Odívání

[Ronšperk]

aha, asi jsem si drobet popletl terminologii. Pod tím by byla pouzer lněná halena. Takže je to tedy cotte?

A proč černá? Prostě jí mám rád.

Tak na to zapomeň. Proč?
1) Neuměli tak kvalitní černou a pokud ano nebyla její výroba vzhledem k tomu co je to za nebarvu ekonomická.
2) Celý středověk je o barvách. Zkus se podívat do přírody(vyhni se bilboardům) a zjistíš že jasných barev tam příliš nemáš, proto celou dobu člověk má snahu barvit oděv. Barva byla drahá a otázka postavení a prestiže.
3) Černá se vyskytuje prakticky výhradně buď jako součást církevního roucha, nebo heraldického. V civilním odění ji nenajdeš.

[Maršálek]

Procházím docela podrobně manuscript Romance of Alexander a narazil jsem na zajímavou věc. Prakticky všichni ozbrojenci tam mají místo varkoče jakýsi svrchník vpředu do pasu, vzadu pokolena dlouhý s krátkým volným rukávem. Hloupá otázka : co to je? Je to snad náhrada varkoče?

- varkoč, wafenrock, gambeson, erbovní suknice, turnajská suknice - to vše je toliko označení pro látkový oděv pokrývající zbroj a nesoucí obvykle erbovní znaky či barvy. Střihů je nespočet a tohle je jeden z nich (mimochodem možná i pohodlnější než suknice ke kotníkům)

Dalšího detailu si všimla má drahá paní. Naprostá většina zobrazovaných dam nemá žádnou pokrývku hlavy.

- obvyklé dogma, že krom svobodních dívek měly všechny ženy ve středověku zakryté vlasy se nezakládá na pravdě. Byť byly módní čepečky a praktická zavití stále ve velké oblibě, objevují se zrovna v tomhle období rozkošné účesy, zdobené tu vínkem, tu drobným diadémem (chapelem), tu stužkami či všívanými perlami, nebo jenom "prosté" z pletenců ovíjených kol hlavy - viz právě Roman de Alexander, Oxford, Bodleian Library, MS. Bodl. 264, cca 1340
London, British Library, M.S. Royale 20 C VII., (Les Grandes Chroniques de France), 2. pol. 14. st.
London, British Museum, MS. Add. 42130, (Luttrell Psalter), cca 1320-1340.
Paris, Bibliotheque Nationale de France, ms.fr.1584, (Guillaume de Machaut, Oeuvres), cca pol. 14. st.
Vidět prostovlasé dívky a dámy není vzácné ani v poměrně konzervativním koděxu Manesse - Heidelberg, Grose Heidelberger Liederhandschrift, Cpg. 848, (Codex Manesse), cca 1300-1330 http://www.tempora-nostra.de/tempora-no ... 203&tfl=65
http://www.tempora-nostra.de/tempora-no ... 203&tfl=46
(více Posadowský, který se problematikou účesů a pokrývek hlavy ve 14. st. začíná intenzivně věnovat).

Jěště jeden dotaz z podobného soudku. Je možné na cotte s pevnými pachy obléci surcotte? Myslím, že ano, ale jestli se mílím prosím opravte mne.

- určitě to možné je, ale nevypadalo by to pěkně, proto se na takový cotte (či mu můžeme říkat svrchní suknice nebo kabátec) obvykle nosil bezrukávový surcotte. je to o tom, že budeš mít vícero oděvů a budeš je pak vhodně kombinovat - proto se pán na hostině cca 3x převléká

[Maršálek]

3) Černá se vyskytuje prakticky výhradně buď jako součást církevního roucha, nebo heraldického. V civilním odění ji nenajdeš.

Tady si dovolím oponovat - církev ještě nemá pevně dané barvy co se týče symboliky a i jednotlivé řeholní a mnišské řády jsou v "předepsaných" barvách v naší době poměrně benevolentní (ve smyslu odstínů a možných barevných kombinací předepsaných doplňků - viz debaty o řádových rytířích). O tom, že právě černá barva nebyla nijak nákladná či nedostupná svědčí i to, že po ní sáhl sv. Benedikt a jeho následovnící nosili své černé oděvy jako symbol pokory...
Ale souhlasím, že módní obliba černé barvy se projevila až o něco později, přesto bych ji nevymezoval jenom jako duchovní či heraldickou a to ani ve smyslu měšťanů.

[Vladan]

Přesně tak to myslím - na cotte s pachy obléci bezrukávový surcotte

[narvek]

2) Celý středověk je o barvách. Zkus se podívat do přírody(vyhni se bilboardům) a zjistíš že jasných barev tam příliš nemáš, proto celou dobu člověk má snahu barvit oděv. Barva byla drahá a otázka postavení a prestiže.
3) Černá se vyskytuje prakticky výhradně buď jako součást církevního roucha, nebo heraldického. V civilním odění ji nenajdeš.

2)právě, že byla drahá a prestižní. Ona ani ta černá v přírodě není moc častá (kromě ropy, uhlí a krkavců;), takže proč ne? Navíc já mám kombinaci bílé a černé. Bílá krokev na černém poli. Tento oděv má být pouze na večer, proti chladu.
3)Opravdu? já třeba viděl iluminaci, kde jsou kněží v červené a světlé modré. Bohužel teď nemám dost času, abych ji dohledal, ani nevím, zda jsem tu knihu někomu nepůjčil. Podívám se...

[Kain]

Najdi iluminaci, kde je tvá postava v černém cotte a máš po starostech...

[Bohuslav]

Narvek: Já osobně sám nevím jak to s tou černou ,jen ti sdělím informace jaké jsem zatím vykoukal . Na E-luminacích prakticky černý oděv nenajdeš, zatím jsem našel jeden (alespoň pro 1250-1350 ,abych nekecal)a když jo tak je to většinou z heraldických důvodů ,ale topředevším mají duchovní(nechci to nějak moc specifikovat ,neb v tom nemám jasno),stejně tak jako jsem neviděl moc bílé(pokud se tedy nejedná o spodní šat)v oné jsou opět vyobrazováni duchovní.

Jestliže máš bílo -černý varkoč nic ti nebrání si udělat onen oděv v absolutně jiné barvě ,ba bych to spíš doporučoval, protože nějaké heraldické oděvy,byly dle mého k nějakým zvláštní příležitostem.

A pokud máš varkoč k normálnímu nošení, tak to doporučuji dohnat civilním oděvem.

Jak by se vůbec v praxi dala černá získat?

Kain a já mu ji nepošlu, nepošlu

[narvek]

A pokud máš varkoč k normálnímu nošení, tak to doporučuji dohnat civilním oděvem

Varkoč mám šitý na nošení přes vycpávanici, takže je o hodně větší.
tak já jdu prohledávat;)

[narvek]

Jak by se vůbec v praxi dala černá získat?

Ovce z oblasti Yorkshire jsou černý a mají bílou hlavu. Ale dohledávat na iluminacích ovce nebudu

[Andre]

Jak by se vůbec v praxi dala černá získat

Čerň železitá
oxid železnato-železitý (FeO.Fe2O3)

Čerň slonová
připravovala se pálením slonoviny nejkvalitnější černá tinktura pro malbu a glazování od starověku.

Čerň kostní
méně kvalitní než čerň slonovinová. Vyrábí se stejně, jen se používají kosti velkých savců (prase kráva,...). Je to kvalitní, stálá barva mírně načervenalého odstínu.

Čerň révová
získává se destilací různých dřevin, jako lípa, buk, révové stonky a nebo korek, či skořápek broskvových pecek. Podle použitých dřevin (a kombinací) se mění její odstín.

Čerň lampová
vyrábí se spalováním látek bohatých na uhlík (petrolej). Používá se hlavně do tuší, inkoustů a tiskařských barev.

Všechny vypsané tinktury se používaly k barvení čehokoliv od raného starověku (a možná i dřív), takže jsou starší, než smrad z tvých ponožek, moulo.