Pokud jde o rozlišování mezi cotte a surcotte, pak teoreticky je to jednoduché - surcotte se obléká na cotte. Může mít všechny možné podoby, byť nejčastěji bývá bezrukávový či s tříčtvrtečním rukávem a obecně bývá surcotte volnější. Ovšem zdůrazňuji slovo bývá

proto bych si s tím na tvém místě nedělal hlavu a šel bych na to logicky. Oblékám-li si třetí vrstvu oděvu, pak by to měl být surcotte. Pořizuješ si oděv proto, aby tě chránil před zimou a nikoli proto, aby se jmenoval. To názvosloví není jednotné a tak se mnozí oděvní historici ve svých popisech a definicích zásadně rozcházejí. Budeš-li to počítat na vrstvy, měl by jsi se snadněji orientovat.
K obrázku oděvu s pevně našitou kápí, stejné svrchní skunice s širokým rukávem v nadloktí a úzkým v předloktí a s kápí na sobě mají nejenom mniši, ale i měšťané a urození. dle mého je to velmi pohodlný a praktický cestovní a lovecký oděv, viz.
Oxford, Bodleian Library, MS. Lat. liturg. d. 42, (Breviary of Chertsey Abbey), cca 1307
Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, (L'art de chasser avec les oiseaux), cca 1315
Paris, Bibliotheque Nationale de France, sig. 146, (Le Roman de Fauvel), cca 1320
Střih na tenhle rukáv je jednoduchý: nadloktí ti tvoří jeden široký obdélník (dlouhý od ramene do poloviny předloktí), předloktí je pak druhý obdélník (úzký na protažení ruky a dlouhý cca 1/5 předloktí). Obvod rukávu u nadloktí snadno naměříš, když si jako polovinu vezmeš vzdálenost od ramene k prsní bradavce (neplatí pro dámy

).