Meče

[Müscha]

Nebo to může být i iluminátorova představa o východních zbraních....

[Ronšperk]

Tohle je něco jiného. To je typický malchuz-falchion. Také je vždy drží opěšalá část vojska. Tedy nikoliv nobilita. Logické, tahle zbraň byla levnější (i když známe i falchiony nákladné a zdobené určené pro nobilitu)
To čím půlí ten jezdec kolegu je trochu jiné. Čepel je dlouhá a poměrně tenká. A navíc ji prokazatelně drží těžkooděnec-nobil. Je to takový oříšek

[Vladan]

Možné to je, ale asi bych na to nesázel. Kdyby se snažil aplikovat svoje představy o východních zbraních, asi by je používal častěji a na další takovou zbraň jsem už v M bibli nenarazil. K tomu přece jenom byly nějaké vztahy s východním světem (třeba maďarsko) a středním východem. Ve 13. stol už bylo po prvních křížových taženích a do evropy se začaly dostávat některé zvyky a technologie. K tomu ještě určitě byli i nějaké ty návštěvy východních diplomatů, takže si podle mě iluminátor mohl nějaký obrázek udělat.

[Vladan]

Jak říká Ronšperk. Drží to těžkooděnec. I když se podobné zbraně nachází u lehkooděnců, vždy jsou přece jenom jinak konstruované (skoro jako "nějaká sekera či masivní sekáč na krátké žerdi").

Když se porovná délka onoho sekáče s výškou toho těžkooděnce, který téměř stojí ve třmenech a budeme-li předpokládat, že jezdec měřil cca 160 cm, vyjde nám, že sekáč mohl mít clekovou délku mezi 140 a 150 cm.

To mi přijde téměř neuvěřitelné...

[Maršálek]

Jak říká Ronšperk. Drží to těžkooděnec. I když se podobné zbraně nachází u lehkooděnců, vždy jsou přece jenom jinak konstruované (skoro jako "nějaká sekera či masivní sekáč na krátké žerdi").

Když se porovná délka onoho sekáče s výškou toho těžkooděnce, který téměř stojí ve třmenech a budeme-li předpokládat, že jezdec měřil cca 160 cm, vyjde nám, že sekáč mohl mít clekovou délku mezi 140 a 150 cm.

To mi přijde téměř neuvěřitelné...

Během 13. a 14.st. se objevují poměrně dlouhé chladné zbraně, často na pomezí tesáku a kůsy. Další je např. na iluminaci v Quenn Mary psalter z poč. 14.st., kde ji drží těžkooděný jezdec, mající u pasu meč. Domnívám se že se jednalo o poboční zbraň (nikoli tedy nahrazující meč).

Podobnou zbraň u nás má Amát, je poměrně snadno ovladatelná (a tedy snazší na zvládnutí nežli meč), velmi pádná a přitom nepoměrně levnější (a tedy dostupnější) nežli meč. Dovedu si představit, že si ji v případě potřeby nechám v boji podat od svého družiníka (stojícího za mnou) a pak mu ji zase vrátím. My bojujeme ve formacích, kde je to poměrně běžné a funguje to. Mám tak k dispozici potřebnou zbraň, aniž bych ji musel celou dobu nést a starat se o ni. Tohle mohlo být obdobné - tedy nemuselo se cíleně jednat o zbraň, kterou si dal dotyčný šlechtic zhotovit, jen ji ve vhodném okamžiku používal... Ono to vypadá jinak, když si to člověk zkusí. Pak se mnohé otázky zodpovědí samy

[Ronšperk]

Když se porovná délka onoho sekáče s výškou toho těžkooděnce, který téměř stojí ve třmenech a budeme-li předpokládat, že jezdec měřil cca 160 cm, vyjde nám, že sekáč mohl mít clekovou délku mezi 140 a 150 cm.

To mi přijde téměř neuvěřitelné...

Na takové propočty bych byl opatrný. To by ti mohla hradba Jeruzaléma také vyjít vysoká 180cm a sluha krále Václava II. jako 60cm lilipután

Maršálek:
A ono je vidět, že má u pasu meč. Mezi sedlem a krkem koně.

[Průser]

Máte někdo zkušenost s Pavlem Mocem? Až na tu hlavici se mi docela líbí tenhle jeho meč:

[frenk]

Jinak bych, čistě pro zajímavost, ocitoval Kosmu: "Kněžic byl jen raněn pod pravým palcem, ale kdyby nebyl jilec meče, jejž držel v ruce , zachytil ránu, byl by nadobro přišel o ruku" - protože jílec označuje celou část od příčky k hlavici a proto, že hlavice to asi nebyla a sloupek držel v ruce, zřejmě mu zachránila palec příčka meče.

Termín jílec skutečně v českých zemích označuje celou část od příčky či záštity k hlavici, zajimavé je že v Polsku je jelec pouze záštita. Kdysi jsem se tomuto zajímavému rozdílu tochu věnoval a mám pocit, že české označení pro jílec jako zaštita+rukojeť+hlavice se vžil poměrně pozdě, mám pocit , že až v době národního obrození. Samozřejmě, že tento termín se používal již mnohem dřív, ale z kontextu mi vychází, že ta polská verze je věrohodnější a my používame terminologii, ketrá je již vžitá nicméně asi špatná.
Co se týká tvrdosti záštit, jsou v tom opravdu zmatky- např. průměrná čepel a výborná záštita, skvělá čepel a naopak shit zaštita a netýká se to ceremoniálních mečů. Zůstal bych u toho, že se záštity z měkkých, často i organických materiálů použivali. Dle vkusu každého .....

[Wothan]

Mně hlavně paramaterlově ten meč vůbec nesedí do 13.st. I když jsem měl v ruce meče s řapem velmi dlouhým a hlavicí tvaru paraořechu, tedy tak kolem poloviny 13.st., tak tohle je skutečně extrém.

[Wothan]

Frenk: ano to by opravdu dávalo smysl, zvláště v kontextu té zmínky v Kosmově kronice.