Předměty denní potřeby

Dano · Příspěvek od **Dano** » úte 17. říj, 2006 15:46

Raiden píše:Akorát mi neni jasný, co dělali páni důstojníci každej měsíc s 10 librama pracečích uší...

varili si z nich mozno huspeninu.....

Příspěvek od **Joe** » stř 18. říj, 2006 16:27

Skokan volský - není náhodou původem právě z Ameriky? Nejsem si tím jist, ale mám dojem že ano

Ouško a rypášek je přeci delikatesa i u nás ne ?

Tak co se tu někdo ofrňuje

U vojska je také otázka vždy v tom, co měli fasovat a co skutečně nakonec dostali. Dělali se v tom podvody vždy. Umím si představit třeba rozdíl v ceně mezi košili ze lnu a bavlny atd.

Také dost často zásilka prostě nedorazila že

Vitous · Příspěvek od **Vitous** » pát 20. říj, 2006 10:51

To už je věc druhá a je skutečně doloženo, že to zásobování předsunutých pevností bylo mizerné - většinou to zvládli prošmelit už ve velkých pevnostech a na těch západních se už museli spoléhat ponejvíce sami na sebe. Proto taky mariňáci z malých pevností vypadali napůl jako indiáni, na rozdíl třeba od Louisbourku, kde nosili "fešácké" uniformy.

Příspěvek od **abaddon** » pát 20. říj, 2006 10:57

skokan volsky

Vitous · Příspěvek od **Vitous** » pát 20. říj, 2006 12:03

Milan: já se snažil ti dát informaci, ale jak vidíš...

Doktor · Příspěvek od **Doktor** » pát 20. říj, 2006 21:51

Teda mě by fakt zajímalo kde se furt bere ta teze o nepromokavé plachtovině. Pokud to vůbec bylo z plachet, tak jsem nikdy nečetl, že by historické plachty měly nějakou apreturu-pokud ano,tak mě prosím poučte. Ale ono to nejspíš z plachet vůbec nebylo-sůl a bouře je nejspíš "spotřebovali" dřív než je dostali suchozemci. A i kdyby je dostali-byl by ten hadr díky soli téměř k nepotřebě-pravděpodobně by se jim díky zteřelosti brzy roztrhal.(plachty byly různě zesílené)
Jinak je ovšem fakt, že stany jsou spíše americká než evropská záležitost.(rakouská armáda vůbec stany tehdy neměla)
Občas se píše o stavbě přístřešků z kůry, ale plachty se pomíjí. Nicméně různé přikrývání nákladu plachtou je zmiňováno často. Ale jestli byly impregnovány dehtem jak někdo tvrdil a jestli dehet má ty vlastnosti co píše Peggy tak se ani nedivím, že je nikdo jako celtu nepoužíval. Co se týče stanů-vozili je na vozech, takže kde neprojel vůz tam asi stany nebrali, ale oni se spíš snažili všude projet- kvůli logistice-takový pluk na pochodu toho za den docela dost spotřebuje.
Jo a k těm uším. Mě zaráží že se tu diskutuje o ovaru(a já mám hlad!) a nikdo nevzal kalkulačku a nespočítal kolik prasat by měsíčně museli píchnout, aby vyhověli předpisu. To že není zmíněno střelivo u mužstva mě nepřekvapuje-dostávali ho nejspíš ad hoc z plukovních skladů. Určitě by se našli i věci co mužstvo dostávalo a důstojníci si je museli kupovat. Něco jako v tom smyslu, že důstojník se musí stravovat v důstojnické jídelně i kdyby mužstvu vařili třikrát líp.

peggy · Příspěvek od **peggy** » sob 21. říj, 2006 19:40

Doporučil bych striktně oddělovat běžnou stanovinu a voskované plátno. U stanů i vozových plachet IMHO převládalo klasické husté stanové plátno.

Voskované plachty se používaly (více či méně) na speciální účely a byly taky příslušně drahé a poněkud nepraktické.

Teprve nástupem pogumovaného plátna (viz zmínka na konci článku v odkazu výše uvedeném) se masově rozšířilo používání takto impregnovaných materiálů, což byla ovšem 2. polovina 19. století.

Příspěvek od **Joe** » ned 22. říj, 2006 1:35

Já v tom jasno mám. Měli jsme stany i plachty. Důvod byl prostý - klima. V prerii často totiš prší a to nenadále., krátce ale fest. Pogumované ani poasfaltované to určitě nebylo.
Jídlo není detail, ale důlažitá věc, protože kdo něžral - umřel. A ten skokan byl na jídelníčku na beton. Proto mne napadlo, že bude z Ameriky, protože jsem o tom našel znímku.

Příspěvek od **Joe** » ned 22. říj, 2006 1:38

Docela by mne zajímalo, jak to bylo s prasyty. Z toho překaldu Malamuta o Voyageurech totiš vyplynulo, že se na faktorky dováželi hned druhý rok při prvním zásobování. Na rendezvous zase hnali stáda ovcí.

Příspěvek od **Raiden** » ned 22. říj, 2006 8:26

Já si taky myslim, že to neni až takovej detail. Jestliže fasovali prasečí uši (ať už z nich dělali huspeninu nebo je udili a žužlali za pochodu), tak někde muselo bejt odpovídající množství poraženejch prasat, což zase vypovídá o složení stravy - co dělali s tim zbytkem? Jak to připravovali? Co a jak jedli během tažení?
Napodobit na harcu dobovou stravu mi přijde smysluplnější, než nad otevřenou konzervou lančmítu vést nekonečný diskuse o tom, jesli má mít plachta rozměr 2x3 nebo 3x4 metry