portugalský král D. Dinis Oráč 1261 – 1325
Že ji mám rád, proto od ní moc nechci,
kdo miluje, na sebe nemyslí,
vždyť dobře vím, kam dospějí ty věci,
a k čemu je ta kořist pro smysly,
těšit se z toho, pod čím ona padá,
to není láska, kdo to po ní žádá,
ten nemá její dobro na mysli.
Však to, co není, ale být by mohlo,
kdyby mně kvůli začala si přát,
pak by mi asi pranic nepomohlo
a chtěl bych víc, než mohla by mi dát,
když oběma by totéž přišlo vhod,
jakým právem bych to měl odmítnout,
bylo by bláznovství to nežádat.
A zrazuje, kdo nechce rozumět,
že láska není dostat ženu v plen,
a kdo se snaží vnucovat hned,
čím má být za svou službu odměněn.
Takových lásek, těch je na tucty,
ale co je nám žena bez úcty,
já, já si musím v lásce vážit žen.
Kdo slouží věrně, lásku nenutí
k ničemu, co jí není po chuti,
zrada to je lásce se vnucovat.
To řekne každý, kdo má vskutku rád.
z dané doby vím jen o dochovaných notových zápisech Guilama de Machaut, uložených v BNF a dalších z Fauelova rukopisu, uloženo tamtéž. To ovšem neznamená, že to případně někde není 
