Begbie píše:Sidny: Na prvním obrázku vpravo dole a na tom druhém taky je konstrukcí stejná přilba jako ty ze stromovky, bohužel neumim rusky, takže ani nevim co tam pišou v popiskách Je to samozřejmě pouze domněnka, ale neřeší to tak trochu problém s datováním něch přileb ze stromovky ? Ty ruský přilby jsou podobné nejen konstrukcí ale i tvarem. To je asi všechno. Ty o těch ruskejch víš víc ?
Jednou jsem strávil část noci nad ruskejma servrama o těchhle přilbách. Všechno tam trvá neskutečně dlouho. Kažpopádně jsou to přilby tak z 5.-7. st. Třeba ten Suvorovskej mohylník je připisovanej Hunům /to si pamatuju podle té šílené přilby č. 1/. O Nálezech z Turaevskeho Mohylnika je zase dlouhej článek v některém čísle Euroasia Antiqua. Bohužel francouzsky, takže vím, že je to 6. st., ale název kultury a přesnou lokalizaci jsem zapoměl. Každopádně je to střední Asie snad někde pod Altajem. Každopádně tam měli krásný meče se záštitama jako meč krále Childericha - takovej ten obdélník zdobený rudým emailem. Ten tarasovskej mohylník je myslím taky Hunskej. Kdybys to chtěl hodně vědět, mrknu se po tom, ty odkazy mám. A ten článek ve francouzštině ti můžu skopčit a poslat, koncem týdne jdu do knihovny na AV
Já mám tu žebrovku (viz. foto někdy dříve), ale mám ji železo, železo a teď si ji chci nechat udělat v kombinaci bronz - železo, bronzová tulejka. Trochu Dolní Semerovce, trochu inspirace z okolí.
Nyní ještě přemýšlím o tloušce plechu. Co mám doklady, tak se jedná o železo, které korozí (a nebo taky zrezavěním ) dojde k úhoně.
Pampalíny píše:Já mám tu žebrovku (viz. foto někdy dříve), ale mám ji železo, železo a teď si ji chci nechat udělat v kombinaci bronz - železo, bronzová tulejka. Trochu Dolní Semerovce, trochu inspirace z okolí.
Nyní ještě přemýšlím o tloušce plechu. Co mám doklady, tak se jedná o železo, které korozí (a nebo taky zrezavěním ) dojde k úhoně.
p.s. Měděné náýky není problém, ale předpokládám, že na přilbách byl spíše bronz - dají se někde sehnat bronzové nýtky?
Připojuji s k otázce. Kde se dají sehnat bronzové nýty? Ve feroně a podobných kšeftech jsem neuspěl a nikdo nedokáže poradit. Dělám pochvu na sax a asi budu nakonec nýtovat železem.
Ad bronz - na starověkém fóru je zhánění bronzu taky diskutováno.
rab píše:Nezbývá, než si je udělat sám z bronzového drátu, není to problém.
To mě taky napadlo Chci si drát objednat s tím plechem, ale hotové nýtky je dost ušetřené práce...
Svařovací mosaznej drát je tvrdej a hlavičky nýtů se štípou a rozpadaj, Zkoušel jsem to a žádná sláva. Nebo je to možná rukama . ¨
Kde se dá sehnat bronzovej drát?
Ad Muscha - 4000 za tu normanku to mi připadá dobrý.
Domnívám se, že dnešní oficiální datace těchto přileb do 9. století je poněkud neopodstatněná. Výchází především z rozboru tzv.svatováclavské přílby z pera Dr.Dagmar Hejdové.Ta vycházela především z poznatků od svých kolegů archeologů. V té době (1964) v Hradsku ještě systematický výzkum nebyl prováděn a na základě několika středohradištních střepů se předpokládalo, že hradisko existovalo od konce 8. st. max. do půlky st.10.(středohradištní období).
Z výzkumu M.Šolleho však později vyplynulo, že hradisko žilo dál a začátkem 11.st. bylo opevnění ještě zesíleno. Hradiště zaniklo pokojným způsobem někdy v 1.půli 13 st. To znamená, že tyto přilby na základě archeologických poznatků můžeme datovat do poměrně širokého rozpětí konce 8.až 1.půle 13 stol.
Přímé analogie neznáme, nicméně již K.Benda ve své studii o svatováclavské přilbě přímo hovoří o mladším původu těchto přileb.
Co se týká technologie:Z písemných pramenů víme, že přílby vykované z jednoho kusu výráběli Arabové už v 6.st. a tyto zprávy se opakují i ve st.9 a 11, nevíme však jak tyto přilby vypadali.Nicméně poprvé se tato technologie (kalota vykovaná z jednoho kusu)v Evropě objevuje v 9. –10.st.(přesněji na základě výzdoby nelze určit)- polokulovitá přilba z Chamason ve Švýcarsku.
Většina badatelů se však shoduje v názoru, že první kónické kaloty se objevují až v 11.stol.
Já osobně se domnívám, že přilby se mohly dostat do země nejspíše v důsledku nějaké katastrofy- každopádně zánik opevněného dvorce v Hradsku nemusel být až tak pokojný jako v 13 st., nález ohořelých břeven ve středohradištních vrstvách k tomu přímo vybízí. Nálezy hmotné kultury nepřímo mluví o tom, že hradiště ještě kolem poloviny 10.století žilo. Někdy začátkem 11.století zde dochází k rozsáhlým stavebním aktivitám a přebudování zbytků?staršího opevnění. Dle této úvahy by se tak tyto přilby mohly datovat nejdříve do poloviny 10.st., spíše však do jeho druhé poloviny.
Vztáhnutí těchto přileb k bitvě r.805 je však bohužel příliš lákavé a sám autor výzkumu se k němu přiklání, i když ve své poslední práci o tomto hradišti zaznamenal i jiné názory o chronologii těchto pozoruhodných nálezů