Knihy
Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
-
Sidney
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 537
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Rab
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 948
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi
Drozdová Eva
Masarykova univerzita v Brně, 2005
historicko-antropologická studie, 146 stran, rekonstrukční kresby, CD- ROM
http://www.phil.muni.cz/archeo/uam/htm/ ... likace.htm
Drozdová Eva
Masarykova univerzita v Brně, 2005
historicko-antropologická studie, 146 stran, rekonstrukční kresby, CD- ROM
http://www.phil.muni.cz/archeo/uam/htm/ ... likace.htm
-
Pampalíny
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 1814
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Koupil jsem ty jedlé rostliny a Bervení pomocí rostlin (zde na LH avizované) a obojí doporučuji. Respektive to barvení je skutečně propracovaná kniha. Ty Jedlé rostliny mají podle mě (a zběžného prohlédnutí) několik nedostatků, ale z cca 7-8 knih které jsem držel v ruce na toto téma vyšla v podstatě nejlépe.
-
Rab
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 948
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Živá archeologie 6/2005
Výběr z obsahu:
- Nosili slovanští bojovníci jezdecké ostruhy vyráběné na míru?
- Antropologická rekonstrukce podoby člověka podle lebky
- Nevalné možnosti experimentu při rekonstrukci vzniku zranění způsobeného chladnou zbraní
- Život a smrt jednoho bojovníka: Co může vypovědět kosterní nález
- Ilustrace v archeologii
- Nad prvním číslem časopisu Archeologie
- Výstava Archeologie ráje (Českého): animace snímků archeologických lokalit
- Rekonstrukce všedního života barbarů otevírá úžasné možnosti protohistorického výzkumu
http://fhs.uhk.cz/archeologie/zivarch6.htm
Výběr z obsahu:
- Nosili slovanští bojovníci jezdecké ostruhy vyráběné na míru?
- Antropologická rekonstrukce podoby člověka podle lebky
- Nevalné možnosti experimentu při rekonstrukci vzniku zranění způsobeného chladnou zbraní
- Život a smrt jednoho bojovníka: Co může vypovědět kosterní nález
- Ilustrace v archeologii
- Nad prvním číslem časopisu Archeologie
- Výstava Archeologie ráje (Českého): animace snímků archeologických lokalit
- Rekonstrukce všedního života barbarů otevírá úžasné možnosti protohistorického výzkumu
http://fhs.uhk.cz/archeologie/zivarch6.htm
-
Rab
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 948
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Pole a palisáda
Miloš Urban
nakl. Argo 2006
http://www.argo.cz/detail.asp?id=129664
Z přebalu knihy: Vyprávění o Libuši a Přemyslovi je jednou z nejkrásnějších českých pověstí. Miloš Urban je pokorný k její magii, neironizuje ji ani násilně neaktualizuje, vypráví jinak než jeho předchůdci. Na pozadí života dávných Slovanů autor vykresluje podobu světa plného přirozené víry v sílu přírody a v její božské zosobnění, v bogy a ďasy, tradice a řády. Univerzální, a přece bytostně český mýtus o rozdílech mezi mužem a ženou, o různých podobách a použití moci a cestě za pravým životním naplněním zbavuje nánosu vlasteneckého patosu a nechává vyznít jeho poselství s fascinující obrazností.
Příběh je českým příspěvkem do mezinárodního projektu Mýty, iniciovaného britským nakladatelstvím Canongate, do něhož se již zapojilo 35 zemí světa a v němž vycházejí moderně převyprávěné mýty od vybraných autorů.
Taková zvláštní kniha... Předchozí anotace vydavatelství totiž téměř vůbec neodpovídá skutečnosti. Je sice dobře, že vznikají nová literární díla na téma Starých pověstí českých, avšak pod označením "moderně převyprávěný mýtus" si představuji něco jiného než jen současným jazykem přepsaného Jiráska. Minimálně bych očekával autorovu inspiraci v moderním historickém bádání, využití poznatků archeologie a načerpání informací z dnes již poměrně bohatého literárního fondu pojednávajícího o náboženství starých Slovanů. To však pan Urban neudělal, ba co víc, sám si nasadil psí hlavu, neboť v závěru knihy uvedl své literární zdroje a inspirace, mezi nimiž nechybí, kromě zmíněného Jiráska, také Václav Hájek, Rukopis zelenohorský, Muchova Slovanská epopej či Cykly Mikoláše Aleše. Tedy nikoliv například Třeštíkovy Mýty kmene Čechů, Profantových Encyklopedie slovanských bohů a mýtů, Váňův Svět slovanských bohů a démonů či Lutovského Encyklopedie slovanské archeologie. Proto Urbanův mýtický svět není ani zbla uvěřitelný, je místy až směšný, neboť pracuje s reáliemi na úrovni poznání z konce 19. století. Dopouští se mnoha omylů - namátkou staroslovanský způsob pohřbívání (kostrové pohřby v mohylách, které byly tehdy jen žárové), odívání (rákosová rohož, kazajka z březové kůry, široké pásy), výzbroj (přilby s rohy, plátové zbroje), existence hradišť (Mělník, Levý Hradec či domnělý "Pravý" Hradec u dnešních Klecan byly založeny nejdříve v 9. století), vrcholně středověký pojem "tvrz" (namísto dvorec), kamenné žulové hradby, kamenné věže (pomíjím věž celou ze soli myšlenou zřejmě jako alegorii), střechy z břidlice a okna ze slídových tabulek, opukoví bůžci ve tvaru paprskovitého slunce z dob romantismu, na našem území tehdy neexistující rostliny (akát), neexistující profese (hrobníci), neexistující české kmeny, geografické nesmysly (ves Stadice pod Posvátnou horou - Řípem) a v tomto výčtu zmateností by se dalo ještě pokračovat - nejsem si jist, zdali se u nás tehdy vyskytoval buvol a albatros... Autor se dopustil přehmatů i v pantheonu slovanských božstev, přestože se jejich výčtem v knize chlubí jako objevným počinem (pseudobohové Bělbog, Černbog, Lada, Vesna nebo územně cizí božstva Polabských Slovanů, například Živa - Siva).
Autor sice v závěru sám přiznává, že kniha je vědomě ahistorická, nevysvětluje však jasně, proč tedy vlastně knihu napsal, co má čtenáři sdělit, jestliže původní bájný příběh neobohacuje o žádnou další hodnotu. Plytká konstrukce bez potřebné hloubky vykreslení postav a vyjasnění jejich postojů a jednání, nelogické smyšlenky a celková nedotaženost příběhu je spíše příspěvkem ostudným, tím více, že jde o projekt mýtů mezinárodních.
Miloš Urban
nakl. Argo 2006
http://www.argo.cz/detail.asp?id=129664
Z přebalu knihy: Vyprávění o Libuši a Přemyslovi je jednou z nejkrásnějších českých pověstí. Miloš Urban je pokorný k její magii, neironizuje ji ani násilně neaktualizuje, vypráví jinak než jeho předchůdci. Na pozadí života dávných Slovanů autor vykresluje podobu světa plného přirozené víry v sílu přírody a v její božské zosobnění, v bogy a ďasy, tradice a řády. Univerzální, a přece bytostně český mýtus o rozdílech mezi mužem a ženou, o různých podobách a použití moci a cestě za pravým životním naplněním zbavuje nánosu vlasteneckého patosu a nechává vyznít jeho poselství s fascinující obrazností.
Příběh je českým příspěvkem do mezinárodního projektu Mýty, iniciovaného britským nakladatelstvím Canongate, do něhož se již zapojilo 35 zemí světa a v němž vycházejí moderně převyprávěné mýty od vybraných autorů.
Taková zvláštní kniha... Předchozí anotace vydavatelství totiž téměř vůbec neodpovídá skutečnosti. Je sice dobře, že vznikají nová literární díla na téma Starých pověstí českých, avšak pod označením "moderně převyprávěný mýtus" si představuji něco jiného než jen současným jazykem přepsaného Jiráska. Minimálně bych očekával autorovu inspiraci v moderním historickém bádání, využití poznatků archeologie a načerpání informací z dnes již poměrně bohatého literárního fondu pojednávajícího o náboženství starých Slovanů. To však pan Urban neudělal, ba co víc, sám si nasadil psí hlavu, neboť v závěru knihy uvedl své literární zdroje a inspirace, mezi nimiž nechybí, kromě zmíněného Jiráska, také Václav Hájek, Rukopis zelenohorský, Muchova Slovanská epopej či Cykly Mikoláše Aleše. Tedy nikoliv například Třeštíkovy Mýty kmene Čechů, Profantových Encyklopedie slovanských bohů a mýtů, Váňův Svět slovanských bohů a démonů či Lutovského Encyklopedie slovanské archeologie. Proto Urbanův mýtický svět není ani zbla uvěřitelný, je místy až směšný, neboť pracuje s reáliemi na úrovni poznání z konce 19. století. Dopouští se mnoha omylů - namátkou staroslovanský způsob pohřbívání (kostrové pohřby v mohylách, které byly tehdy jen žárové), odívání (rákosová rohož, kazajka z březové kůry, široké pásy), výzbroj (přilby s rohy, plátové zbroje), existence hradišť (Mělník, Levý Hradec či domnělý "Pravý" Hradec u dnešních Klecan byly založeny nejdříve v 9. století), vrcholně středověký pojem "tvrz" (namísto dvorec), kamenné žulové hradby, kamenné věže (pomíjím věž celou ze soli myšlenou zřejmě jako alegorii), střechy z břidlice a okna ze slídových tabulek, opukoví bůžci ve tvaru paprskovitého slunce z dob romantismu, na našem území tehdy neexistující rostliny (akát), neexistující profese (hrobníci), neexistující české kmeny, geografické nesmysly (ves Stadice pod Posvátnou horou - Řípem) a v tomto výčtu zmateností by se dalo ještě pokračovat - nejsem si jist, zdali se u nás tehdy vyskytoval buvol a albatros... Autor se dopustil přehmatů i v pantheonu slovanských božstev, přestože se jejich výčtem v knize chlubí jako objevným počinem (pseudobohové Bělbog, Černbog, Lada, Vesna nebo územně cizí božstva Polabských Slovanů, například Živa - Siva).
Autor sice v závěru sám přiznává, že kniha je vědomě ahistorická, nevysvětluje však jasně, proč tedy vlastně knihu napsal, co má čtenáři sdělit, jestliže původní bájný příběh neobohacuje o žádnou další hodnotu. Plytká konstrukce bez potřebné hloubky vykreslení postav a vyjasnění jejich postojů a jednání, nelogické smyšlenky a celková nedotaženost příběhu je spíše příspěvkem ostudným, tím více, že jde o projekt mýtů mezinárodních.
-
Zdeněk
- Nováček
- Příspěvky: 13
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Rab
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 948
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Métá?xestse Ohnéssese
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 250
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
A tuhle jsi měl v ruce?Pampalíny píše:Koupil jsem ty jedlé rostliny a Bervení pomocí rostlin (zde na LH avizované) a obojí doporučuji. Respektive to barvení je skutečně propracovaná kniha. Ty Jedlé rostliny mají podle mě (a zběžného prohlédnutí) několik nedostatků, ale z cca 7-8 knih které jsem držel v ruce na toto téma vyšla v podstatě nejlépe.
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Hévéése
-
Ozzy
- Nováček
- Příspěvky: 35
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Vyjde...
na strankach nakl. Vysehrad jsem nasel, ze na zari pripravuji k vydani Christopher Brooke: Evropa středověku v letech 962-1154:
vychází: 1.9.2006
stran: 480
vazba: vázaná
vydání: 1.
ISBN: 80-7021-831-2
formát: 140x205
cena: 448 Kč
Další svazek z řady Dějiny Evropy navazuje na Evropu raného středověku Rogera Collinse, vydanou v loňském roce. Dvě staletí zahrnutá v předkládaném svazku přibližují Evropu v období velikých proměn. Veliké milénium, rok 1000, s sebou přineslo vlnu obav a očekávání, vzestup mysticky orientované zbožnosti i lidových kacířských hnutí. Evropa mezi 10. a 12. stoletím se otevírá geograficky – křížovými výpravami dosahuje Svaté země, aby zde uskutečnila jeden ze svých nejskvělejších snů, a dosáhla svého největšího nezdaru. Christopher Brooke se podrobně věnuje významným politickým dějům daného období – vzestupu a krizi svaté říše římské, reformě a vzrůstu moci papežství, normanským výbojům, boji mladé evropské společnosti s expanzivní mocí islámu a vztahu západní Evropy k Byzanci. Stranou autorova zájmu nezůstávají ani dějiny hospodářské a kulturní, pozornosti se dostane novým mnišským řádům, jako byli cisterciáci, i vůdčím postavám středověkého myšlení Anselmovi a Abélardovi.
Kniha Christophera Brooka konečně neopomíjí ani dějiny všedního života, poutavě přibližuje mimo jiné postavení žen, role měst či pouti a cestování v Evropě „velkého milénia“.
http://www.ivysehrad.cz/katalog.asp?nav=plan&id=1759
vychází: 1.9.2006
stran: 480
vazba: vázaná
vydání: 1.
ISBN: 80-7021-831-2
formát: 140x205
cena: 448 Kč
Další svazek z řady Dějiny Evropy navazuje na Evropu raného středověku Rogera Collinse, vydanou v loňském roce. Dvě staletí zahrnutá v předkládaném svazku přibližují Evropu v období velikých proměn. Veliké milénium, rok 1000, s sebou přineslo vlnu obav a očekávání, vzestup mysticky orientované zbožnosti i lidových kacířských hnutí. Evropa mezi 10. a 12. stoletím se otevírá geograficky – křížovými výpravami dosahuje Svaté země, aby zde uskutečnila jeden ze svých nejskvělejších snů, a dosáhla svého největšího nezdaru. Christopher Brooke se podrobně věnuje významným politickým dějům daného období – vzestupu a krizi svaté říše římské, reformě a vzrůstu moci papežství, normanským výbojům, boji mladé evropské společnosti s expanzivní mocí islámu a vztahu západní Evropy k Byzanci. Stranou autorova zájmu nezůstávají ani dějiny hospodářské a kulturní, pozornosti se dostane novým mnišským řádům, jako byli cisterciáci, i vůdčím postavám středověkého myšlení Anselmovi a Abélardovi.
Kniha Christophera Brooka konečně neopomíjí ani dějiny všedního života, poutavě přibližuje mimo jiné postavení žen, role měst či pouti a cestování v Evropě „velkého milénia“.
http://www.ivysehrad.cz/katalog.asp?nav=plan&id=1759