To je možné, ale je to jediný oficiálně uváděný údaj v souvislosti s těmito přilbami. Problém je že se nenašlo nic jiného kromě těch dvou přileb a hroudy kroužkového pletiva co by pomohlo ty přilby datovat a už asi těžko zjistíme co autora toho katalogu k tomuto zařazení vedlo. Typově je to poměrně obtížné, ale setkal jsem se s datací do "pozdně římského" období, což s ohledem na konstrukci také nemusí být nemožné. Je to dost unikátní věc.
Jinak já jsem se tam na té exkurzi zdržel déle, pár věcí jsem si pak prohlédl důkladněji a zfotil jsem si ty katalogové listy, přímo na prezentaci, když jste tam ještě byli se o tom pokud vím ale nemluvilo. To že je to sporné samozřejmě nepopírám a asi bychom to měli na webu zdůraznit, ostatně řekl jsem to i Kainovi, když se mně na to kdysi ptal.
Naposledy upravil(a) Wothan dne čtv 04. kvě, 2006 17:53, celkem upraveno 1 x.
Jinak i když nemáme vyobrazení přileb z VM, máme soudobá vyobrazení přileb franských a když pomineme ty notoricky známé klobouky, tak asi nejčastější zobrazované přilby (např. svatohavelský žaltář) jsou jednoduché přilby zjevně žebrové konstrukce s rovnými pásky. Nejsou zpravidla kónické, nebo jen nepatrně, spíše oblé, půlkulaté, bez nánosníků. Nacházíme je tu na hlavách jak jízdy tak pěchoty. To je tedy (nakolik se tu dá věřit ikonografii) prostý typ přilby se kterým v boji s Franky museli i Velkomoravané přijít do styku a který tedy i jejich zbrojíři poznali. Proto bych se (mimo jiné) přikláněl ke Kainovu názoru na použitelnost jednoduchých žebrových přileb. Spíše bych tam viděl tohle, nebo i tu Kaninu než Olomouckou přilbu.
Hradsko na Kokořínsku - Canburg franckých análů
Miloš Šolle
Academia 1998 24 let po skončení výzkumu (1964 - 1974) shrnuje jeho výsledky, které byly v době vydání knihy již beznadějně zastaralé
"...V této souvislosti je třeba se zabývat náhodným nálezem dvou helmic, kutých z jednoho kusu železného plátu kuželovitého tvaru s nánoskem, vytaženým přímo z kaloty, a jejich původem i časovým zařazením. Byly objeveny místním občanem osady Hradska panem Horčicem v r. 1890 pod střední mezí na ploše hradiska. Nález převzal do svých sbírek pro Národní museum profesor J. L. Píč a usoudil na jeho datování do 10. - 11. století. Nález sám je vytržen z původního nálezového prostředí, takže sama poloha nevypovídá nic o době uložení helmic. Není však sporu o tom, že jde o vzácný nález, který v Čechách nemá přímé obdoby. J. L. Píč připomíná helmici podobného tvaru s nánoskem pocházející z proboštství u Olomouce, která je uložena ve Vídni, a další kuželovité formy z Polska z Giecze a z Gnieina, stejně jako z Kyjevské Rusi z Gniezdova a z tzv. Černé mohyly u Černigova. Zatímco olomoucká helmice není datována vůbec, ostatní pocházejí z 9. - 10. století. Týž badatel si všiml na dolním okraji helmice z Hradska otvorů po nýtech, kterými pravděpodobně byl přichycen proužek. V něm lze spatřovat podobnost se stříbrným páskem, připevněným nýty uvnitř helmice, zvané svatováclavské, z 10. století, sloužící za podšívku nánosku se schematickým zobrazením Ukřižovaného na čelní straně, provedeným inzulárním severským stylem, jak dokládá na podkladě dobrozdání A. Matějčka J. Schránil a využívá k datování do doby Václavovy. I když helmice z Hradska nelze v plné míře srovnávat s přilbou svatováclavskou a přijmeme výklad D. Hejdové o aplikaci staršího nánosku na mladší kalotu z prostředí Vaclavova, samu formu kuželovité kaloty helmice s nánoskem a nýty lze považovat za prototyp, z něhož lze při interpretaci helmice svatováclavské vycházet, a tak helmici z Hradska a její typ přisouditi době bojů našich Slovanů s Franky, datovaných franckými letopisci. Nelze ovšem zcela bez výhrad vysvětlovat náš nález z Hradska buď jako domácí výrobek, nebo jako výrobek franckého zbrojíře, jako kořist obránců Canburgu, získanou za bojů odehrávajících se v okolí hradiště, či napodobeninu franckých helmic domácím pšovským zbrojířem. Správně ovšem namítá Kl. Benda, že poloha objevu uvnitř hradního areálu i zprávy o nedobytém Canburgu nenasvědčují vpádu franckých bojovníků dovnitř pevnosti. Souvislost s boji o Canburg tento vzácný objev, byť nikoli z původní polohy, ale jen druhotně uložený v našem areálu, nevylučuje, ale námi sledovanou myšlenku podporuje..."
"...Nejzávažnější ukázkou zbrojní techniky staroslovanského kováře pasíře je, ovšem bohužel náhodný, objev dvojice helmic, nalezených počátkem století, jak již připomenuto, v areálu hradiště p. Horčicem, který mi během mého výzkumu, jehož se též účastnil, sdělil i některé další okolnosti nálezu. Objevil totiž helmice ještě jako hoch a hrál si s nimi na dvorku rodinného stavení. Teprve dodatečně předal tento nález profesoru J. L. Píčovi, který se tou dobou zdržoval ve svém rodišti a nález zhodnotil jako první. V plné historicko-archeologické souvislosti zhodnotila tento objev D. Hejdová a podpořila jeho datování do doby vpádu Karlových vojsk kolem r. 805. Jednoduchá forma helmic nevylučuje jejich domácí původ..."
No moc pěkné...s něčím podobným jsem si doma hrál taky, říká se tomu fangle. Stačilo by trochu vyklepat vršek (táta mi to zatrhnul, kdyby to neudělal, máme dnes unikátní nález z Ostravy )
A Wothan mě předběhl, prošel jsem si všechny franské iluminace co mám a bojovníci mají na hlavách 4 typy věcí, ani jedna není zjevně kovová přilba z jednoho kus:
1) karolínský klobouk
2) více méně kónická helma s žebry
3) pravděpodobně organická helma s kovovou výstuží (obrázky odpovídají bronzovému nálezu)
4) látkovou či koženou čapku
Nikdo nemá nic, co by vypadalo jako HK až na jednoho, který má na hlavě něco jako salátovou misku, leč je to zdobené geometrickými motivy (nejspíš výšivka), ten člověk je lehkooděný a vedle něj je druhý stejný, jen má zjevně převislou čapku. Jedná se tedy nejspíš o běžnou čepici, které pracovně říkáme šábesdekl.
Ale řeknu vám jeden svůj námět - kdybych byl prostším člověkem, který se má účastnit boje a věděl bych co je přilba a k čemu je dobrá, asi bych se pokusil obstarat si alespoň náhražku kovové helmy. Pominu teď schválně debaty o nálezech a ikonografiích a nastínim jednu hypotézu - proč si s jednoho či lépe ze dvou kusů lehkého a pevného dřeva tu helmu nevydlabu a pak ji nepotáhnu surovkou? Není to vůbec těžké a je to velmi odolná konstrukce. Tahle otázka mě velice trápí, proč opomíjeli tak dostupný a výborný materiál, jako je dřevo? Používali ho na kde co, jen na pasivní ochranu těla ne. Máte někdo nějaké vysvětlení?
Hmmm, dřevěná přilba potažená surovkou. Z jasanu či dubu, by byla dobrá. Spíš přemýšlím, že než by se vyrobila, tak se musí nechat usušit dřevou, aby nepraskala. Jestli jim to stálo za to. Ale když zvážíme, že na mísy se používá spíš měkké dřevo kvůli zpracováni, tak vydlabat ji z dub či jasanu by byla pěkná fuška. Ale když surovka, tak klidně i z lípy a mohla by se by se využít i jako miska. Akorát takovou sekerou se bude dobře štípat rovnou na otop