Hry

[Pampalíny]

Byl jsem včera na pivo s Myschverkem (Romanem Vaverkou) a informoval mě o své nové dokončované knize věnované právě hrám.

Tak mě napadlo, že kdyby měl někdo nějaké zajímavé věci ke hrám, které zatím tady nezveřejnil, tak by mu to mohli poslat. Přeci jen (dle mého úsudku ) vychází Roman více z literatury a možná by mu to nějaké nálezovky podpořily.

[Pazourek]

Podle interpretace by měly ty astragály sloužit jako hrací kostky. Nezkoušeli jste je někdo vytvořit a používat? Navíc, jestli se dívám správně, mají tečky jen na jedné straně. Nenapadá někoho, k jaké hře mohly sloužit?

Švecová, R. (2001):
http://www.phil.muni.cz/archeo/uam/htm/ ... ecova.html

[Knecht]

V Mongolsku se dodnes používají jako věštebné kameny - tuším že čtyři, hodíš na zem a podle jejich polohy věštíš...
Astragály od nás jsou nejčastěji hladké, někdy pár teček, někdy je v prohlubni olověná kulička přibitá hřebíčkem...

[Müscha]

Spíš než jako hrací kostky tak jako hrací kameny.

[Pazourek]

Jo hraci kameny. Ale stejne nevim, co bych si s takovym kamenem zahral..
Nejake jsou interpretovane jako kultovni (na to vesteni asi) a nejake jako hraci.

[Kain]

Já jednu hru znám, je prastrá a jednoduchá a tříbí postřeh. Vezmeš do ruky kamínek, nadhodíš, chytíš. Protihráč vezme dva, ty pak tři...a zvyšujete to, dokud to někomu nepopadá. Picí varianta - kolik kamenů nechytíš, tolik piješ (varianta - nechytíš všechno - piješ jednoho panáka). Sice na to asi nepotřebujete tydle kostky, ale do tohodle fóra to patří:-)

[von Müschwerk]

Nazdar. Pustím chlup ...
Pravidla pro římské tali jsou trošičku složitější, než aby se sem vešla. Tak vezměte za vděk pradávnou hrou zvanou Ašik, která se dochovala na území dnešního Uzbekistánu. Širší strany ovčí kůstky ašik se nazývají tava, užší ači. Dva hráči sedí naproti sobě na zemi. Rozlosují, kdo bude začínat a oba vloží do hry 1 minci. První hráč vezme 4 kůstky a vyhodí je do vzduchu tak, aby z výšky dopadly na zem. Pokud mu padne 2x tava a 2x ači, vezme si z banku polovinu mincí a předá kůstky soupeři. Pokud padnou všechny čtyři strany stejné, bere hráč celý bank a hra končí. Pokud padne kombinace 3-1, předává hráč kůstky soupeři bez výhry. S dalšími koly získává hra na zajímavosti tím, že při každém předávání kostek přidají oba hráči do banku 1 minci a bank roste.

[von Müschwerk]

A ještě drobný dodatek k názvům zde probíraných her:
Pokud chceme být LH přesní, neměli bychom pod vlivem literatury hru označovat jako tablut. Toto slovo je totiž slovesný tvar znamenající „hrát tablo“ a nelze jej považovat za dobový název hry. Správné názvy pro tento druh her jsou např: tafl (norsky), tafel (sassky), tablo (švédsky), tawl-bwrdd (velšsky, čti „taul-burf“), ard-ri (skotsky) nebo brandubh (irsky). Těch názvů jsou mraky a nebudu s nima zatěžovat. Jako tablut je dnes nazývána švédská varianta taflu z cca 14.století. Je výrazně mladší a je to tedy nejlépe zdokumentovaná hra z široké rodiny taflů. Ze 14.století také pocházejí nejstarší texty o hnefataflu - např. islandské texty Hervarar Sága nebo Hauksbók.
A ještě pozor na hru fithcheall - v mnoha textech bývá mylně považována za taflovou hru. Ve skutečnosti to byla hra podobná dámě.

[Boza]

Už se moc těším na tu knížku o hrách, nedávno jsem vypiloval z kostí pár hracích kamenů takže jich mám už 14 a s tím už se dá něco dělat

[melkel]

Jak je to vlastně s tvary hracích kamenů pro 12. st u nás? Našel jsem jen 13. a výše, kde jsou to ploché pyramidky, a pak vikošské. Nemáte někdo něco?