Cineni kuzi(Jak na to?)

[cossack]

Uf. Tak ještě jednou.
Hovězí kůže je v domácích podmínkách NEVYČINITELNÁ. Komu se to opravdu povede(a mozkem) tak je koželužnický bůh a je třeba ho nosit na rukou.
Pokud se kůže namočí do vápna a pak oškrábe "zvonkem" zůstane tam epidermis. Je to vrstva která kůži zpevňuje.U rawhide je důležitá. U hlazenky je to ta hladká vrstva na líci.
Pokud chci epidermis odstranit musí se kůže oškrábat ostrou škrabkou.
U činění jelenice mozkem je ve většině případů epidermis nežádoucí neboť drží vlhkost. Pokud chci jelenici na nějaké spec. věci nechám tam epiderm, ale za cenu několikanásobně větší práce.
Pokud bych to měl vysvětlovat ještě podrobněji, bylo by to tak na hodinu psaní. Nejlepší bude, pokud chceč činit nějakou kůži mozkem, počkat si až vyjde článek na www.indiancorral.cz. Ten článek znám a vím, že je to psáno podrobně. Včera jsem přemýšlel, že ho uveřejním tady, ale když Mokohtavenotaxe avízuje, že je v přípravě tak nepolezu Awemu do zelí.
Taky je vhodné začínat třeba u srnky. Ta se dá valchovat i u televize na koleně. Většinou se alespoň trochu povede a člověka to povzbudí k další práci.

[cossack]

Jo aha, ještě to množství mozku. Na větší jelenici dávám tak asi co se vejde do spojených dlaní. Mozek do kůže vetřu a nechám ji přes noc ve vodě co se v ní mozek vařil.

[maky]

Dekuju moc.Ja to vyzkousim

[Mokohtavenotaxe]

Dekuju moc.Ja to vyzkousim

Na té krávě?

[maky]

Nejdrive zkusim kralika. Ten je rozhodne mensi a slabsi.

[cossack]

Nerad bych tady byl za rýpálka, ale králičina je celkem na dvě věci. Moc tenké, zkrátka k neupotřebení. Něco jako když jsme na učňáku dva dny vypilovávali kus železa a pak se to hodilo stejně do šrotu.

[Wothan]

To není nutně pravda - dá se využít na podšití zimních oděvů apod.

[maky]

Kraliky mame doma, takze uz z toho duvodu to zkusim na kralikovi. A to ze je to k neupotrebeni, tak to mi rozhodne vlasy netrha. Ja si to chci spis vyzkouset a to, jestli ji vyuziju je pro me vedlejsi. Me to proste udela radost, ze se mi to povedlo, pokud se to povede.

[Mokohtavenotaxe]

To není nutně pravda - dá s evyuřít na podšití zimních oděvů apod.

To by jí ovšem musela vyčinit na kožešinu a nikoli na useň (což zřejmě cossack předpokládal).

[Wothan]

Aha, jasně, měl jsem na mysli spíš kožešinu než useň - to by ten králík byl vážně k ničemu. Na jemné věci, jsou-li potřeba, je stejně lepší kozinka.

[cossack]

Omlouvám se za unáhlený soud. Prostě mi momentálně nedošlo, že by se králičina dala použít třeba i v ranném středověku. Ikdyž se ve starých indiánských legendách sem tam objeví zmínka o zimních doplňcích z králičí kožešiny (taky je ovšem otázka zda nejde o překladatelovu svévoli), vlastní praxe mi říká - králiky nebrat.

[awe]

ve starých indiánských legendách sem tam objeví zmínka o zimních doplňcích z králičí kožešiny (taky je ovšem otázka zda nejde o překladatelovu svévoli), vlastní praxe mi říká - králiky nebrat.

I kdyby to překladatelská svévole nebyla a skutečně je měli, tak to rozhodně nebyli ti naši strakáči

[eye]

Měl bych jenom pár poznámek k pojetí slova "epidermis", která je chybně v českých vodách považována za vrstvu, kterou je třeba z kůže oškrábat, aby se dala změkčit. Tato vrstva se v angličtině nazývá "grain", což by se dalo přeložit asi něco jako "zrno" nebo podobně. V češtině jsem nenašel ekvivalentní výraz, v medicíně se o této vrstvě kůže mluví jako o "papilární vrstvě", tento výraz mi ale přijde krkolomný. Epidermis je pouze velmi tenkou součástí tohoto "zrna". Chybně je to interpretováno v brožurkách od Larryho Belitze anebo (i) v McPersonovi. Tyto brožury jsou mj. velmi zjednodušené a amatérské, zejména v názvosloví. Bohužel tyto knihy stále většina hobbystů považuje za aktuální, ale vyšly už daleko lepší a nesrovnatelně obsáhlejší i odbornější knihy od Matta Richardse, Tamary Wilder a Stevena Edholma například.
Skutečnost, že epidermis kůži drží jaksi pohromadě je blbost, nedělá to ani ten "grain". Hlavní funkcí této vrstvy je nepropustit do kůže pod ní cizorodá tělesa a látky a to ani v tekuté podobě. Z toho vyplývá, že brání průniku činící směsi ze strany chlupu. Pokud se tato vrstva odstraní, mozek proniká z obou stran, v opačném případě prakticky jenom z jedné. Pokud ale dojde k úplné penetraci činící směsi, je jedno, jestli na kůži grain je nebo není. S tuhostí kůže to nemusí nijak souviset. Z toho mj. plyne, že kůži s chlupem lze vydělat do stejné měkkosti, jako bez chlupu, jen je větší problém s mozkováním.
Taky pochybuji o tom, že by tato vrstva držela vodu nebo vlhkost, jak tu někdo napsal. Pouze brání nadměrnému průniku tekutin ze strany srsti dovnitř, ale naopak je propustná zevnitř napovrch, aby se živočich mohl například potit a podobně. Tato vrstva se jinak skládá ze stejných vláken, jako zbytek kůže, jediný rozdíl je v tom, že jsou vlákna daleko hustší.

[awe]

Indiáni z lesů tkali z králičích kožešin takové dečky...nevím jak to popsat....prostě proužky kožešiny a klasickou plátnovou vazbu.

To zní moc zajímavě, nemáš to někde na obrázku, nebo nějaký podrobnější popis

[Pampalíny]

Osobně s usní nemám příliš problém a koneckonců jsme to za pomocí "opodál stojícího muže s trochu snědší pletí" (či jak se to sakra překládá ) řešili i na sekci ranný středověk. Můj problém je ovšem jinde.

Opět mi jedna srnka darovala svůj kožich (krásně zimní podsada) a já bych ji chtěl vyčinit pro použití jako kůži s chlupem (tedy kožešinu.) Přiznám se, že jsem to dosud nezkoušel (na štít mi stačila surová)...

A ani si nepamatuji, že bychom to zde přímo řešili, takže uvítám rady/odkazy. Díky.

p.s. Zatím jsem ji očistil a hodil na vyschnutí a tedy na pozdější rozmočení a zpracování.

-------------------------
Tak už jsem našel něco an netu, co mě přišlo poměrně obsáhlé a kvalitně zpracované. takže tady
http://syry.xf.cz/files/kozesiny.doc