Brnířina

Řemesla a každodenní život

Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab

Uživatelský avatar
Radim Vaňousek
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 141
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Re: Brnířina

Příspěvek od Radim Vaňousek »

Otestovány 3 tvary děr z nichž jeden odpovídal modernímu provedení, druhý původnímu provedení a třetí byl vlastní invencí. Ani jeden z těchto tvarů neusnadnil protažení drátu. Rozdíly v průměrech cca 0,20mm.

Vzhledem k tomu, že mnohé materiály se tvarují ještě žhavé (třeba při válcování), lze zužování pomocí průvlaků vyloučit. Néže by nedokázaly něco komplexnějšího zkonstruovat, ale rozhodně to není doloženo.Tedy si stojím za teorii, kterou jsem v předchozím příspěvku napsal: průvlak sloužil k úpravě povrchu drátu.

Jsem přístupný i jiným teoriím a zkouškám. Tedy pokud vás něco napadá, vyjádřete se.
melkel
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1430
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Re: Brnířina

Příspěvek od melkel »

Uživatelský avatar
Radim Vaňousek
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 141
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Re: Brnířina

Příspěvek od Radim Vaňousek »

Díky Ti, Melkele.
Dvě cívky na stolku jsou též pěkné. Je to technika bez nahřívání, řekl bych.

Hugo včera dodal, že průvlakovou desku dělal pro brníře Bobra. Slabounké díry musel prý také odvrtávat, že prorážením to nešlo. Dospěl ke stejnému závěru, že pruty lze jen uhlazovat, nikoliv zmenšovat na průměru.
Uživatelský avatar
Bobr de Bobrow
Nováček
Nováček
Příspěvky: 44
Registrován: sob 02. říj, 2010 21:20

Re: Brnířina

Příspěvek od Bobr de Bobrow »

Abych doplnil dosavadní diskusi.
1. první průvlak, který mi Hugo kdysi udělal funguje dobře. Dá se v něm krásně ztenčovat drát, ale po 3 - 4 protaženích je ho třeba vyžíhat.
2. Druhý průvlak chtěl Hugo asi udělat víc "living", tak zřejmě po vyvrtání dírek okolí dírek z rubové strany lehce pobouchal kladivem. Ale zahrdlil tím trochu dírky, tak když mám čas, postupně dírky začišťuji.
3. Drát jde ztenčit prvním tažením o 0,1 - 0,15 mm, druhým o 0,06 - 0,1 mm a třetím tažením max o 0,07 mm.
4. Používám jakýkoli olej, co mi padne pod ruku.
5. Zkoušel si někdo z Vás vykovat třeba jen 10 cm drátu? Dovedete si představit kolik kovářů by bylo třeba, aby dodali drát brnířské dílně o třeba 20 lidech?
6. Na obrázcích jsou vidět celá kola drátu. Jak by ho někdo mohl vykovat bez toho, aby drát náhodou přesekl, nebo přerazil, nebo zmuchlal?
7. Kdysi mě napadla hříšná myšlenka: Dnes zlatníci a další řemeslníci používají pro ztenčování silných drátů dva válce s drážkami. Nemohli mít takové válce už kdysi?
NIL HOMINI CERTUS EST
melkel
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1430
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Re: Brnířina

Příspěvek od melkel »

V jednom z těch článků popisují 3 techniky výroby drátu - tažením, stáčením z pásku a stáčením z hranolku. S tím, že se to věnuje měkkým kovům. Pak se ještě zmiňují o vložení drátu mezi dvě desky, do kterých se tluče.
Každopádně bych byl velmi opatrný s prohlášeními co jde a co nejde - myslím, že každý z nás už poznal, že na první pohled nesmyslná nebo nemožná středověká technika je jen o o tom najít správný trik nebo pomůcku, a najednou se to stává efektivní rutinou. Vycházet musíme z toho, že dráty měli, že dráty na nýtovaných kroužcích jsou evidentně nějak tvarované po délce a pak stočené, a nakonec musíme najít způsob, jak to udělat.
Uživatelský avatar
Radim Vaňousek
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 141
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Re: Brnířina

Příspěvek od Radim Vaňousek »

Se vším co máme a umíme, dokážeme drát na desce pouze uhladit a stlačit o několik setin milimetru v závislosti na tepelné přípravě polotovaru-drátu. Víc *tady* nevykoumáme. Tolik k děrované destičce.

O čem nemáme zdání je výroba polotovaru-drátu, který se průvlaky bude teprve tahat. Nějaká vodítka v textech máme, ale jak se zmiňoval Bobr - zkoušel to někdo?
Až mě mrzí, že nemám doma, či v práci kovadlinu.

Budu průběžně žhavit google, třeba těch informací vyšťouráme více.

*Poradím se s nějakým technologem, který se stará o novodobé průvlaky, třeba by na něco mohl přijít.
Uživatelský avatar
Bobr de Bobrow
Nováček
Nováček
Příspěvky: 44
Registrován: sob 02. říj, 2010 21:20

Re: Brnířina

Příspěvek od Bobr de Bobrow »

V podstatě bych považoval za výchozí materiál pro tažení skrz desku drát o půměru max 3mm pro ruční tažení a 5 mm pro tažení pomocí jednoduché mechanizace jako je rumpál. Na větší průměr už by musel být například žentour.
Dále, míra ztenčení je závislá na průměru drátu. Ale čím větší ztenčení, tím je potřeba větší síla tahu.
NIL HOMINI CERTUS EST
Uživatelský avatar
Radim Vaňousek
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 141
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Re: Brnířina

Příspěvek od Radim Vaňousek »

Souhlas.
Uživatelský avatar
Radim Vaňousek
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 141
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Re: Brnířina

Příspěvek od Radim Vaňousek »

Také si tu odložím.


Muzeum drátu v západním Německu http://www.sauerland.com/Media/Attrakti ... rahtmuseum

Několik zajímavých informací (Leccos zvládne překladač od Googlu) http://www.drahtmagazin.de/draht-fachar ... t_5292_de/
Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5440
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Re: Brnířina

Příspěvek od Wothan »

No pro nás bych asi ty cívky nepoužil ale budeš potřebovat ten průvlak a bodla by ta houpačka - pokud to bude někde kde to jde udělat napevno.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.