Nápoje

[woden]

Ten kvas mavaju aj u nas. Tusim to tu niekto robi.

http://www.tml.sk/bi.html

[Pampalíny]

Ne to je ten kvas jak jsem o něm mluvil a ten se vyrábí přímo na Ukraině. Tak mi to bylo sděleno přímo pracovníky firmy.

[Boza]

Medu bylo podle mě relativně dost. Všude lesy, málo lidí... A kdo by jedl med, když ho můžeš vykvasit? Ale hlavní nápoj muselo být pivo. Obilí bylo skutečně nadbytek (v době míru a úrody). Dokonce jsem někde četl, že se voda skoro nepila. Např. studniční voda nebyla považována za zdravou (vzhledem k středověké hygieně se jim ani nedivím). Napaka ovoce moc nebylo.

Medu bylo dost, ale ty malý mrchy ho hrozně bráněj . Těžko říct jak a kde bylo rozšířené pěstování včel v úlu - určitě bylo, ale nevím zda to byla obvyklá věc. Domnívám se že to co si tehdy lidi vydobyli použili spíš na slazení kaše atd, ne? Teda kdybych já za cenu mohutného poštípání (nebo celodenní přípravy vykuřování) nasbíral med, radši si ho schovám na celoroční slazení (a přebytek prodám na trhu, abych měl na tribut pacis) místo filtrace přes játra

Koukal jsem narychlo ráno do Ostoje ale nic moc jsem zatím nenašel.

[Pampalíny]

Medu bylo dost, ale ty malý mrchy ho hrozně bráněj

Jo, jo včelaři jsou bestie, deš si pro kousek medu a už tě honěj s vidlema

Většina včelstev byla v umělých brtích v lese (označeno značkou brtníka). Jsou dochovány tresty za vykradení brtě, ale samozřejmě ne pro ranný středověk. Takže med se sbíral tam a vykuřovalo se stejně jako dnes, s určitým návykem to těm lidem moc problémů asi nedělalo.

Ty priority bych nepodceňoval, chlast je chlast :c)

[zoone]

Med je med... Ale takova medovina to je něco

Ja bych taky nepodceňoval alkoholuchtivost našich předků... Po kom jsme to asi zdědili

Jo a ještě k tym kvasinkám... V té době určitě neměli pěstěné kmeny kvasinek... A i tak jsem se setkal z medovinou, ktera měla 16% alkoholu. A to je moc i na ušlechtilé kultury. To musím vědět, když su pokračovaltel vinařské tradice
Jinak je údajně nejlepší přidat roztok vody z medem do rozkvašené vinné šťávy (burčáku). Je to čisté a přírodní. Navíc ti to zajistí dost kvasnic na rozjezd. Ale pozor. Toho burčáku nesmíš dát moc.

[JARWIKS]

e) zamrazování - ozázka je, nakolik je to LH pro ranný středověk :c) a zda raději neudělat kolonu a pak si to namíchat :c) Že bych totiž zrovna měl pít ten kvas...

nevím ale teď mě napadla. Ty keramické čutory co máme repliky... co takhle nalít v zimě do nich a potom vrazit do ledu... samozřejmě jen trochu, aby neruply. Možem to zkusit a uvidíme co z teho bude.

[Boza]

Ad pivo: děda byl celý život pivovarnický sládek, bohužel před rokem zemřel. Ale mám ve sklepním skladu knížku o pivě, zkusím se po ní podívat.

Nu, při exkurzi do sklepa jsem zjistil že to není knížka o pivu, ale o chlebu (holt chleba jako chleba ). Jmenuje se to Ukrojte si u nás, napsal Josef Staňek a je to monografie o chlebu, hodně čerpá ze Zíbrta a Wintera. Nicméně, cituji:

...Zároveň se (na Rusi) v každé domácnosti černý chléb používal k přípravě osvěžujícího a sytícího nápoje, chlebového kvasu. Chlebový kvas pro svou výživnost byl nazýván také tekutým chlebem. Už od pradávných dob byl připravován po celé zemi v tak hojné míře, že byl přímo označen za národní nápoj.
Tento slovanský, nebo též ruský kvas, příjemně nasládlé chuti a plné vůně, velice osvěžující a zároveň posilující, byl připravován v několika druzích. Obyčejně z vody, žitné mouky a ze stejných dílů ječného a žitného sladu. Pak po mírném zahřátí se přidával kvásek a směs se nechala zakvasit. Jiný ruský kvas se připravoval ve velkém hrnci, ve kterém se přivedlo do varu asi 25 litrů vody, do které se přidalo 400g žitné mouky, 400g žitného sladu a 800g tence nakrájeného žitného chleba. Po převaření se nechal ustát a vychladlý se přečerpal do jiné nádoby, kam se přidalo 600g cukru a kousek kvasnic. Když se cukr a kvasnice rozpustily, kvas se slil do lahví a za 3 až 4 dny ho bylo možno pít. Chudší lidé svůj kvas dělali pouze z krajíců žitného chleba, které nechali ve vodě rozpustit a zakvasit. V každé domácnosti bývala nádoba, ve které se takový kvas připravoval a kde každá spotřeba byla ihned doplňována chlebem a vodou. To byl takzvaný hnědý kvas. Bledý kvas, který obsahoval hodně kyseliny uhličité a proto také hojně pěnil, byl nazýván obilným šampaňským.

Takže nezapomeňte skovávat tvrdý žitný chleba A můžete to zkusit

[Pampalíny]

Bozha - super, sice když se ti v krku vzpříčí kůrka při pití Samozřejmě si dělám prdel. Bylo by zajímavé, kdyby se na takový kvas používaly speciální nádoby, protože pak by se dalo přehrabat ve VM keramice a třeba by se nějaká paralela našla (tedy pokud už to někdo nenašel a já už jen plácám nesmysly).
Jinak todle už je alespoň návod, někdy bych to i zkusil.

Procenta - myslím, že moderní kvasinky zvládnou něco přes 16. Historické to určitě není, já tím jen myslel to, že ne každa 15ti procentní medovina musí být šmejd. (Jde jen o to zvýšit rezistenci vůči alkoholu a oddálit tak smrt alkoholových kvasinek).

Ledování. Čistě teoreticky si myslím, že větší efekt dosáhneš u nádoby se širokým hrdlem! Nějaké vědro např.

[Wothan]

Ohledně piva doporučuji Josefa Staňka - Blahoslavený sládek - historie vaření piva od starověku po 19.st. se zaměřením hlavně na Čechy a okolí.

[zoone]

Pampalíny: souhlasím ohledně toho většího hrdla. Dělat to v čutoře by bylo docela na nic...

A ta medovina nebyla nic moc... Proto sem se o tom zmiňoval. Ne vždy platí, že čím víc alkoholu to má, tím je to lepší