Knihy

[Boza]

Divisiones regni francorum
Královská moc a říšské elity franské říše do vzniku císařství
Václav Drška (http://ff.ujep.cz/index.php/15-khi/pers ... -drska-phd)



Anotace:

Monografie představuje rozšířenou verzi disertační práce. Analyzuje metody a formy dělení franského království v raném středověku a jejich vliv na utváření sociálních struktur franského gens.

Rozhodně doporučuju - velmi seriózní záležitost plus bohatý poznámkový aparát, autor rozebírá na podkladě různých dělení franské oblasti celý politický vývoj od obsazení Gallie až do konce Merovejců, resp. do roku zhruba 751; děsná kovbojka a i když jsem sotva v půlce, tak se těším zda autor vydá (jím v úvodu naznačený) další díl, pokrývající karolinské období až do 10. století. Hmotná kultura tam ovšem není.

[Opat]

Rád bych upozornil na tuhle knížku. Mnohdy je sice diskutabilní, ale také dost provokativní (ve věci zpochybnění zdánlivě vyřešených témat) a proto si myslím zaslouží pozornost a především diskusi.

http://disputatio-historica.webnode.cz/ ... -531-1004/

[králik]

Nemáte někdo doma knížku Olomoucký hrad v raném středověku (10. až 13. století) ??
Potřeboval bych z ní sken jednoho artefaktu, byl jsem na tuto knihu odkázán archeologem se kterým budu mít schůzku, abych se mohl na ten jistý artefakt podívat zblízka v muzeu, rád bych si k tomu napřed zjistil pár informací.

[Boza]

Nemáte někdo doma knížku Olomoucký hrad v raném středověku (10. až 13. století) ??
Potřeboval bych z ní sken jednoho artefaktu, byl jsem na tuto knihu odkázán archeologem se kterým budu mít schůzku, abych se mohl na ten jistý artefakt podívat zblízka v muzeu, rád bych si k tomu napřed zjistil pár informací.

Mám II díl - je to ono? Autor Vít Dohnal, také označeno jako ARF6

[Boza]

Kronika Slovanů
Helmold z Bosau

Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu. Ve svém díle popisuje okolnosti christianizace rozsáhlých území Svaté říše římské obývaných polabskými Slovany. Své vyprávění rozdělil do dvou částí: první začíná již v na přelomu 8. a 9. století v době Karla Velikého a končí rokem 1168. Druhá popisuje děje až do roku 1171. Kronikář chtěl oslavit postup křesťanství a ovládnutí dosud pohanských slovanských kmenů, uplatňuje však i kritický pohled na panovníky své současnosti (např. saského vévody Jindřicha Lva) a s výhradami líčí i průběh křížových výprav proti Slovanům. Ve svém díle uvádí řadu odjinud neznámých detailů k dějinám dnes již téměř zmizelého etnika a jeho kronika představuje , spolu s kronikou Adama Brémského, Činy biskupů hamburského kostela (Argo: Praha 2009) jeden z nejdůležitějších pramenů ke středověkým dějinám rozsáhlých pobaltských oblastí.

[Boza]

Imperium et sacerdotium
Drahomír Suchánek

http://www.kosmas.cz/knihy/160575/imper ... cerdotium/

Dočetl jsem... velmi výživné čtení! Solidní práce s fakty, případně s dalšími historickými studiemi. Minimum dojmologie, byť se jí při práci s danou pramennou základnou nelze zcela vyhnout. Rozhodně doporučuju každému zájemci o přelom 10.-11. století v Evropě; poskytuje fundovaný vhled do duchovního světa (říšské) církve a pochopení jejího vývoje během panování v daném období.

Holt válčení světskými zbraněmi není všechno

[ROSSY]

Dnes.7.5. proběhl křest knihy Luďka Galušky Hledání původu – od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy. Sice jsem ji zatím neviděl,ale měla by být půl napůl česko-anglická, 230 obrazových příloh.

[ROSSY]

Kniha, kterou jsem vzpomínal, je už v prodeji.
http://www.mzm.cz/e-shop/knizni-novinky ... om-avar-b/

[Boza]

Milevský letopis
Zápisky Vincencia, Jarlocha a Ansberta

Vincenciův letopis a Milevský letopis, který obsahuje letopis Jarlochův a Kroniku tzv. Ansberta o historii třetí křížové výpravy císaře Fridricha, patří mezi nejvýznamnější prameny k českým dějinám 12. století. Vincencius svůj spis věnoval králi Vladislavovi a jeho manželce Juditě. Jeho text má místy ráz spíše osobních pamětí a těžiště kronikářova vyprávění tkví v popisu milánského tažení (1158–1160), jehož se osobně účastnil.
Jarloch, který na Vincencia přímo navazuje, byl opatem premonstrátského kláštera v Milevsku. Svůj letopis psal z pohledu vyšší církevní hierarchie, sleduje tedy především vztah církve k panovníkovi a šlechtě. Zmiňuje abdikaci Vladislava I. a následné spory o moc, v nichž načas zvítězil Soběslav II. Již v roce 1179 ho však vystřídal Bedřich, jehož Jarloch často kritizuje za proticírkevní postoje.
Za první část svého letopisu Jarloch vložil Ansbertovu „Historii o výpravě“ s vlastními přípisky. Poté pokračuje v líčení českých událostí. Nedokončený Jarlochův letopis se zastavuje u líčení smíru mezi bratry Vladislavem Jindřichem a Přemyslem Otakarem I. roku 1198, jímž se uzavírá dlouhé období domácích válek o knížecí stolec. Nové vydání doprovází zasvěcená předmluva Martina Wihody.

http://www.kosmas.cz/knihy/183413/milevsky-letopis/

"Must read" pro všechny fanoušky 12. století.

[Boza]

Zrzavý Orm
Plavci na západ. Doma a znovu na lodi
Bengtsson Frans G.

Když se sejde virtuózní předloha s neméně virtuózním překladem, vznikne mimořádné dílo. A právě takový je Zrzavý Orm Franse G. Bengtssona. Tento skvělý švédský vypravěč uchopil severské ságy a s nenapodobitelným humorem a nápaditostí nechává vikinského náčelníka Orma a jeho přátele putovat do Anglie, Irska, Normandie, na Pyrenejský poloostrov a samozřejmě i doma na Severu. V jeho podání slavná doba vikinských válečníků ani trochu neutrpěla, neboť jeho hrdinové jsou lidé se všemi dobrými i špatnými vlastnostmi, touhami i sny lidí všech dob a jejich příhody překypují vtipem, kterému čas neubral na jiskřivosti. Frans G. Bengtsson vystudoval filosofii, byl velice sečtělý a zanechal vpravdě pozoruhodné dílo. Zrzavý Orm je ovšem jeho jediným románem a nechce se uvěřit, že baví čtenáře po celém světě už dobře šedesát let

http://www.ivysehrad.cz/kniha/zrzavy-orm/

Povinná četba pro všechny vikingy a vikingčata.

[Boza]

Kdyby někdo potřeboval nahlédnout do Das Reich der Salier : 1024-1125 : Katalog zur Ausstellung des Landes Rheinland-Pfalz. [Ausstellung im Historischen Museum der Pfalz, Speyer vom 23. März bis 21. Juni 1992], tak prezenčně u mě je možno.

Jedná se o katalog podobný tomu z Evropy okolo roku 1000, jen méně barevný (přeci jen, rok 1992). Rozhodně jsou tam zajímavé věcičky...

[Appendix]

Na tohle jsem včera narazil v knihkupectví. Celkem mě to překvapilo, protože tuhle edici sleduji a na stránkách Arga o tom není žádná zmínka.

Dějiny světa v čase milénia
Rodulfus Glaber

Anotace

Francouzský mnich Rodulfus Glaber bývá v odborné literatuře bývá oprávněně nazýván "kronikářem Roku tisíc" a jeho Pět knih dějin je pokládáno za jeden z nejvýznamnějších pramenů k dějinám nejen středověké Francie, nýbrž i Svaté Říše římské v čase milénia. Přestože jej moderní historikové usvědčili z řady omylů, je dodnes vnímán jako neocenitelný pramen k velkým změnám, jimiž svět kolem roku 1000 procházel (oslabení královské autority a prohloubení feudálního rozkladu ve společnosti a s tím související formování představy Božího míru a církevní reformy).
Nesmírně důležitý je však Glaber také jako pramen k dějinám mentalit. Jeho kronika obsahuje řadu anekdotických příběhů, exempel i vidění, jež dobře dokumentují chiliastické představy středověké společnosti, která rok 1000 spojovala nadcházejícím koncem světa. Glaberova kronika se vždy těšila velké oblibě a byla hojně citována středověkými kronikáři i moderními autory. Tato edice, již doprovází odborná studie a poznámkový aparát z pera medievalistky Ivy Adámkové je prvním převodem Glaberových Dějin do češtiny.

http://www.kosmas.cz/knihy/179615/dejin ... e-milenia/

[Wothan]

Vida, námět! =D>

[wolf]

Znáte někdo? Má cenu to kupovat?

Marie-Madeleine Davy
Románská symbolika
Duch 12. století



https://www.kosmas.cz/knihy/196366/romanska-symbolika/

[Boza]

No nevím, anotace, stejně jako ediční náplň nakladatelství Malvern ve mě moc důvěru nevzbuzuje, obávám se že to bude samá ezoterika. Chtělo by to prolistovat...