Je to pěkná kniha, tak šup šup dražíme

Moderators: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
Sakra, mít ty prachy...Boza wrote:http://aukro.cz/faksimile-strahovskeho- ... _23_3_2012
Je to pěkná kniha, tak šup šup dražíme
Super!Boza wrote:Nevím jestli to sem někdo nedával, ale na http://www.yorkarchaeology.co.uk/resour ... rchive.htm jsou volně ke stažení některé tituly YAT. Velmi doporučuju:
- Finds from Anglo-Scandinavian York
- Leather and Leatherworking in Anglo-Scandinavian and Medieval York
Vztahy královské moci a říšské církve představovaly na přelomu 10. a 11. století fenomén, který významně ovlivňoval vývoj Římsko-německé říše. Otonská dynastie svojí podporou církevních institucí upevnila vlastní postavení a moc ve společnosti. Rostoucí autorita panovníka nalezla svůj vrchol za vlády císařů Oty III. a Jindřicha II., kteří se obklopili církevní nobilitou a získali kontrolu nad většinou hlavních oblastí života říšské církve. Panovnická moc se opřela o posvátnost osoby krále, který vykonával vládu z přímého Božího pověření. Monografie Drahomíra Suchánka zachycuje proces ovládnutí říšské církve panovníkem a objasňuje základní příčiny, které růst královské autority v církvi a ve
společnosti provázely.
Rozhodně doporučuju - velmi seriózní záležitost plus bohatý poznámkový aparát, autor rozebírá na podkladě různých dělení franské oblasti celý politický vývoj od obsazení Gallie až do konce Merovejců, resp. do roku zhruba 751; děsná kovbojka a i když jsem sotva v půlce, tak se těším zda autor vydá (jím v úvodu naznačený) další díl, pokrývající karolinské období až do 10. století. Hmotná kultura tam ovšem není.Monografie představuje rozšířenou verzi disertační práce. Analyzuje metody a formy dělení franského království v raném středověku a jejich vliv na utváření sociálních struktur franského gens.
Mám II díl - je to ono? Autor Vít Dohnal, také označeno jako ARF6králik wrote:Nemáte někdo doma knížku Olomoucký hrad v raném středověku (10. až 13. století) ??
Potřeboval bych z ní sken jednoho artefaktu, byl jsem na tuto knihu odkázán archeologem se kterým budu mít schůzku, abych se mohl na ten jistý artefakt podívat zblízka v muzeu, rád bych si k tomu napřed zjistil pár informací.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu. Ve svém díle popisuje okolnosti christianizace rozsáhlých území Svaté říše římské obývaných polabskými Slovany. Své vyprávění rozdělil do dvou částí: první začíná již v na přelomu 8. a 9. století v době Karla Velikého a končí rokem 1168. Druhá popisuje děje až do roku 1171. Kronikář chtěl oslavit postup křesťanství a ovládnutí dosud pohanských slovanských kmenů, uplatňuje však i kritický pohled na panovníky své současnosti (např. saského vévody Jindřicha Lva) a s výhradami líčí i průběh křížových výprav proti Slovanům. Ve svém díle uvádí řadu odjinud neznámých detailů k dějinám dnes již téměř zmizelého etnika a jeho kronika představuje , spolu s kronikou Adama Brémského, Činy biskupů hamburského kostela (Argo: Praha 2009) jeden z nejdůležitějších pramenů ke středověkým dějinám rozsáhlých pobaltských oblastí.