Římský štít

[Appendix]

Jasně, ale dneska tam většina lidí dá surovku o tloušťce kolem 3mm, což tenkrát asi nepřipadalo v úvahu. Při průměru okrajového kování 6mm by ti zbyly 3mm na samotný dřevěný korpus toho štítu. Viděl bych to spíš tak kolem 1mm. Nějaká kozí kůže nebo něco podobného. V Dánsku se našly germánské štíty potažené kůží, ale nemám potřebnou literaturu po ruce, tudíž nevím jak silnou tam dávali.

[KŘIŽÁK]

u keltských není až na jednu vyjímku s Irska potah ničím doložen..a pod kování hrany se nevejde nic.jen bych připoměl středové žebro,které desku docela dost vystužuje a používalo se běžně až do přelomu tisíciletí i u římanů...u Alesie už jsou u keltů kruhová umba...

[Appendix]

U Germánů v prvních staletích po cvičenci na kříži taky převládaly štíty bez (doloženýho) potahu. Místo tý surovky by se tam vlezlo spíš plátno, ale to by se při kontaktu se železným kováním alespoň někde konzervovalo korozí. ( u Germánů asi ne ne vzhledem k převládajícímu žárovému pohřbívání).
Kruhová umba už posledním století před tahal asi kdekdo. Od keltů je pravděpodobně převzali i Germáni, v germ. hrobech v Německu se vyskytují spolu laténskými meči. Od nás je také min. jeden takový hrob z Kobyl u Turnova.

[KŘIŽÁK]

právě..otisk látky by se zachoval pod kováním nebo umbem,ale potahovat štít takhle jemnou látkou je myslím zbytečné...štít byl podle mne nejvíc chráněn snahou nepřítele se do něj netrefit..).Uváznutí zbraně,ztráta útoku...) Moje teorie je,že keltové převzali časem i "laminované"štíty z pásků-což možná naznačuje socha z Mondragonu kde jsou na štítu naznačeny šikmé překrývající se pásky a mohli opustit žebro aniž to štít pevnostně poznamenalo...