abaddon píše:je jedna prodejna kousek od kamenicky s metrovym textilem, tam se obcas podari natrefit na zajimavy veci, nevim presne ulici ale urcite me nekdo doplni
Ahoj,
Ulice se jmenuje Haškova, Praha 7 - Letná a prodejna je "Látky - Mráz".
Mívají tam občas hezké věci - cenově dostupné.
Občas tam nakupuji,
mají i možnost slevových karet (při větším objemu).
Q.I.S
Už nějakou dobu mě trápí otázka- jak dřív měřily? Předpokládám že profi krejčí něco jako současné krejčovské pravítko měl, ale co oni joudové na venkově co si šily sami? Ano, i bez pravítka se dá naměřit a nastříhat, za improvizace provázkem a něčím rovným, ale zajímal by mě váš názor...
Utrpení je ten nejrychlejší kůň na cestě k poznání.
No, jestliže se bavíme o raném středověku, tak pohledem na tehdejší střihy a šíře látky dojdeme dost lehko k tomu, že toho ani moc měřit nemuseli. Třeba taková košile - provázkem změříš délku od ramene dolů, k tomu délku na rukávy, ustřihneš tyhle délky z natkané látky víceméně můžeš začít. Šíře pruhu látky ti odělá ostatní rozměry. Ještě si změříš délku bočních klínů, ustřihneš si tak dlouhý obdélník a úhlopříčkou rozpůlíš. Případně pokud používali střihy jako měla třeba ukrajinská košile, ani klíny neděláš - buď je v celém boku vsazen pruh na obou stranách, nebo je oděv sešitý asymetricky (velký kus jen na jedné straně).
No a pokud to pravidelně šila žena na rodinu, už jejich míry znala jistě zpaměti (lokty, pídě...nebo jen od oka). Leda na děti co ještě rostly, tam se asi musdelo měřit průběžně.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
Jasně, tak jsem taky uvažoval, poslední prošívka co jsem šil je dělaná značně od oka a myslím že to na ní není vůbec vidět. Inu, a co vrcholný středověk?
Utrpení je ten nejrychlejší kůň na cestě k poznání.
Počítám, že zkušený člověk toho spoustu dělal od oka; k tomu pořád zůstává provázek, palce, pídě, lokty...vždyť pokud to rovnou stříháš, stejně je jedno jestli máš v ruce špagát nebo krejčovský metr - vezmeš míru a přeneseš na látku. Takže bych se nebál ani vrcholně středověkých oděvů...teda, já jo, jelikož takové nejsem zvyklý šít, ale oni to jistě uměli
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
Na slovenských vesnicích šili kožešníci až do počátku 20. století kožichy často bez měření. Stačilo když přišel někdo z rodiny a objednal takovy a takovy kožuch pro Mariu, kožešník věděl, že je trochu hubenější než Katarína, protože se všichni znali a ušil kožich. I ty krásné vzory, kterými se kožichy zdobily (jsou to většinou našívané kousky barevné kůže) se vystřihovaly od oka. nic se nepředkreslovalo.
Valašská huňa se dělala tak, že si dotyčný lehnul na pruh sukna a obsřihlo se to. Jednu huňu jsem takhle šila, bez provázku i bez metru a sedí dobře.
Krátký kabát ze silného sukna, etnology považován za jednu z nejstarších součástek valašských krojů. Je to téčkový střih, Valaši jsou v tom často na obrázcích, jak ho mají jen přehozený přes ramena a pod krkem svázaný šňůrkou.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
