Neví někdo co je tam napsáno , rozluštil jsem jen to spodní vpravo CONSECRARE - to znamená posvětit, posvátný. Pak jsem si to hodil do inverze a zkoušel přečíst to vpravo ale nějak tomu nemůžu přijít na kloub, snad HANECIAUM(?), ale žádný ekvivalent v latině možná jméno(?) ten zbytek už jde špatně vidět, to první vypadá jako C, když jsem ale potom zvýšil kontrast bylo vidět že je to zatočené nahoru(?) to vedle co na první pohled vypadá jako A je asi V, tedy "U" a to malé snad R(?) to velké vypadá jako A, možná taky B, dál už není vidět. Tam mě napadá CURATOR -ORIS -TUS jako poručík, správce, opatrovník.. Nebo taky něco úplně jiného, škoda že to nejde zvětšit.
+ HANC CALVAM DURANNO ANSQUITILIO DONAVIT UT SUUM NOMEN AD IMMORTALIS MEMORIAM CONSECRARET
nachází se v nejmenované soukromé sbírce v Německu
a literatura:
Der Weg zum Himmel: Reliquienverehrung im Mittelater (katalog výstavy De Weg naar de Hemel, Relikverering in de Middeleeuwen, konané v Nieuwe Kerk v Amsterdamu a Museum Catharijneconvent v Utrechtu v roce 2000)
případně speciální studie: H. W. van Os-T. Tromp, "Neues über Totenköpfe" ve sborníku ze Symposium Wirtschaft und Reliquie im Mittelater (SOWI-Fakultät der Universität Insbruck), konaném v roce 1999 (který je ale k nesehnání, dokonce jsem ani nenašel přesnou citaci)
Opravdu je tam HANC(?) to je zvláštní...
Já bych to volně přeložil asi takto:
+ Tuto lebku daroval Duranno Ansquitilovi, aby jeho jméno bylo pamatováno jako věčné a posvátné.
To HANC CALVAM jsem četl dohromady, (to ty dvě A) proto ten patos..
A to C, zatočené nahoru bylo tedy D, já to četl jako CURA, a ono to bylo DURA...no to jsem si mohl myslet že to bude jméno toho opata..
No teď už mám jasno.
Tak tak. Když vás to tak vzalo, tak doplním i stručný historický background. Opat Durannus z Bretaně přišel do Moissacu z Cluny, obnovil klášter a jeho nástupce Ansquitilius (1085–1115) zde pak vystavěl známý románský klášter. Kromě jeho honosné a reprezentativní architektury a sochařské výzdoby Ansquitilius usilovat o zvýšení prestiže i postavení nového kláštera také tím, že usiloval o Durannovo svatořečení a tenhle artefakt, který připomíná jeho jméno i jméno jeho ctitele byl patrně jedním z prostředků jakési vizuální propagandy vedené s tímto účelem
Iki: Díky za ochotu, ale jen jsem odpovídal na dotaz ohledně literatury, sám se tím nehodlám nějak hlouběji zaobírat. Ale samozřejmě když si člověk s tím dá trošku práci a není líný, tak najde co hledá - což jsem učinil i já a po krátkém dalším hledání tedy doplňuji pro Müschu citaci na ten sborník:
Von goldenen Gebeinen : Wirtschaft und Reliquie im Mittelalter / Markus Mayr (Hrsg.). [Mit Beitr. von Erich Kaufer] Innsbruck ; Wien ; München: Studien-Ver., 2001. - 270 S. : Ill., graph. Darst., Kt. (Geschichte & Ökonomie ; 9 ) ISBN 3-7065-1448-6
Rohy - viz výše diskuse a odkazy. Je to dost komplikované, ideální je mít známého na jatkách. Mě se třeba povedlo od veteriny - při odrohování mi jich známá dala asi 20 ks.
To mě přivádí k dotazu - jsou VM či slovanské nálezy kování k picím rohům? Od našich sousedů je toho bych řekl hodně. Obzvláště hezké jsou ty Vikingské picí rohy, ale co naše území?
Použij kalafunu (na odírání štetin z prasat) - je to borovicová smůla, akorát upravená. Jedié 100procentní košer je zbírat si smůlu sám, ale to je dost pakárna
, rozluštil jsem jen to spodní vpravo CONSECRARE - to znamená posvětit, posvátný. Pak jsem si to hodil do inverze a zkoušel přečíst to vpravo ale nějak tomu nemůžu přijít na kloub, snad HANECIAUM(?), ale žádný ekvivalent v latině 
možná jméno(?) ten zbytek už jde špatně vidět, to první vypadá jako C, když jsem ale potom zvýšil kontrast bylo vidět že je to zatočené nahoru(?) to vedle co na první pohled vypadá jako A je asi V, tedy "U" a to malé snad R(?) to velké vypadá jako A, možná taky B, dál už není vidět. Tam mě napadá CURATOR -ORIS -TUS jako poručík, správce, opatrovník.. Nebo taky něco úplně jiného, škoda že to nejde zvětšit. 
Tak tak. Když vás to tak vzalo, tak doplním i stručný historický background. Opat Durannus z Bretaně přišel do Moissacu z Cluny, obnovil klášter a jeho nástupce Ansquitilius (1085–1115) zde pak vystavěl známý románský klášter. Kromě jeho honosné a reprezentativní architektury a sochařské výzdoby Ansquitilius usilovat o zvýšení prestiže i postavení nového kláštera také tím, že usiloval o Durannovo svatořečení a tenhle artefakt, který připomíná jeho jméno i jméno jeho ctitele byl patrně jedním z prostředků jakési vizuální propagandy vedené s tímto účelem
