Knecht wrote:Nejsem si jistý, ale mám dojem že podle nějakých výpočtů založených na experimentech se neolitický kůlový dům odhadoval na cca 1 měsíc práce jedné "velkorodiny".
Pokud vim, tak ty experimenty a výpočty dělala doktorka Pleinerová v Březně u Loun, mimochodem právě teď se tam neolitický dlouhý dům opravuje, tak si to lidi můžete jít ověřit
Podle mýho názoru to ale musí trvat o něco dýl, ti lidi si s tim víc "vyhráli" protože jim na tom záleželo, chtěli mít kolem sebe hezký věci. Ono je to viděť i teď, třeba dnešní činžáky a domy sto let starý, to je nebe a dudy. Jak řikal muj mistr na učňáku, to je z doby kdy řemeslo bylo ještě řemeslem.... Dneska se dělaj věci už jen funkční, tehdy se dělaly i krásný
Ono se toho experimentovalo víc, mimo jiné taky raně slovanské zemnice.
S tím krášlením domů máš asi pravdu, z nálezů existují i kousky hliněné mazanice ze stěn, nabílené vápnem a taky nějaké se zbytky malby.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
To je ale otázka, na to aby sis mohl dovolit dělat víc než jen čistě funkční věci už potřebuješ spoustu volného času a dokonalé nástroje a toho času zemědělci zase tak moc nemají, nebo v té době asi ještě moc neměli, při jejich produktivitě práce. Více volného času měli asi hlavně v zimě a to je zase období kdy se domy obvykle nestaví. Navíc venkovský dům byl ještě i v RS do značné míry spotřebák - když dosloužil (části zapuštěné do země dříve či později uhnijou ať jsou z čehokoli a u kůlových staveb se to špatně vyměňuje) tak se strhnul a postavil nový, pokud dříve neshořel. Takže si úplně nepředstavuju řemeslně dokonalé, řezbou nazdobené domy - spíše jednoduché konstrukce pokryté výmazem. Takže zdobení asi spíš tím malováním po stěnách aj.
sroub wrote:...ti lidi si s tim víc "vyhráli" protože jim na tom záleželo...
No, podle toho co jsem cet, tak prave naopak - ted mas barak, jako neco, co Te ma prezit. Tenkrat to byl spotrebak. Napriklad podkladani srubu kameny, aby nehnil odspoda je vec az 13. stoleti (Klapste: Promena ceskych zemi ve stredoveku).
Hele kluci s tím zkoušením kdyžtak k nám na Křivolík, jo. Máme práce, že můžeš zkoušet do nevidim. Jinak my máme kolem deseti bronzových seker, zhruba půlka je zasazená i do teslic. Nejlepší je z mýho pohledu těžší typ se srdčitým schůdkem. Menší sekery s ouškem jsou spíše na něco drobnějšího.
Já bych netvrdil, že byl dům zas tak spotřebí zboží. Třeba ten dům ze starší doby bronzové ve Všestarech stojí bez oprav už 12 let. Obývaný je jen pár dní do roka, takže by měl teoreticky chátrat rychleji než trvale obydlené. A přesto je ve velmi dobrém stavu. (Byl jsem v něm na podzim.)
wolf wrote:Myslim, ze situace, ze behem dvanacti let neprisel nikdo, kdo by chtel dobytek sezrat, zeny znasilnit a barak podpalit je nahoda.
Podle datování Pleinerové, trvala jedna z osad z konce období stěhování národů v Březně u Loun skoro padesát let. Na druhou stranu, některé teorie hovoří o úmyslném zapálení osady kvůli zbavení se škůdců při přesunu na nové místo.
Naskýtá se tedy jen jedna otázka, má cenu čekat s experimentem do roku 2049, nebo se přiklonit k teorii že zemědělská osada se na jednom místě udrží 12 - 15 let a pak je okolní půda vyčerpaná a je třeba se stěhovat?
