Taktika

Radovan · Post by **Radovan** » Mon 16. Feb, 2009 19:16

Mám zato, že v pozdním středověku, přesně druhá polovina 15.stol., znala opěšalého rytíře , ktzerý se pohyboval na koni pak sesedl a bojoval pěšmo a pak se když tak zase na koni přesunul nebo utekl atd. podle toho jak bitva dopadla?

Radovan · Post by **Radovan** » Mon 16. Feb, 2009 19:20

ještě dodatek asi to nebylo vždycky, ale někde jsem to četl, že se tak občas dělo. rytíř kompletně v železe a vycvičený byl vždycky nebezpečný protivník a když se jich postavilo víc pohromadě muselato být síla

ClaryAldringen · Post by **ClaryAldringen** » Mon 16. Feb, 2009 23:26

Slyšel jsem že to tak dělali třeba velitelé švýcarů - na pole přijeli koňmo, ale bojovali v šiku. Stejně tak angličtí lukostřelci se přesouvali koňmo a později dragouni. Potíž je v tom že potřebuješ někoho kdo ti pohlídá koně, obvykle na ně neplatí zůstaň

Radovan · Post by **Radovan** » Tue 17. Feb, 2009 7:10

taky to dělali někteří rytíři v době Války růží(myslím, že to píše i Kovařík)
nebo v válkách ve Francii. Samozřejmě na hlídání koní měli lidi- pážata panoše sluhy

ClaryAldringen · Post by **ClaryAldringen** » Tue 17. Feb, 2009 7:58

Angličtí rytíři to dělali obecně už od bitvy u Kresčaku aby ochránili své lučištníky.

BidakII · Post by **BidakII** » Tue 17. Feb, 2009 10:32

ClaryAldringen wrote:
Indy wrote:Hm, není to zase přání dělat ritýřa i když nemám ani houpacího koně?
Rytíři jsou tak provaření, že i když mám koně chci paradoxně dělat městského patricije.

A co je na rytířích pro akce v tomto období špatného či provařeného? Že v 15. st. nastupovali do boje často pěší, je známá věc. Nevidím vůbec nic špatného na tom, když někdo ztvární nižšího šlechtice-rytíře a bude do bitvy chodit pěšmo – ovšem, předpokládá to, že bude mít odpovídající zbroj, meč nechá u pasu a do boje půjde s dvouruční zbraní – havraní zobák, sekera, popř. pěkná kůsa. Bude mít s sebou dalších 2-10 maníků, kteří mu (s odpovídající výstrojí) budou dělat doprovod – panoše, páže, knechty. A pochopitelně bude jeho stavu odpovídat i stan a vybavení v táboře.
Samozřejně, něco jiného je model „jeden rytíř hrdinný samojediný“ v plátech jen s mečem a nemá s sebou nikoho. Pak je to na nic

. Ale když by si s tím dal někdo trošku práce (viz výše), nevidím v tom pro 15. st. problém – i když nebude mít koně.

Jiři z Holohlav · Post by **Jiři z Holohlav** » Tue 17. Feb, 2009 12:02

Bídák. V zásadě příliš nevím jak odlišit rytíře od těžkého pěšáka.S tím nářadím je potíž ,že se s ním dá na rozdíl od meče nadělat pěkná paseka,obzvlášť se zavřeným hledím.Tohle téma potřebuje ještě chvíli zrát.

KŘIŽÁK · Post by **KŘIŽÁK** » Tue 17. Feb, 2009 12:57

Zkusím to laicky-pěší rytíř(spíše obecněji šlechtic,ne?)=těžký pěšák.Příslušník městských milicí bude postrádat určité atributy šlechty- rytířský pás,honosné části oděvu,symboliku.Myslím,že nejhorší bude rozlišení měšťanů a nižší šlechty-tam bude možná symbolika stěžejní...Otázka je,kde je hranice mezi lehkým a těžkým pěšákem.Jestli těžký pěšák začíná přilbou a kovovou ochranou trupu,tak šlechtice asi odlišíš...
(můj názor)

Jiři z Holohlav · Post by **Jiři z Holohlav** » Tue 17. Feb, 2009 19:31

Celkem souhlas,pak ale nečekám ,že se kolem takového pěšáka bude hemžit jeho družina,čekám,že půjde štít na štít s dalšími těžkými a družina je v závěsu.třeba druhé či třetí řadě a konkrétně fyzicky mu pomáhá pouze dojde-li k rozbití formace ,či jeho zranění.V takových podmínkách je mu kopí nebo tyč na nic ,potřebuje pádnou jednoruční zbraň,tedy za předpokladu že protivník staví obdobnou jednotku.
Nebo už jsou zbroje ocelové kalené,štíty se již nepoužívají a pak tedy pádné tyčovky.

BidakII · Post by **BidakII** » Tue 17. Feb, 2009 23:56

Jiří z Holohlav:
V tom rozlišení těžkého pěšáka a rytíře naopak problém nevidím. Křižák to vystihl přesně – méně majetný nižší šlechtic může výzbrojí (absence ochrany nohou, horší ochrana paží – odpovídal by spíše typu polotěžkého jezdce) odpovídat slušně vybavenému měšťanovi. Ovšem i takový šlechtic se může lišit díky např. tabardu s erbem. Hlavní rozdíl byl ve zbroji: standartní „rytíř“ nastupoval do pěšího boje v těch samých celoplátech, ve kterých by jel na koni, kdežto pěšák by byl většinou jen s lehkou či žádnou ochranou nohou; to ani ne tak kvůli pohybu v boji, jako spíš kvůli přesunům. Jízdní těžkooděnec/šlechtic toto neřešil, protože celou zbroj nesl při přesunu dle okolností buď na sobě a na koni, nebo ji měl složenou na voze – pěšák si většinu věcí musel tahat sám. A pak jsou tu další již zmíněné rozlišovací znaky – tabard, rytířský pás, popř. (dle movitosti nositele) zdobení. A to nejsou vskutku atributy běžného těžkého pěšáka.
Pokud se to ohledně nářadí týkalo té dvouruční zbraně a jejím nasazení na dnešních akcích (?) (pochopil-li jsem správně), tak to rovněž nevidím jako problém. Jistě, třeba některé dochované sekery mají dost ohavné úpravy co se háků a hrotů týče, ale pokud si někdo nechá udělat repliku dle jednoduchého vzoru typu sekera-hrot-hák/kladivo, tak s tím nebude o nic víc nebezpečnější než s halapartnou nebo sudlicí. Ty se na akcích objevují poměrně dost a píky spolu s nimi. Nevím jak jinde, ale třeba na loňském Zbiroze nepamatuji, že by se někomu něco stalo. Hemžilo se to tam dřevcovkami a pamatuji minimálně jednu bojovou sekeru (měl ji tuším Broďan). S tím výhledem ve vztahu k bezpečnosti může být problém u armetu, ale třeba barbuty poskytují lepší výhled a u šalířů lze zvednout hledí. Navíc na vyobrazeních mají pánové mnohdy šalíř posunutý do týla jako klobouk, takže se koukají pod okrajem hledí (jedno zda ho mají pohyblivé či nikoliv). S tou bezpečností je to hlavně o lidech a jejich přístupu k věci. Praxe ukazuje, že i s tím kovem na dvouručních zbraních lze narábat celkem bezpečně.

Jiři z Holohlav wrote:Celkem souhlas,pak ale nečekám ,že se kolem takového pěšáka bude hemžit jeho družina,čekám,že půjde štít na štít s dalšími těžkými a družina je v závěsu.třeba druhé či třetí řadě a konkrétně fyzicky mu pomáhá pouze dojde-li k rozbití formace ,či jeho zranění.V takových podmínkách je mu kopí nebo tyč na nic ,potřebuje pádnou jednoruční zbraň,tedy za předpokladu že protivník staví obdobnou jednotku.
Nebo už jsou zbroje ocelové kalené,štíty se již nepoužívají a pak tedy pádné tyčovky.

Nevím, jestli jsem tomuhle dobře porozumněl

. Předpokládám, že své panoše+knechty bude mít vedle sebe nebo těsně za zadkem, aby byli ku potřebě. Nerozumím tomu o štítech a jednoruční zbrani – řešíme-li tu 15. století, pak jedinými štíty u pěších mohou být pavézy (pěsťáky nechme bokem) a zdaleka ne každý pěší tvar měl pavézníky – to už se ale dostáváme k otázce skladby vojska, dané bojové situace atd.
Dvouruční dřevcová zbraň tu není na nic, je naopak základem – protivníkova formace nebude složená z pánů s meči a štíty

, ale bude se ježit sudlicemi apod. A budou-li tam ty pavézy tak je dvouruční zbraň potřebná tuplem – pavézu je třeba zahákovat a strhnout nebo těžce poškodit či rozbít.