odpustky

Duchovno, víra, věda, umění

Moderators: Maršálek, Bestian, Heinrich von Rheinhausen

User avatar
Bohuslav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 654
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Teplice/Praha

odpustky

Post by Bohuslav »

Zdravím , doufám ,že se to tu již neprobíralo.
Kvůli Andrého Panské bitvě bych rád probral toto téma Odpustků.
Jakým způsobem by měly fungovat v období cca 1250-1330?
Jak se získávaly a jak se v podstatě "používaly" a jak "fungovaly".

Zatím jsem našel pár zmínek ,že by je měl dávat vždy určitý biskup,papež,kardinál,arcibiskup věřícím ,kteří navštívili určitý kostel ,či byli přítomni nějakého kázaní ,bo přispěli almužnou . A odpustek jim byl dáván na nějakou určitou dobu (20dní , 40 dní) na těžké hříchy a rok či 100dní na lehké.

Nebo ho nedávali věřícím ,ale už přímo kostelu.

To navštívení kostela občas je specifikované ,že má být o hlavní svátky či v jejich oktávách? Tak oktáva by měla být což?
Image V ničem, co vykládám, si nečiním nárok na vymezení pravdy, ale pouze vymezení vlastního názoru.Abélard
Siegfried
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 203
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by Siegfried »

Většinu sis toho sám odpověděl:)
Co jsem posbíral indformace já tak papež, nebo někdo jím pověřený (nejsem si jist, že stačil sám o sobě arcibiskup) dal povolení konkrétnímu orgánu (např.kostelu), prodávat za něco (peníze plus úkon - např. návštěva konkrétnho kostela a pomodlení se XYkrát nebo třeba u příležitosti vystavení relikvie a pod.) odpustky na různě dlouhou dobu, pokud se pamatuju tak sem viděl 40,80 a 100 dní dokonce možná i na něco rok.
Fungování se zjevně vyvíjelo v čase, je o tom pár věcí i teďka v Johanitském řádu, mrknu se a doplním. Hlavně konkrétníma příkladama :))
Oktáva je doba vánočních svátků. Myslím, že vychází na od dne narození páně do 31.12 :) to si asi vygooglíš seš šikula :)
Když jednou zkusíte jaký to je s dlouhou dřevcovou zbraní, tak šmrdlání mečíčkem už pak nikdy není co bejvalo...
User avatar
Bohuslav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 654
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Teplice/Praha

Post by Bohuslav »

Já jsem právě nenašel nic ,k tomu že by se měly odpustky prodávat. Což mě dost překvapilo ,z těch listin vyplývá ,že na ně měl věřící právo.

Jediné co se týkalo pěnez by mohla být ta almužna ,či je tam občas přispění na opravu ,výzdobu ,výstavbu kostela , popřípadě přispění na oltář.

Ten odpustek je tedy čistě nemateriální záležitost?
Čili po tom co člověk získal tento odpustek na určitý počet (budoucích?) dnů ,to tedy pak v podstatě mohl hřešit ,s tím že mu to nebude váženo při posledním soudu?
Na většinu toho jsem si neodpověděl ,to bych se tu neptal.Furt netuším kdo ,jestli tedy vůbec je tomu věřícímu nějak předával?
Image V ničem, co vykládám, si nečiním nárok na vymezení pravdy, ale pouze vymezení vlastního názoru.Abélard
User avatar
Opat
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 190
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové - Olomouc

Post by Opat »

Přátelé, je to trochu jinak. Právo odpustků dávala nadřízená instituce (zpravidla biskup -nejen diecézní - ale i papežský legát či papež sám) určitému kostelu, zpravidla k datu svátku jeho patrona. Věřící, který tento kostel v daný svátek navštívil (douška o obdarování - chápáno ne kostela či faráře, ale onoho světce!!! - je častá, ale nebyla podmínkou), pak vyzískal automaticky daný odpustek. Důležité je, že tento odpustek neznamenal odpuštění hříchů (to nemohl nikdo z kléru ošéfovat, to bylo jen v Boží kompetenci), ale jen umazání určitého počtu dní (bylo v privilegiu stanoveno) z trestu v očistci. Ono kupčení v časech předhusitských či předreformačních pak "kapku" od původní ideje sklouzlo, pravda...
26. 8. 1346: hodie cedit Corona Militiae, numquam fuit similis huic regi Bohemiae.
Rodgir de Maille
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 240
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: 48°46'5.627"N, 16°53'20.687"E

Post by Rodgir de Maille »

Opat wrote:Ono kupčení v časech předhusitských či předreformačních pak "kapku" od původní ideje sklouzlo, pravda...
Já mám pocit, že ono udělování odpustků vůbec nějak uklouzlo od křtu a od Ježíšova "pas mé ovce..". Nechci tím ale nijak snižovat svátost smíření, či sílu odpuštění.

Omlouvám se za vsuvku mimo téma.
User avatar
Opat
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 190
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové - Olomouc

Post by Opat »

Rodgir de Maille wrote:
Opat wrote:Ono kupčení v časech předhusitských či předreformačních pak "kapku" od původní ideje sklouzlo, pravda...
Já mám pocit, že ono udělování odpustků vůbec nějak uklouzlo od křtu a od Ježíšova "pas mé ovce..". Nechci tím ale nijak snižovat svátost smíření, či sílu odpuštění.

Omlouvám se za vsuvku mimo téma.
Jak říkám, podle mě ta původní idea není zlá... Odpustek slouží k umenšení trestu, nikoliv viny a vyvíjí se v souvislosti s vývojem teologie, jak se během 12.-13. století formuje víra v očistec (zas šance na spasení, už to není jen Spása nebo Zatracení). Odpustek sice slouží i člověku samotnému, ale silnou motivací je solidarita se zemřelými blízkými, kterým lze takto vypomoct v jejich utrpení.
Doporučuji v tomto knihu Jacquese Le Goffa Zrození očistce...
26. 8. 1346: hodie cedit Corona Militiae, numquam fuit similis huic regi Bohemiae.
Rodgir de Maille
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 240
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: 48°46'5.627"N, 16°53'20.687"E

Post by Rodgir de Maille »

Opat wrote:Jak říkám, podle mě ta původní idea není zlá...
Bratře Opate,
netvrdím že je zlá, jen si myslím, že je to trochu posun.
Solidarita je jistě dobrá, ale, každá mince má dvě strany. Beru jako vhodnou formu odpuštění hříchů vykonání poutě, a nemusí jít jen o jednu z těch hlavních (Santiago de Compostella, Jerusalém, Řím), méně už beru poslání náhradníka za sebe na pouť.... kát se za své hříchy a modlit se je v pořádku, modlit se pro přímluvu někomu též, ale pokud ten druhý nechce (pokud sám nestojí o nápravu), i kýbl milosti Boží nic nezmůže.

Jde o rozpoložení toho, kdo odpustek přijímá a proč. Je jistě správné nehřešit a nebo nést za své hříchy odpovědnost, je tu možnost kát se, je tu možnost odpuštění (Bůh v jistých případech odpouští i těžkým hříšníkům), ale to vše má svá pravidla - ne ovšem dle lidských měřítek.
Kupčit s Boží milosti? Naštěstí je to zase jen Bůh kdo odpuštění uděluje, to žadný papír ani razítko nezmění.

P.s. Ta kniha už je na mém seznamu delší dobu ;-)
User avatar
Opat
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 190
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové - Olomouc

Post by Opat »

To Rodgier: jj, já pochopil jak to myslíš, ale radši se opakuju. Odpustky jsou ošemetná kauza a v řadě lidí v této otázce stále rezonuje farář Peklo z Vávrova Jana Husa :evil:
26. 8. 1346: hodie cedit Corona Militiae, numquam fuit similis huic regi Bohemiae.
User avatar
Bohuslav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 654
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Teplice/Praha

Post by Bohuslav »

Rodgir de Maille wrote:Naštěstí je to zase jen Bůh kdo odpuštění uděluje, to žadný papír ani razítko nezmění.
Vtipný ale je ,že ten samotný odpustek to není nějaké razítko či papír.
Pokud by někdo viděl víc ,zajímalo by mě to moc, jestli odpustek měl i materiální podklad.Či jen to byla víra ,která ty věřící do toho kostela přitáhla.Víra v to ,že opravdu těm zemřelým příbuzným uleví.Dle Le Goffa ,tu také existovala jistá zpětná vazba a to formou úmluvy(toto ještě nemám vyjasněné)Takže šlo jistě i o vlastní spásu.

Ale chtěl jsem se tu zeptat na jinou vazbu. A to ,když tady onen biskup či více biskupů sepíší listinu ,že těm věřícím davají odpustky ,že půjdou v ten a ten den do tohoto či toho kostela?Jak se to onen věřící doví ,nebo se toto oznámení se provedlo během nějaké mše a pak se to sepsalo?
Image V ničem, co vykládám, si nečiním nárok na vymezení pravdy, ale pouze vymezení vlastního názoru.Abélard
Jiři z Holohlav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 339
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Rumburk

Post by Jiři z Holohlav »

Mám dojem,že na důraz na motlitby za mrtvé předky jsem narazil u Mormonů....zkus i tu stopu...
Smrt je smyslem života.