Svátky ve vrcholném středověku

[Ronšperk]

Blíží se nám nejsvatější z křesťanských svátků a mne již dlouho sužuje otázka: Jak jej slavili lidé, jak nobilita tak prostí, v době vrcholného středověku. Zajímá mne jídlo, zvyky, pověry.
Toto téma je myslím velmi široké a svátků a nejen těch vyloženě křesťanských máme na rozebírání dosti .

[maser]

k těm Vánocům jsem ve škole pochytil: dával se peníz pod talíř, jí se vše, co hospodářství poskytne (kaše, ovoce, med, maso) v kapku větší míře než obvykle, na hroby se nosí misky s jídlem, symbolicky se zhasínal a opět rozžíhal oheň. Už tehdy praktikovali předvánoční úklid (forma očisty) a jako ochranné rituály se více konzumoval česnek proti vše patří do vesnického prostředí, ale některé zvyky byly platné i pro město

[Ronšperk]

Děkuji za pádné připomínky do diskuze, jistě ji pomohou hlouběji rozvinout třeba i na ty Velikonoce
Není známo zda bylo konzumováno konkrétní jídlo? Domnívám se že kapr v dobách minulých byl těžko považován za slavnostní večeři jako dnes . Co jedla nobilita(zvěřinu?) a co chudí(sušené maso?). Máte někdo konkrétní prameny, či doporučíte literaturu?

[Mokohtavenotaxe]

Není známo zda bylo konzumováno konkrétní jídlo? Domnívám se že kapr v dobách minulých byl těžko považován za slavnostní večeři jako dnes . Co jedla nobilita(zvěřinu?) a co chudí(sušené maso?). Máte někdo konkrétní prameny, či doporučíte literaturu?

Třeštík popisuje (Mýty kmene Čechů str.7) zajímavý vánoční ritus z Kysúci (zaznamený v roce 1974) Jde o obřadní schovávání se hospodáře za pecen chleba. Z analogií, které potom uvádí by mělo jít o přenesení základního prvku staroslovanského dožínkového obřadu z původního náboženství. Typuje a zdůvodňuje, že snad mělo jednat i o hlavní kmenový ritus.

Dost možná že se toto přenesení uskutečnilo vcelku brzo a že by se mohl tento folklórní prvek objevovat i v středověkých Čechách.

[luinien]

No tak kapr byl hlavně postní jídlo, že by ho považovali za nějak úžasně sváteční, to těžko.

[Rab]

O Vánocících podle Zdeňka Smetánky:
http://www.volny.cz/roman.abe/vanoce.htm

A něco více pohanského (spíše pro RS):
http://rodna-vira.wz.cz/texty/zimsl.htm

[Ronšperk]

No to mi už připadá pravděpodobnější. Prostě jídlo slavnostní a rozhodně ne postní.

[Ratatosk]

O zvycích (nejen vanočních ) je možné se něco dozvědět v knížce Bajesloví slovanské - Jan Máchal.
V Levných knihách jen za 19,-! , rozhodně se vyplatí a za tu cenu rozhodně
http://www.levneknihy.cz/DetailZbozi.aspx?z=30553

[Ratatosk]

Není zač. Ale jsou zde jen zvyky týkající se prostšího obyvatelstva. Zvyky které přetrvaly hlavně ve vesnickém prostředí ještě z doby pohanství. To by se dalo načíst i v jiných knihách o slovanské mytologii.
Ale tato se dá sehnat opravdu lehce -měli by jí mít v každých Levných knihách.

[maser]

trochu to tu uslo, tak stručně ke svátkům a rituálům vrcholného středověku a raného novověku:
Leden-únor: na svátky Tří králů se dodržoval masopust
březen/duben: Masopustní úterý- tance (k zajišťování úrody lnu), čím výše se vyskočilo, tím výše len vyroste
Hromnice- svěcení svící a zrní
Koncem masopustu nastává nejdivočejší období (ve 12. - 13. stol. orgie na poli k zajištění plodnosti /polí/)
březen: vynášení zimy na Smrtnou neděli a vítání jara
duben: Velikonoce (očistné obřady a jarní úklid), koledníci s řehtačkami, sběr léčivých rostlin, pečení obřadního pečiva, kutálení chleba v poli, rozhazování drobků po poli. Velikonoční pondělí (předávání síly mladých proutků ), Svátek zemřelých (nošení jídla na hroby, později kytice), 30. duben- Filipojakubská noc- pálení ohňů
květen: částé zobrazení mileneckých motivů, čištění pramenných studánek, děvčata se válejí v textilních rostlinách
červen: senoseč, žně (sv. Jan a Pavel, sv. Petr a Pavel)
červenec: pravidlo prvního- z 1. obilí pečení výslužek, poslední obilí se uchovává na poli aby nepozbylo síly
srpen: Nanebevzetí sv. panny Marie
září: 15. září Posvícení, 28. září sv. Václav, ...sv. Michal
říjen: podzimní orby a první redukce stáda na zimu
listopad: obřadní obchůzky masek (boje se zlem)

pochyceno z přednášek doc. Žáčka