Svátky ve vrcholném středověku

[Bohuslav]

Tento svátek se právě týká duší zemřelých ,kteří jsou ještě v očistci a my ji můžeme na tento svátek právě zmírnit tresty ,jenž (dle tehdejších církevních autorit)i ten nejmenší trest v očistci je pro duši horší ,než největší utpení co můžeme prožívat ve smrtelném těle.
Rozhodně ve 14. století se již slaví(je to myslím popsané ,kdy přesně byl onen svátek zaveden v tom Le Goffovo Očistci-nevím jistě ,ale mám ten pocit ,že někdy kolem čtvrtiny 13. století)

[wolf]

A jakže to máme s "dušičkami",od kdy je to křesťanský svátek?

Uctívání památky zesnulých začalo v roce 998, kdy opat Odilo z Cluny stanovil 2. listopad dnem Památky všech věrných zemřelých. Letos tedy slaví 1 010 let.

Pramen: http://zpravy.idnes.cz/halik-halloween- ... domaci_ton
, takze brat s rezervou

[Rab]

Zase je třeba brát v úvahu naše podmínky. Původně (v raném středověku) se tato "vzpomínka na mrtvé" slavila na jaře, v období pozdějších Velikonoc. Byl to svátek zvaný "Provoda", konaný o "Provodní neděli" (časově následující po křesťanské Velikonoční neděli). Na hroby předků se nosilo jídlo a pití, také domácí "dědci" - bůžci, aby byla obnovena jejich ochranitelská moc. Na rozdíl od křesťanského pojetí to býval svátek veselý, kdy se na hrobech hodovalo a vzpomínalo v dobrém. Z těch časů nám zůstala jediná připomínka, s dnes již zapomenutým významem, a to slova známé koledy „Hody, hody, do provody...“

[Ronšperk]

U křesťanů jsou dušičky také poměrně veselý svátek. To akorát komunistické a postkomunistické období jej ve společnosti jaksi přetvořilo v další hřbitovní akt.

[Kateřina_z_Landštejna]

Dušičky u křesťanů rozhodně nejsou žádný veselý svátek!
V anglosaských zemích jsou reminiscencí na pohanské svátky mrtvých a jejich forma i obsah jsou morbidní (účelem je odrazení mrtvých a jejich duchů od vstávání z hrobů, páchání škod, zabíjení a podobně), nikoli veselé. To, že se z toho stal díky americké komercializaci duchovně prázdný rej kupovaných masek a do němoty zpitých dospělých, je jiná věc.
Podobně je tomu ve Střední a jižní Americe a v Africe - tam se zase křesťanský svátek propojil s místními náboženskými tradicemi. Ale opět to není žádný veselý svátek. Tancem, oslavami a průvody dávají lidé najevo, že se duchů zesnulých nebojí, vyzývají je, aby neškodili a zůstali, kde jsou, a zároveň dávají najevo strach, že by si to mohli mrtví rozmyslet. Proto jim také přinášejí bohaté oběti.
Jak Halloween, tak americké a africké podoby "Dušiček", mají s křesťanstvím pramálo společného.

Mohl bys prosím, pane Ronšperku, nějak přiblížit, ve kterých křesťanských zemích jsou "Dušičky" veselým svátkem? Já o žádné nevím...

[Ronšperk]

Tak teď nevím co napsat. Protože zase budu za náboženského fanatika, nebo za ideologického demagoga.
Já na křesťanských dušičkách byl. Vím o čem to je. Mluvil jsem na toto téma se zástupci církve.
Ale klidně si nechte své chmury, já vám je neberu. Jen nadhazuji, že existuje i jiný pohled.

[Kateřina_z_Landštejna]

Tady nejde o nějaký fanatismus, ale o zásadní protimluv Podle křesťanské věrouky nemá být Památka zesnulých, která navíc prolíná se Svátkem všech svatých, co veselá.
Jak svatí, tak zesnulí se mají "slavit" tichým rozjímáním nad hrobem či u oltáře a modlitbou, místo obětin se nosí svíce a květiny či věnce. Pro žádné veselí v tom smyslu, jak jej známe, tam nezbývá ani zlomeček místa.

Leda snad, jestli jsi měl na mysli "veselí" duchovní. Jakože jásání nad přiblížením se k bohu nebo tak něco. Pak to někteří mohou vnímat jako "veselý" svátek, ale toto nábožné povznesení se nemá nic společného s přirozeným lidským veselím.

Navíc jsou oba svátky poměrně mladé - Svátek svatých se slaví sotva tisíc let a památka zenulých ještě o 300 let méně. K nám se tento svátek dostává až počátkem 14. století poté, co se cca 100 let šířil postupně po západní Evropě.
A pravoslavní křesťané tyto svátky v nám známé podobě vůbes neslaví. Mají dušičky většinou 2x do roka a jedná se o vážnou hostinu, jíž je uctěn místní kněz a jejíž část je jako obětina položena na hroby. Při hostině se vzpomíná na mrtvé a rozmlouvá se s nimi. Stopy původního pohanského rituálu jsou zde více než patrné

[Ronšperk]

No tiché rozjímání a vzpomínka na blízké jež odešli není chmurná. Hostina v tento den na jejich počest je rovněž možná. Tam opravdu není nic tragického. Tak jsem to myslel. Pokud se ovšem řídíme pohledem "z dálky" pak tiché rozjímání nad hrobem od neřízené žranice je pravda jiné. Vyjádřit se to dá však i slovem důstojné, což si myslím ti zesnulí zaslouží více .

[Kateřina_z_Landštejna]

Jenže to pořád ještě nijak nevysvětluje Tvé tvrzení o tom, že Dušičky a Všech svatých jsou u křesťanů "poměrně veselé svátky". Já Tě prosila, jestli bys to mohl nějak vysvětlit a uvést příklady křesťanských zemí, kde k těm veselým oslavám dochází

[Ronšperk]

Dochází k nim ve věřících rodinách. Myslím, že dnes výraz "křesťanská země" je již pasé ne?