Šití, tkaní, vyšívání, textilní materiály etc.

[Pampalíny]

iKDYŽ NEJSEM TOHO TAKÉ PŘÍKLADEM, TAK SE TAKÉ PŘIKLÁNÍM K VÝŠIVKÁM

[melkel]

Osobně bych se velmi přimlouval k omezení zdobení jako takového. Naše akce jsou obecně brutálně přeplácané.

[Wothan]

Já osobně mám stran výzdoby oděvů celkový poměr výšivek ke karetkám tak 80% výšivek a asi 20% karetek, víc jsem jich taky nepořizoval. Taky bych se přimlouval k většímu podílu výšivek oproti karetkám všude na všech místech od ovinek po čepici.

Jinak stran zdobení - chybí tu umírněnost. Ne všichni dělají programově nobilitu a chvála bohu přibývá víc "normálních lidí" než dalších pyšných pánů z Nemanic. Nicméně i ti prostější se stejně stále snaží do své výbavy našroubovat co nejvíc zdobení, protože nikdo nechce být za chudáka, zato každý druhý je soudě dle jejich dotazů co mi posílají "lépe situovaný družiník velmože"

Ale když necháme stranou nobilitu a chudinu zbude nám něco co bychom dnes hodně nepřesně nazvali "střední vrstva" - lépe situovaní řemeslníci, šafáři, drobní kupci apod. Tam zapadá naprostá většina lidí, kteří dnes dělají RS. Kolik asi myslíte, že měli ve svých truhlách oděvu? Ještě mnohem později se v závětích eviduje a odkazuje kdejaká odřená fusekle. Oděv měl tehdy zkrátka větší cenu než má dnes pro nás. I movitější řemeslník měl tak jeden dva lepší svrchníky, které si šetřil a nosil je jen do kostela a ve sváteční příležitosti. Ve všední den a na cestách nosil spíš funkční oděv. Jeho oděv nemusel být nutně nazdobený jak vánoční stromeček, dokonce nemusel být zdobený vůbec a přesto svého nositele reprezentoval - například tkaninou. Oni rozeznávali spoustu různých druhů suken - mladší prameny úřední povahy (závěti, soudní záznamy aj.) často uvádějí při popisu oděvu právě kvalitu sukna nebo jeho cizí původ, zato o nějakém zdobení naprosto mlčí. Takže i když dáte vedle sebe dva lidi a oba budou mít na sobě "jen" nezdobený vlněný svrchník, může být mezi nimi diametrální rozdíl - v kvalitě sukna, ve volbě barvy a kvalitě barviva, preciznosti šití apod. Chápu, že tohle nejsou věci které na první pohled praští do očí dnešního člověka, ale my to přece primárně děláme pro sebe ne?

A na závěr jedna věc trochu mimo mísu, ale mám pocit že si spousta lidí myslí, že každý raně středověký velmož byl obklopen družinou movitých zazobaných bojovníků, kteří neměli nic jiného na práci než boj a hody. Třeba údělná knížata si mohla dovolit vydržovat takové oddíly, ve starším období máme knížecí velkodružinu a nějaké družiny měly i staré rody typu Slavníkovců nebo Vršovců. Ale kolik si asi tak myslíte že měl k ruce družiníků-vojáků RS feudál? Dejme tomu v 11-12.st. kdy vzniká česká šlechta? Počítali jsme to třeba u nás - Curie není na svou dobu zrovna malé sídlo a existence takového sídla by si už vyžádala opravdu slušné panství, několik vsí apod. Přesto ani já jako pán takového sídla bych si nemohl dovolit vydržovat najaté vojáky. Prostě by byl problém je uživit. Jako družiníci tak sloužili blízcí příbuzní pána, jeho šafář, popřípadě jeho synové apod. V případě potřeby pak mohl povolat i některé ze svých lidí, kteří se v civilu živili jako sedláci nebo řemeslníci ale byli mu povinováni příležitostnou vojenskou službou a ai tady si rozmyslel zda pro něj nejsou cenější ve svém povolání než v poli. Tihle lidé nebyli chudáci, ale už jen pořídit si výstroj a výzbroj (pokud jí alespoň z části nedostali od pána) pro ně představovala obrovský výdaj a těžko si je lze představit, notabene na nějakém válečném tažení, nazdobené od hlavy po paty v karetkách a brokátu.

[Aileen Uaine]

Ahoj, chtěla jsem se zeptat, jestli tu má někdo zkušenosti s česáním vlny bodlákem? Dočetla jsem se, že se snad používal Dipsacus sativus - štětka soukenická, ale v praxi se mi nedařilo... Zelená je moc měkká a suchá se drolí a odlámané štětiny se zamotávají do vlny Předem díky za rady

[Knecht]

nezkoušel jsem ale pokud je to soukenické tak se tím spíš počesávalo sukno než vlna jako taková, ne? To počesávání jsem četl že se dělalo i ježčí kůží.

[Müscha]

Soukenická štětka je - jak píše Knecht - na počesávání sukna. Viz. práce H. Březinové Textilní výroba v českých zemích ve 13.-15. století : poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů.

[Begbie]

Opravdu je problém zadat heslo do vyhledávače ?

http://www.google.cz/search?hl=cs&q=Nal ... =&aq=f&oq=

[Begbie]

http://www.geocities.com/sigridkitty/names.html
http://vajanto.net/gradu/
http://www.vikingsonline.org.uk/resourc ... nnex6.html

[michlena]

Omlouvám se, jestli budu mít opět nějaké nemístné dotazy, ale jak my alternativní matky inklinujeme k těm přírodním/přirozeným věcem, tak vybavujeme sebe i svá dítka přírodními funkčními oděvy, čímž pádem (vzhledem k cenám) některé z nás též doma pilně tvoří a marně jsme pátraly po vlněné metráži....

Dneska jsem, zabývajíc se stále problematikou přírodního barvení, narazila na stránky, kde se dají zakoupit materiály na kroje, a mají tam i sukno a 100% vlnu označenou jako "kašmír" (takové ty klasické babičkovské šátky, ale v metráži), jenže vyvstala otázka, zda to jaksi není kousavé?

Když sem opět strkám hlavu, tak bych se ráda zeptala, kde nakupujete vlněné látky v metráži? (určitě je to někde napsané, ale rodina se již dosti bouří proti matce trvale usazené u noťase, takže se omlouvám, že nehledám, ale rovnou se táži )

Díky předem!

P.S: pro zasvěcené - Ostoje jsem již zdolala - začátek byl vskutku náročně rozvláčný, Bidlovou mám též, a z Pittnerové mám za sebou úvod - je to super - zase si po dlouhé době rozšířit obzory jiným směrem, než je výchova zdravého sebevědomého jedince 21. století

[zoone]

Nechci ti brát iluze, ale 100% vlana označená jako kašmír je téměř nereálná a spíše blbost (netvrdím že nemůže být ale vyrábět vlnu výhradně z kašmírské kozy, s tím jsem se ještě nesetkal). 90% vlna s kašmírem je něco jiné.
Kousavost je otázkou zdroje suroviny, stejeně tak jako zpracování (hladce stočená vlna žere opravdu málo, volně stočená žere jak čert) a také zdroje vlny (merino, klasická, příměsy atd.).