Historický park BUDAŘ

[Rab]

O neodstraňování kůry se Zíbrt nezmiňuje, ani Smetánka, ani Vařeka či Bogatyrev. Což ale neznamená, že nějaké zvyky či pověry spojené s kůrou stromů neexistovaly. Jen o nich nevíme. Na druhou stranu se ale nikdo z nich nezmiňuje ani o potřebě jejího odstraňování. Mohlo by se tedy říci, že zbavení kmenů kůry je stejně spekulativní jako její ponechání... Jsme zpátky u „Ostojova“ myšlenkového světa, „k jehož pochopení není nutné znát stovky pravděpodobných jednotlivostí...“ Nevíme přesně, jak naši předkové vnímali čas ve vztahu ke stavbám. Víme jen, že třeba hradby hradišť tvořily hliněné náspy proložené vnitřními dřevěnými konstrukcemi, které ve styku s hlínou rychle degradovaly, přesto hradby tímto způsobem stále stavěli - a často je také opravovali, pokaždé trochu jinak, takže mnohé hradby musely vypadat hodně bizarně. Jejich stavitelé a uživatelé s tím byli smířeni, neprováděli nějaká zvláštní opatření pro to, aby jim hradby vydržely co nejdéle. Žádnou roli zřejmě nehrál ani estetický vzhled. Časový horizont byl značně omezený, jak už jsem zmiňoval, i kvůli relativně krátkému životu lidí. Zopakuji, že archeologie zná otisky kůry ve vypálených hliněných vymazávkách (jen doufám, že to na mě nebude nikdo chtít dohledávat – nemám na to čas), máme dochované příklady ponechané kůry na lidových vesnických stavbách z mladších dob. Myslím si, že zbavování kmenů kůry soustavněji souvisí až s používáním hraněného dřeva, což je samozřejmě logické. Do té doby to zřejmě nebylo nezbytné, z hlediska předpokládané životnosti stavby patrně zbytečné. (Třeba zrovna na Budaři ve stodole nám zůstaly uskladněné krásné tesané trámy, odhaduji tak 100 let staré, a některé na užším konci, kde se již otesání vytrácí, mají na hranách dodnes kůru...). Něco jiného je zapuštění kůlů do země, navíc účinně nechráněných např. střechou, a něco jiného jsou vodorovné konstrukce roubení téměř beze styku se zemí. Kůra ponechaná na kuláčích srubů rychle vyschne, nevzniká tam prostředí pro růst hub či plísní. Dřevokazný hmyz až za poměrně dlouhé období částečně rozruší okrajové vrstvy dřeva, jádro ale zůstává nedotčené i po několik staletí. Neznám vaše podmínky, za jakých vám dřevo rychle degraduje, jestli horším vstupním materiálem, nedostatečným zastřešením nebo vlivem podhorského klimatu. Vím jen, že v Česku dodnes stojí roubené domy i z 15. století. Povětšinu své existence bez nějaké zvláštní ochranářské péče...

[richardrg]

Pokud se nemýlím, tak nejstarším roubeným domem je rychta ve Rtyni v Podkrkonoší, ta je až ze 16. stol. Ojediněle se zachovaly části staveb starší, např. nedávno objevené krovy tuším na Malostranské mostecké věži snad ze 14. stol.
Co se týče kůry, našel jsem jedinou zmínku, a bohužel si nenapsal kde, že v mazanici byl jasný ostisk dřeva s kůrou, ale protože se jednalo o ranější období než mě zajímá, ( před 14. stol.) tak jsem si to nezaznamenal.

Jinak souhlasím s tím, že opalování nefunguje a ani nálezy to nenaznačují.

[Wothan]

Rab: Takže souhlasíš se mnou, že bychom mohli takhle zpětně umělě vymyslet obdobně věrohodné "pohanské" pověry postavené naopak na nutnosti svlékání dřeva z kůry? Nebo tomu něco brání?

Ty dodnes stojící stavby jsou pokud se nemýlím právě většinou hraněné a tudíž bez kůry, takže nám to moc nepomůže ne? Jinak se ta kůra při sesychání kmene nakonec bude loupat (a uvolňovat mazanici), máme prostě takovou zkušenost a dost bych se divil, že je to jen jiným klimatem u nás i když tzen náš je pověstný Fakt, že přehnil 50cm kmen se dá dost těžko vysvětlit kvalitou vstupního materiálu - byl to relativně čerstvě kácený zdravý dub. Spíš při dešti protékala voda u základny pilířů - s ohledem na terén - nicméně to dokládá, že ani takhle mohutný pilíř vystavený nepřízni počasí (byť ve spodním patře věže) nevydrží věčně, spíš je překvapující že vydržel tak málo. Asi si o tom budeme muset pokecat za nějakých 5-10 let - pak uvidíme jak se to dřevo bude chovat u vás ve srovnání s naším prostředím. Nám se, jak jsem řekl, podobné pokusy o spěch a ušetření si práce většinou s odstupem času vymstily.

[Rab]

Pokud se nemýlím, tak nejstarším roubeným domem je rychta ve Rtyni v Podkrkonoší, ta je až ze 16. stol. Ojediněle se zachovaly části staveb starší, např. nedávno objevené krovy tuším na Malostranské mostecké věži snad ze 14. stol.

Rtyně už byla dávno předběhnuta Nejstarší jsou teď Vitějovice (1490) a Saky (1494) http://www.muzeum-pribram.cz/cz/akce/de ... -domy/173/

[richardrg]

Díky za info, ty informace využiju.

[Rab]

S hrůzou jsem zjistil, že ty muzejní webovky nejsou aktualizované - při převodu na nový systém se to nějak pomíchalo, ale teď už je to opravené
Další zajímavé info je na http://www.dendrochronologie.cz/databaze

[Wothan]

To je dobrá databáze! díky.

[ROSSY]

Přečetl jsem si názory na to, jestli se kůra z kmenů odstraňovala či ne. Myslím, že neobstojí myšlenka že to nebylo činěno z důvodů nějaké mystyčnosti. Jak bylo napsáno "svlékání stromů". Z doby Velké Moravy je prý potvrzeno úprava kůží třísločiněním. Tak alespoň v tomto případě jim "svlékání" stromů nevadilo. Proč by jim mělo vadit v jiných případech. Možná by bylo zajímavé vědět jestli se v archeologických nálezech dané doby objevují loupáky kůry. To by spíše dalo odpověď na otázku jesti se tak dělo ve větší míře než bylo nezbytné pro činění kůží. Můj odkaz je pouze na loupáky kůry ze 14.-15.století, který jsem v rychlosti dohledal.

http://4.bp.blogspot.com/-RUn-0tmq0u0/U ... vgorod.jpg
ROSSY

[Knecht]

Ano, z RS je celá řada nálezů nástroje skládajícího se z tulejky a dlátovité čepele. Jeho interpretace se dost liší (tulejová motyčka, sekerka, teslice, otka...), ale osobně považuju odkorňování za docela pravděpodobné využití (svědčil by pro to i častý výskyt na hradištích, kde byly kmeny používány k řadě staveb včetně opevnění, nicméně to nevylučuje ani žádné z jeho dalších interpretačních použití). Samozřejmě se mohl využívat více způsoby, je to dost univerzální kus nářadí. Takový raněstředověký survival tool

[Rab]

K tomu mohu jenom dodat postřeh ze stavby - přestože jsou k dispozici odkorňováky, naši dělníci pro odstranění kůry (tam, kde to chci a je to opravdu nezbytné), používají bez výjimky jen sekery, s tvrzením, že se jim to s nimi dělá nejlépe...