Juj, možná jsem Raidene a Abbé kapku ulít tak mi dovolte abych pár svých posledních příspěvků uvedl na pravou míru, nebylo to rytí do lidí jako takových, do jejich přístupu či nepřístupu a už vůbec ne do lidí jako jste zrovna vy dva:)
Bylo to o tom, že poslední dobou když člověk napíše někam mezi šermíře (přeberte si to slovo jak chcete ) slova jako šerm, šermovat, šermíř tak má pocit jako by se rouhal nebo dopustil svatokrádeže. Připadá mi sympatičtější obecná škatulka šermíř než vymýšlení různých oklik, které ve finále řeknou stejně to samé.
Zdá se, že jsme se zamotali do slovíčkaření. V té nejobecnější rovině - kdo vezme meč (kord, šavli...) do ruky, je šermíř, stejně jako kdo vezme flintu je střelec, kdo otevře knihu je čtenář a kdo sedne za volant je řidič.
Což nám zdá se splynulo s druhou rovinou, která vyjadřuje spíš způsob pojetí...
JJ, proto jsem říkal, že jakkoliv si to nazveme, efekt je stejný. IMHO kdo bojuje před divákem, je šermíř. Ale budiž, nedělá mi problém se přeučit na to, že kdo usilovně studuje školu šermu je šermíř. Dovolil bych si pro budoucnost debaty nadhodit stručný slovníček, který by se dal dodržet:
Bojovník/voják - kdo se se zbraní v ruce utkává s jiným.
Šermíř - podmnožina bojovníka, co cvičí školu šermu
Střelec - bojuje na dálku (mušketýr, lučištník)
Scénický - co s bojem vystupuje před diváky
Bitevní - co bojuje v bitevních akcích
Pak bue snadno říct "jsem zkušený bitevní bojovník" bez školního významu a bez dvojsmyslu. Scénický šermíř - škola a vystoupení.
Svatopluk vyslal tajně početné vojsko a přepadl Bavory, kteří byli zanecháni na břehu řeky Dunaje ke střežení lodí. Jedny pobil, druhé dal utopit v řece, jiné pak odvedl jako zajatce.
Wothan: tak to je za bod! =D> =D> =D>
Gordon: Jo, o panu čaroději jsem slyšel, od kolegy, kterej měl s tou partou cosi do činění. Na tom klacku prej měl zaječí packu a vehementně trval na svém až do chvíle kdy dostal klasickej hák železnou rukavicí...