
Děla a dělostřelci
Moderators: Knecht, Raiden
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 409
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: okolí Brna
jenže zrovna třeba to "valdštejnský" dělo má tu trubku o stěně tak 5 až 8mm ... a obecně bych to odhadoval zrovna tak... Ty děla prý byly extrémně lehký, a ne moc bezpečný pro majitele 

http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války

http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku

http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 409
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: okolí Brna
no... mohlo by to jít... Konec konců bych to moh ve volné chvíli spočítat... že...
http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války

http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku

http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 194
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Valmez, N.Jičín
Nooóóó, já teda nevím, ale pokud popisujete trubky stejně jako za mejch mladejch let (první číslo JS, druhé síla stěny), tak mi díra 125mm vychází jako sakra poctivá šestnáctiliberka. Fakt jsem netušil, že kožená děla se dělala tak veliká. Tohle už by se pomalu dalo řadit k obléhacímu dělostřelectvu a počítat v kartounech, ne ? Myslel jsem, že kožená děla byla v polním dělostřelectvu a tím tak do ráže 6-ti, 8-mi liber.
Omotávka provazem neměla z pevnostního hlediska větší význam. Kdyby konopné lano dokázali přichytit nějak na hlaveň a pak pomocí vrátku, kladkostroje a závaží napnout a namotávat, stěží by asi běžně dokázali vyvinout větší napětí než 10tun a to je z hlediska pevnosti kovů nepodstatné.
Další věc je ta kůže - tvrdíte, že to byla surovka. (v běžných pramenech se píše jen o kůži) Každý rudokožec vám potvtrdí, že kolikrát surovku namočíte tolikrát změkne na bláto. Museli by ji po vyschnutí něčím impregnovat, aby to fungovalo. (šelakem?-znali ho?)
Největší pevnostní význam by měla ta žebra co tam maluje Wagner. (provaz možná figuroval jen jako výplň, aby se nedeformovala) Ideální by bylo kdyby byla usazována s předpětím a v nepravidelných rozestupech (aby zrušila rezonanční vlnu- ale pochybuji, že věděli co je rezonance)
A havárie ? Já bych to neviděl tak černě. Kdyby mezi kanonýrama byly větší ztráty než mezi např sapérama, nebo těma frajírkama co nosili tu dlouhou kudlu bez pochvy přes rameno a brali dvojitej plat, tak by se to jednak nelíbilo majiteli pluku, protože výcvik kanonýra je drahej, druhak samotnejm kanonýrům a naházeli by svůj materiál z mostu do řeky. Navíc se mi podle rytin zdá že se posádka (kromě ohněstrůjce), při výstřelu vzdalovala od kusu a tím byla částečně mimo ohrožení. Navíc předovka je předovka-jakou silou de kule dovnitř, takou de i ven. Pokud neudělali tu fatální chybu, že před kuli dali ještě např broky a tím došlo k zaklínování, tak dělo určitě vevybouchlo. (projektyly do děl výbušné nebyly a tak ani odsud nebezpečí nehrozilo) Pravděpodobně došlo k tomu, že dělo puklo-nic příjemného, ale část pochytaly ty provazy a kůže. Ne, že by bylo příjemné dostat kusem provazu po čuni, ale lepší než kusem železa. Plamen někam vyfoukl, okolostojící si foukli do gatí a po převlečení se šli vožrat. (taková legrace to asi nebyla, ale žeby to skončilo masakrem celé posádky to asi fakt ne). Tenkostěná trubka má totiž spíše tendenci prasknout než se roztrhat na kusy. Nejtragičtěji to dopadlo, když dělo naprasklo a dělostřelec si toho nevšiml a znova nabili - pak při výstřelu skutečně mohlo dojít k fatální destrukci hlavně a zabití minimálně ohněstrůjce.
Jeden z možných důvodů proč ty hlavně praskaly je výše zmíněná pomalost střelby. Mohlo docházet k vyžíhání hlaně a tudíž k jejímu zkřehnutí (ale tuhle metalurgickou opačnost mědi mohli znát).
Omotávka provazem neměla z pevnostního hlediska větší význam. Kdyby konopné lano dokázali přichytit nějak na hlaveň a pak pomocí vrátku, kladkostroje a závaží napnout a namotávat, stěží by asi běžně dokázali vyvinout větší napětí než 10tun a to je z hlediska pevnosti kovů nepodstatné.
Další věc je ta kůže - tvrdíte, že to byla surovka. (v běžných pramenech se píše jen o kůži) Každý rudokožec vám potvtrdí, že kolikrát surovku namočíte tolikrát změkne na bláto. Museli by ji po vyschnutí něčím impregnovat, aby to fungovalo. (šelakem?-znali ho?)
Největší pevnostní význam by měla ta žebra co tam maluje Wagner. (provaz možná figuroval jen jako výplň, aby se nedeformovala) Ideální by bylo kdyby byla usazována s předpětím a v nepravidelných rozestupech (aby zrušila rezonanční vlnu- ale pochybuji, že věděli co je rezonance)
A havárie ? Já bych to neviděl tak černě. Kdyby mezi kanonýrama byly větší ztráty než mezi např sapérama, nebo těma frajírkama co nosili tu dlouhou kudlu bez pochvy přes rameno a brali dvojitej plat, tak by se to jednak nelíbilo majiteli pluku, protože výcvik kanonýra je drahej, druhak samotnejm kanonýrům a naházeli by svůj materiál z mostu do řeky. Navíc se mi podle rytin zdá že se posádka (kromě ohněstrůjce), při výstřelu vzdalovala od kusu a tím byla částečně mimo ohrožení. Navíc předovka je předovka-jakou silou de kule dovnitř, takou de i ven. Pokud neudělali tu fatální chybu, že před kuli dali ještě např broky a tím došlo k zaklínování, tak dělo určitě vevybouchlo. (projektyly do děl výbušné nebyly a tak ani odsud nebezpečí nehrozilo) Pravděpodobně došlo k tomu, že dělo puklo-nic příjemného, ale část pochytaly ty provazy a kůže. Ne, že by bylo příjemné dostat kusem provazu po čuni, ale lepší než kusem železa. Plamen někam vyfoukl, okolostojící si foukli do gatí a po převlečení se šli vožrat. (taková legrace to asi nebyla, ale žeby to skončilo masakrem celé posádky to asi fakt ne). Tenkostěná trubka má totiž spíše tendenci prasknout než se roztrhat na kusy. Nejtragičtěji to dopadlo, když dělo naprasklo a dělostřelec si toho nevšiml a znova nabili - pak při výstřelu skutečně mohlo dojít k fatální destrukci hlavně a zabití minimálně ohněstrůjce.
Jeden z možných důvodů proč ty hlavně praskaly je výše zmíněná pomalost střelby. Mohlo docházet k vyžíhání hlaně a tudíž k jejímu zkřehnutí (ale tuhle metalurgickou opačnost mědi mohli znát).
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 194
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Valmez, N.Jičín
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 254
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ústí nad Labem
Jojo to je pravda, pokud tu surovku namočíš na 4-5 dnů pod vodu (ne na déšť), tak opravdu změkne na hadr.Doktor wrote: Další věc je ta kůže - tvrdíte, že to byla surovka. (v běžných pramenech se píše jen o kůži) Každý rudokožec vám potvtrdí, že kolikrát surovku namočíte tolikrát změkne na bláto. Museli by ji po vyschnutí něčím impregnovat, aby to fungovalo. (šelakem?-znali ho?)
Ale nevím proč by ti dělostřelci zahazovali na pár dnů své kanóny do potoka?


Jinak indoši surovku používali právě na ty věci které měli za úkol ochraňovat před vlhkem!
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 409
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: okolí Brna
nevim, je na tom prd vidět... Ono to taky může být jádro do formy na odlévání hlavní... to bych tak viděl spíš...
http://www.mortaigne.com - projekt Švédského regimentu z třicetileté války

http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku

http://tricitka.brodec.org - diskuse zaměřená na třicetiletou válku
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 194
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Valmez, N.Jičín
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 194
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Valmez, N.Jičín
Z druhé strany: historie rakouského dělostřelectva od Skalky (v němčině), ale tabulku snad přečtete
http://kuk-wehrmacht.de/regiment/artill ... gesch.html

http://kuk-wehrmacht.de/regiment/artill ... gesch.html
Wir wollen in Beifall untergehen ..