Zločin a trest za války třicetileté

[kascha]

Oceloví Chlapi! Dete do toho prsama

[Joe]

U mě to byl tehdy zánět jako prase Ono to nebylo poravé - ten problém byl prostě v tom, že zubař a ani kovář nebyl po ruce a hlavně nebyla ani šance někoho takového najít. Když jsem pak po 5 dnech dorazil ke své zubařce na doléčení, a vyprávěl j to, tak to bylo poprvé, kdy jsem viděl zubaře zblednout Říkal jsem si vole, horší bolest to už být nemůže a třeba to pak už tak bolet nebude. A bylo to tak. Nicméně jsem musel slíbit, že už to dělat nebudu
Co se kovářů týká, tak pokud s tím řemeslem někdo přišel do kontaktu, tak ho to trhání nebude překvapovat, protože v kovařině se používá řada kleští, a některé jsou pro trhání přímo jako stvořené.

[Joe]

na to měli chirurgi - pardon mistry práva útrpného

[Lenka]

Co se kovářů týká, tak pokud s tím řemeslem někdo přišel do kontaktu, tak ho to trhání nebude překvapovat, protože v kovařině se používá řada kleští, a některé jsou pro trhání přímo jako stvořené. [/quote]

Mimochodem ke kováři se nechodilo jen trhat zuby, ale taky třeba napravovat zlomené kosti. Ke kovářce pa s ostatníma neduhama pro bylinky. Takže kovárna, to byla taková malá ambulance a spíš se tam napravovalo, co mistr práva útrpného způsobil.

[Joe]

Mistr práva útrpného měl za povinnost podezřelého opět napravit, tak že nebylo třeba kováře navštěvovat.

[Lenka]

Fakt, tak to jsem nevěděla, já myslela, že je to pak už nezajímalo. A opravdu to i dodržovali? Nebo to jen měli dělat?

[Joe]

Ne jen to. Ona to skutečně byla věda jak mučit, protože zákazník musel být zmučen tak, aby pokud se ukázalo že by byl nevinný, tak se to muselo umět dát do pořádku Trahání nehtů - ty dorostou, natahování na skřipec - tj. vykloubení údů - ty musel umět zase vrátit aniž by zákazníka trvale zmrzačil, pálení - nesmělo se to přehnat, aby nebyli trvalé následky - jizvy, no a poslední bylo topení - přiutopit, ale neutopit. (Američani si to dokonce nechali schválit jako humální mučení ). Pokud to podělal, tak pak byl sám odsouzen k tomu, co zákazníkovi způsobil. Čili se musel perfektně vyznat v anatomii a proto nesměl mučit kdo si vzpoměl, ale jen mistr práva útrpného. A ten nebyl levný jen tak mimochodem. Protže také vykonával různé tresty (čtvrcení, lámání apo.) vyznal se jak už jsem uved v anatomii a proto uměl i ledacos napravit. Proto byli kati vyhledávání jako doktorři - byli to doslova předchůdci dnešních chirurgů

[Olaff]

Na toto je celkom pekna knizka od Svatka, tusim.... Pameti rodiny Mydlaru alebo tak akosi sa to vola, presne neviem... Ale je to pekne rozpisane, hoci ja mam len pasaz zameranu na tridsiatku...

[Lenka]

Ano, tak se to jmenuje, mají to tady v knihovně. Děkuju, pročtu si to.

[Joe]

No, cca před 2 roky jsem poslouchal zajímavý pořad v rádiu o smolných knihách, kde o tom vyprávěla nějaká Brněnská profesorka, která se tím zabývá. Právě že ona upozorňovala na to, že máme docela o tortuře dost zkreslené představy. Že se to řídilo jistými pravidli a jejich porušení samo o sobě bylo trestné. Např. jak píšeš, lámání bylo trestem - ne mučením, ale při mučení se nic zlomit nesmělo. Mohlo se vykloubit, ale běda katu, jak by zlomil - pak mu tu pazuchu zlomili také. Jak říkala, mnohdy a to i v tzv. odborné litaratůře se zaměňuje tortura s tresty.
Jo, pak tu byla ještě jedna věc - již odsouzený, ze kterého se chtělo ještě něco vyrazit tu ochranu mučení bez trvalých následků už neměl. Tam už šlo o to, že buď z tebe něco vypadne a zabijem tě rychle a nebo budeš chcípat dlouho a v mukách
Mě tam překvapili i další věci. Jako že ono to nebylo že hned se šlo mučit. To stálo dost velkej majlant a stávalo se dost často, že obec apod. nechtěli platit kata a raději dotyčného pustili. Dalším problémem bylo i to, že pokud se narazilo na drsoně, který to vydržel (a kupodivu jich bylo docela dost), tak i když bylo jasné, že je to třeba vrah, ale nebyli důkazy, tak ho museli pustit a už ho nesměli podruhé za to samé zabásnout. Ona tam uváděla konkrétní příklady, kdy zločinec přímo počítat s tím, že bude mučen a trénoval se na to Držet ho pod zámkem zase stálo prachy. Holt ono to nebylo zase tak jedoduché Soudci měli dost často svázané ruce rozočtem např. obce, dále věděli, že kor recidivisté umí mučení vydržet - a pokud jim neprokázali vinu, mohli a také často požadovali odškdnění. Uváděla tam případy, kdy bylo i dneska z toho co se vědělo (nepřímích důkazů) jasné, že to byl on, jenže ne en že je přišel kat draho a ten hajzl to vydržel, ale ještě byl tak drzej, že mu museli vyplatit odškodné. Krásný příklad byl jednoho poberty, který se záměrně nechal zašít jako viník a pak se hojil na odškodném - doslova jezdil po Evropě a měl to jako řemeslo. Zjevně to byl nějaký masochysta kterého napadlo si užít a jště dostat zaplaceno (nakonec ho ale dostali - vyhodnotili to jako podvod).

[Joe]

Mě na tom překvapilo to, že já měl představu, že prostě pokud tě zabásli, tak jsi měl velkou smůlu a mučením z tebe dostali cokoliv. Přesněji, že si prostě mohli dělat co chtěli. Jenže to je omyl. Už tehdy se řídili zákony a podle nich se i postupovalo. Mnohé byli dokonce vymakanější než dnešní a docela by se uplatnili. Nemyslím tím to mučení apod., ale řadu docela rozumných paragafů a že ty zákony nebyli vůbec tak primitivní, jak by člověk očkával. Už tehdy bylo, že tě mohli držet bez obvinění omezenou dobu a dokonce i po podání žaloby byl lhůta na vynesení rozsudku. Bohužel si nepamatuji přesně dobu, ale rozhodně byla kratší než dneska. Pokud lhůta vypršela a nepřiznal se či ho neusvědčili, museli ho pustit a i jako dneska, podruhé ze stejného zločinu už nemohl být obviněn.
Ta baba například tvrdila, že třeba v Brněnské smolné knize nenašla jediný případ zločinu, který by nebyl trestný i dnes, čili že tam nenašla jediný případ, který by biť jen zaváněl zneužitím moci. Jediný rozdíl byl v tvrdosti trestů. I to ale jak tvrdila mělo svou logiku - odradit od páchání zločinů. Ono totiš v té době stačili zdrhnout na jiné panství a měli smůlu. Čili nemuseli zdrhat až na Bahamy jako Viktor Havně ale použití tortury nebylo tak běžné - ba prý skutečně šlo o vyjímku, a drtivá většina případů byla dokazována jako dnes - čili na základě svědectví a důkazů. Důvody, proč se k tomu noc nepřistupovalo byli v zísadě dva. První byl ten že výkon kata byl skutečně docela hodně drahý. Uváděla tam příklady co kolik stálo. Druhý a asi pádnější byl ten, že pokud si soudce nebyl jistý jeho vinou, tak si to rozmyslel, protože pokud by se ukázalo, že byl nevinný (a nebo to vydržel a nepřiznal se), tak soudce ze své kapsy musel platit bolestné a to bylo skutečně mastné.

[Kaput]

Joe: S tím útěkem na jiné panství to zas taková spása nebyla. Ani na jiném panství nechtěli nějakého hajzlíka. Záleželo na majiteli panství, úřednících nebo u měst městské radě. A docela mě překvapilo, že zloděje občas dokázali chytnout i pěkně daleko.

[Joe]

Jo - bacha. já bych to zase nechtěl idealizovat Ono asi bylo i dost velký rozdíl v tom, zda to byl chuďas a nebo pracháč - to se nezměnilo že

[Joe]

No ono zaléží také na tom, o jaké době hovoříme, protože u poddaných není pravdou, že by se nesměli stěhovat bez souhlasu. To platilo pro nevolníky. Poddanství spočívalo vlastně v tom, že dotyčný spadal pod jurizdikci daného ponaství, čili byl poddán tomu a tomu pánu, kdažto nevolník nebyl prostě volný - je to v těch slovech jasně dáno

[Lenka]

Nevíte, jestli pokud byl někdo osvobozen od roboty, znamenalo to zároveň, že neměl žádného pána? Moje rodina totiž údajně takto osvobozena byla. Za snad léčitelské zásluhy, dostali svobodu, příjmení se jim přitom změnilo z John na Volný. Vím to jen z ústního podání, protože rodokmen jsem zatím z této větve nedělala.