Wothan: Urcite to byly nejake "smecky" kocek, nedokazu si predstavit, ze by jeden mourek uhlidal poklad :D
Treba takova rasa psa Lhasa Apso (strasne maly s dlouhejma chlupama) hlidala chramy v Tibetu jeste "nedavno". Asi nebylo lehke se do chramu dostat, kdyz v predpokoji spinkalo 250 takovejch psiku To jednoho nakopnes a druhyho mas na ruce
Zuzka wrote:Wothan: Urcite to byly nejake "smecky" kocek, nedokazu si predstavit, ze by jeden mourek uhlidal poklad :D
Treba takova rasa psa Lhasa Apso (strasne maly s dlouhejma chlupama) hlidala chramy v Tibetu jeste "nedavno". Asi nebylo lehke se do chramu dostat, kdyz v predpokoji spinkalo 250 takovejch psiku To jednoho nakopnes a druhyho mas na ruce
No podle mejch informací spíš fungovali tak že jak se něco objevilo co by mohlo bejt nebezpečný tak začli štěkat.... no a štěkot probudil ze spánku tibetský dogy, o kterejch i Marco Polo psal že sou velký jako osel, ty vstali a šli příčinu štěkání odstranit, aby si zase mohli schrupnout
Na hlídání bych spíš tou dobou použil husy, maj lepší zrak než psi a daj se případně dobře použít i jinak :-P
Používali je tak "již staří římané" a používal je tak i Vietcong docela nedavno
Drakobijec wrote:Měl bych dotaz k těm psům. Jak to bylo z Irským vlkodavem a jemu podobným plemenům??Díky
Netušim, prej maji dost starou historii ale budu se muset podivat do chytrejch knížek......Já s československym vlčákem budu moct dělat tak leda dobu kamenou nebo možná vikingský ulfhendiny, jinak nevim kde by se to našlo......jo ještě sv. František z Assisi, ten měl prej ochočenýho vlka
Nevíte někdo něco o ženetkách? Už se tady o nich jednou někdo zmiňoval. Používaly se prý jako domácí zvířata k chytání myší dříve než kočky. Možná se někde používají dodnes. Jsou příbuzné s cibetkou, ta se jako domácí zvíře v některých zemích dosud chová na maso a kožešinu.
Kaput wrote:Nevíte někdo něco o ženetkách? Už se tady o nich jednou někdo zmiňoval. Používaly se prý jako domácí zvířata k chytání myší dříve než kočky. Možná se někde používají dodnes. Jsou příbuzné s cibetkou, ta se jako domácí zvíře v některých zemích dosud chová na maso a kožešinu.
Dále jsem se dočetla, že ženetky nejsou domestikovány, protože jejich domácí chov je dost problematický. Pro domácí lov hlodavců se odchytávají mláďata i dospělí jedinci ve volné přírodě a ochočují se. Je to prý zvířátko klidné, velmi čistotné, ovšem páchnoucí. Zajetí se ochotně podvoluje a je milým společníkem. Místo kočky se používá hlavně v Africe.
Bohuslav wrote:
Můžu se zeptat na zdroj tady toho?
Jednou přišel František do města Gubbio. Lidé si mu naříkali: "Zlý vlk stále napadá naše stáda ovcí a koz. Ano, před nedávnem dokonce napadl děti a jednoho mladého pastevce těžce zranil." František, v ruce dřevěný kříž, odešel do lesa, kde žil vlk. Slyšel už to strašné zvíře vrčet. "Pojď, bratře vlku!" volal na něho František, "poslechni mě a už lidem a stádům z Gubbia neubližuj! Chci zjednat mír mezi tebou a lidmi. Postarám se o to, aby ti každý den přinesli na kraj lesa potravu. Ale prosím tě, vlku, netrhej už ovce ani kozy!" A - tak vyprávějí lidé z Gubbia - pak si vlk lehl jako ochočený pejsek k nohám svatého Františka, vrtěl ocasem a olizoval mu ruku. Od té doby vlk nenapadl zvířata ani lidi. Lidé z Gubbia ho až do jeho smrti krmili a hýčkali.