Taktika

KŘIŽÁK · Post by **KŘIŽÁK** » Wed 18. Feb, 2009 7:19

Výběr zbraní pro pěší boj je opravdu zajímavé téma.Jak asi vypadal boj po proražení a nahuštění linie si asi lze domyslet při prohlížení obrázků z ordálů-půlmeče,dýky,zápas.Jinak většina dřevcových zbraní,včetně píky,lze použít i z bezprostřední blízkosti-má li hrot-dřevec se vstyčí patkou vzhůru a jedem...Ostatně to platí i po prolomení jen pro ty vepředu,ti vzadu musí dosáhnout...
Použití mečů se může v tomto období mnohému zdát problematické-ale když pominu výhody či nevýhody v boji-je to dost hlavní atribut šlechtice.
Rozmach používání různých bojových kladiv a kůs je jasný-je to univerzální a i pro těžkooděnce ultimátní zbraň-Asi je jasné že bojovník nemusel vyřadit 10-15 nepřátel.Stačil 1-2 a mohlo být rozhodnuto pokud se to v daném ůseku a chvíli povedlo i jeho druhům..

Chomi · Post by **Chomi** » Wed 18. Feb, 2009 9:39

Nejprve k samotné slkutečnosti, že rytíři bojovali opěšalí. Ano, ale vždy pro to musel být nějaký důvod. Pomineme - li dobývání měst, kdy se na hradby útočí dost špatně s koněm (leda tak s dřevěným), v polní bitvě to mohly být následující důvody:
1) Uklidnění pěchoty - velitel nařídil jezdcům sesednout proto, aby pěchota neměla strach, že v případě nepříznivého vývoje bitvy jízda prchne. Pěchota pak bojovala s větším nasazením. To byl důvod, proč angličtí rytíři sesedli u Kresčaku a panská jízda v zadním voji vozového šiku u Lipan.
2) Nesmyslný důkaz hrdinství - aby dokázali statečnost, útočili pěšmo moravští páni na husitské vojsko u Vyšehradu.
3) Nepochopení situace - kdesi jsem četl, že u Poitiers útočilo francouzské rytířstvo pěšky na Angličany, protože si dobře pamatovalo, že u Kresčaku angličtí rytíři sesedli s koní - a Francouze porazili. Nedošlo jim ale, že je hlavně porazili sedláci s luky...
4) Mimo to mohly k sesednutí rytíře donutit terénní překážky, jak se to asi stalo u Sudoměře.
5) Někdy se také mohlo stát, že rytíři bojovali pěšky, protože prostě neměli koně - ti jim třeba pochcípali. Teď si nevzpomínám na takový případ, ale tuším, že se něco podobného stalo někdy za křížových tažení.
A teď k rozlišení sesedlého rytíře a těžkooděného pěšáka. Pěchotní a jezdecké plechy vypadají trochu jinak - např. jezdecké mají velká ramena, jezdci nemají klobouky, pěšáci zase šlapy s hledím... Ale hlavně - i chudší rytíř byl bohatší než kterýkoli pěšák a dával to rád najevo - zdobením zbrojí, varkoči atd. Mimo to byl pánem - tedy měl kolem sebe několik maníků, kteří mu sloužili a bojovali s ním - tzv. kopí či gléva. A ti by pro něj obvykle udělali první poslední, protože je živil a byli na něm závislí. Plonkový pěšák v plechách a sesedlý rytíř s družinou jsou jasně rozlišitelní.

Indy · Post by **Indy** » Wed 18. Feb, 2009 13:09

Hele inženýrskej, fakt by mě zajímalo, z jaké své zkušenosti mluvíš? Za tebou stojí druhá řada a řeže tyhle.

Chomi · Post by **Chomi** » Wed 18. Feb, 2009 14:31

Vývoj taktiky spěl neúprosně právě k ježkům. S nestřelnýma zbraněma nikdo nic lepšího nevymyslel. Ježkům odzvonilo až masové rozšíření palných zbraní, kterými můžeš sebelepšího ježka rozstřílet. A i potom ještě taktika ježků přežívala v bodákových karé a podobnejch taktickejch prvcích

KŘIŽÁK · Post by **KŘIŽÁK** » Wed 18. Feb, 2009 15:41

Ing.Havránek-Jasně,dostáváme se k meritu věci-co bylo cílem ůtoku-tedy co obvykle zapřičinilo ůplné zhroucení sestavy-myslím,že bez ohledu na období a zbraně jde prostě o místní a momentální převahu nad protivníkem(nemusí být početní)která vede k demoralizaci protivníka třeba jen v malém ůseku.Bez ohledu na počet,výzbroj atd.prostě vítězil ten,kdo delší dobu udržel vojsko v morální převaze-věřím,že takový střet netrval déle než minutu či dvě-pak záleželo na vhodném nasazení záloh,jiného typu ůtoku atd.Je jasné,že lépe motivovaná šlechta vmísená mezi pěchotu dělala divy.O ůčinnosti té či které zbraně asi nemá cenu vést diskuse-osobně dokážu použít kratší dřevcovou zbraň prakticky na jakoukoliv vzdálenost (do délky té zbraně)a velmi ůčinně-ale to je věc názoru a zkušenosti každého kterého.Rozhodně bych ji po sražení řad neodkládal,ještě by se mohla sakra hodit.Jinému podobnou službu prokáže třeba meč-je to fuk..
Chomy-k výčtu možností bych připsal extrémní zranitelnost koní střelnou zbraní-ne že by pěšáka ve zbroji dlouhý luk neskolil,ale při pomalém postupu může být kryt pavézami,zasažení pěšáci nebrzdí ůtok jako koně povalení v rychlosti a kopající kolem sebe.Navíc se k rychlosti šípu nemusí přičítat rychlost koně.

ClaryAldringen · Post by **ClaryAldringen** » Wed 18. Feb, 2009 17:09

Jízda je prostě jednou z taktických složek vojska a podle toho má taky své uplatnění. U Courtrai (1302) a Bannockburnu (1314) byly bažiny, u Mortqagernu (1315) padla jízda do léčky v soutěsce. Na otevřeném prostranství u Mons-et Pevele (1304) a Casselu (1328) byla vlámská pěchota rozsekána na kousky francouzskou jízdou, podoně u Falkirku zneškodnili Angličané skotské kopiníky. U často zmiňované bitvy u Kresčaku byla zase křídla chráněna přírodními překážkami.
Prostě nemůžete poslat pěchotu s tanky přes pole protitankových min a pak prohlásit že pěchota je lepší protože tanky na tom poli povybuchovaly.

Chomi · Post by **Chomi** » Wed 18. Feb, 2009 17:23

Ad Clary: jenže je třeba rozlišit, kdy pěchota porazila jízdu prostě proto, že ji přinutila k boji v nevýhodných podmínkách, a kdy proto, že nad ní měla prostě navrch za jakýchkoli okolností.
Samozřejmě i potom pěchota hledala ke střetu terén pro jízdu nevýhodný. ale třeba angličtí lučištníci, později husité a Švýcaři, ještě později lancknechti dokázali už jízdu porazit kdekoli.

ClaryAldringen · Post by **ClaryAldringen** » Wed 18. Feb, 2009 18:10

Zmínění angličtí lučištníci právě dbali na to aby je kryl z křídel terén, husité zase museli mít čas na to postavit vozovou hradbu. Kdyby jízda byla neúčinná, jistě by se nepoužívala až do 2. sv. války (mimochodem, největší jízdní bitva byla v polsko-sovětské válce 1920). Zmíněné bitvy jsou zajímavé prostě jen proto, že do té doby podložka pod kopyta koní porazila do té doby neporazitelnou těžkou jízdu.

Post by **Wothan** » Wed 18. Feb, 2009 18:20

Chomi: myslím, že pěší křižáci, kteří přišli o koně bojovali třeba u Akonu.