Keramika, džbánky, dřevené korbele...a vubec nádoby

[Bestian]

Zdravím, chci se zeptat jak je to s cínovím nádobím kolem roku 1300 zvláště pak poháry,případně lžíce jejich tvary atd.

[Kateřina_z_Landštejna]

Zdravím, chci se zeptat jak je to s cínovím nádobím kolem roku 1300 zvláště pak poháry,případně lžíce jejich tvary atd.

Pokud vím, objevují se v té době zejména v dnešní Velké Británii hlavně cínové konvičky a jednoduché svícny - obojí však je spíše liturgického charakteru. V Londýnském muzeu mají uloženu krásně zdobenou cínovou lahvičku na svěcenou vodu a také nějaké talíře ze 13. století.
Ale jak to bylo s cínovými výrobky u nás, to nevím. Cín se zde v té době prokazatelně těžil a snad existují nálezy ozdobných cínových nýtů

[Bohuslav]

Potřeboval bych nějakého výrobce keramiky, který dělá takové ty pánvičky do ohně, nedoporučil byste mi někoho, kdo s tímto již má zkušenost? Říkalo mi dost lidí, potom co ji vyzkoušelo, že jim v žáru praskla. Děkuji

[Kateřina_z_Landštejna]

Potřeboval bych nějakého výrobce keramiky, který dělá takové ty pánvičky do ohně, nedoporučil byste mi někoho, kdo s tímto již má zkušenost? Říkalo mi dost lidí, potom co ji vyzkoušelo, že jim v žáru praskla. Děkuji

My jsme teď objednávali velký počet kusů od Martina Cvejna. Dělá repliky středověkého nádobí a neslyšela jsem na něj negativní kritiky. Jestli chceš, mohu mu napsat, ať ještě jednu trojnožku přihodí. Výpal je 16. července.
A pánvičkovitá trojnožka stojí kolem 350.- Kč.

Co se vaření v hliněném nádobí týče, možná vím, v čem je problém. K narozeninám jsem dostala ČESKOU kuchařku z r. 1805 (mimochodem - je psána krásnou češtinou, skoro prostou germanismů, což mne velmi příjemně překvapilo) a tam je velmi přesně popisován postup při vaření v hliněném nádobí na ohništi.
Ono totiž nemá přijít s přímým žárem skoro do styku. Buď se v ohništi staví na rošt nebo železný plát s nožkami, nebo se přihrnuje horkým popelem až k pokličce. Ale nestaví se do žhavých uhlíků, jen k nim. Myslím, že právě toho je příčinou praskání nádob, že není dodrženo pravidlo nevystavovat je přímému ohni či žáru.

[Bestian]

Pak to chce keramiku vypálenou až na kameninu nebo někde těsně pod. To se vypaluje za teploty kterou normálně na ohništi myslín nedostáhneš. Kamarádka takhle dělá keramiku a nechal jsem si od ní dělat nějaké misky, je schopná vyrobit cokoliv ale je dobré jí ukázat nějakej obrázek či dokumentaci aby měla jasno. Kdyžtak mi písni sz nějak by jsme to vykoumali.

[Pike]

Bohuslav, Kateřina: Taky nám třínohá pánev praskla, stejně tak třínohý hrnec, obojí právě od Martina Cvejna. Samozřejmě jsme je nestavěli přímo do ohně, ale jen do horkého popela (nemám ovšem odhad, jak se pozná, jestli ten horký popel třeba nebyl moc horký ). Praskliny začínaly od nožiček, což je myslím dáno tím, že nožičky se zkrátka vždy zahřívají víc než stěny nádoby, tudíž u jejich kořene vzniká pnutí. V hrncích bez nožiček vaříme bez jakýchkoliv problémů, což by domněnku potvrzovalo.
Kdysi jim ovšem to třínohé nádobí fungovalo, takže je zjevně někde chyba.

[Kateřina_z_Landštejna]

Pak to chce keramiku vypálenou až na kameninu nebo někde těsně pod. To se vypaluje za teploty kterou normálně na ohništi myslín nedostáhneš. Kamarádka takhle dělá keramiku a nechal jsem si od ní dělat nějaké misky, je schopná vyrobit cokoliv ale je dobré jí ukázat nějakej obrázek či dokumentaci aby měla jasno. Kdyžtak mi písni sz nějak by jsme to vykoumali.

Kameninu ve 14. století? To asi ne...
V Porýní se sice kamenina vyráběla už někdy v 10. století, ale nedostávala se mimo region ve větším množství - zřejmě jí nebylo dost pro export.
Do Evropy se rozšířila až koncem 15. a počátkem 16. století z Arábie. Do té doby tu byla prakticky neznámá a nikdo ji neuměl vyrábět (vyjma Porýní). V našich zemích se kamenina hojněji objevuje až někdy v 18. století. Ale ve středověku na ni v Čechách asi příliš často narazit nelze - snad nějaké výjimečné imporotované nálezy v českoněmeckých a českorakouských pohraničních oblastech (Kadaň, Chomutov, Landštejn). Možná se k nám dostávala právě od Kolína nad Rýnem, s jehož obchodníky měly Čechy rozsáhlé styky už od pol. 13. století.

[Bestian]

Kameninu ve 14. století? To asi ne...
V Porýní se sice kamenina vyráběla už někdy v 10. století, ale nedostávala se mimo region ve větším množství - zřejmě jí nebylo dost pro export.
Do Evropy se rozšířila až koncem 15. a počátkem 16. století z Arábie. Do té doby tu byla prakticky neznámá a nikdo ji neuměl vyrábět (vyjma Porýní). V našich zemích se kamenina hojněji objevuje až někdy v 18. století. Ale ve středověku na ni v Čechách asi příliš často narazit nelze - snad nějaké výjimečné imporotované nálezy v českoněmeckých a českorakouských pohraničních oblastech (Kadaň, Chomutov, Landštejn). Možná se k nám dostávala právě od Kolína nad Rýnem, s jehož obchodníky měly Čechy rozsáhlé styky už od pol. 13. století.

Děkuji za opravu a upřesnění, na jakou teplotu se tedy dařilo keramiku vypálit?

[maser]

Tak trochu teorie, když už je to tu nakouslý:

hrnčina - výpal do 1000 °C, nasákavost nad 2%
kamenina - výpal nad 1200 °C, nasákavost do 1%, slinutý střep (podle něj se to dá dost poznat)
ještě se někdy uvádí kameninová hrnčina - nasákavost do 1,5%, ale tenhle pojem se spíš nepoužívá.

Jak už Kateřina psala, v Evropě bylo centrum výroby v Porýní. Nejstarší hrnčířské centrum bylo v Badorfu (Badorfské zboží- nádoby s kulovitým tělem, vykloněným okrajem) z 8. a 9. stol., které se přesouvá od 10. do 12. století do Pingsdorfu (Pingsdorfské zboží- bohatě zdobené, čočkovitý okraj vně vykloněný). Od 13. století je centrum v Siegburgu (u Kolína nad Rýnem), kde jsou velké hrnčířské čtvrti. Vyráběly se de poháry se štíhlým tělem bohatě zdobené radélkem nazývané Falkeho skupina (třeba ten pohár z Landštejna). Dneska je známo cca 24 lokalit s těmito nálezy, ale nachází se spíš východně od Německa.
Od 16. století jsou centra v Sasku a to hlavně Waldenburg (kamenina zdobená emblémy)., mnoho dílen bylo kousek za Krušnýma horama a z 18. - 19. století bylo centrum v Boleslawiec (Bunzlau).
U nás jsou nálezy kameniny hlavně v pohraničí s Německem, třeba z Mostu jsou pěkné džbány. Jo a trojnožky jsou u nás spíš až druhá půlka 14. stol. Původem jsou z Německa, kde se vyrábí od 13. století v podobě grapů.
Tak jsem vám snad zamotal hlavu :D

ukázka Pingsdorfer Ware:

kamenina z Německa má charakteristické dno:

[Bestian]

[Tak jsem vám snad zamotal hlavu :D

Nezamotal, spíš jsem vděčnej za každou informaci od odborníků jinak zdravím Jindřichův Hradec Jak je to s tima trojnožkama? Bohuslav mi posílal jedno vyobrazení z iluminace, tam to vypadalo spíše na oddělené nožky zřejmě z jiného materiálu, snad kov

http://beinecke.library.yale.edu/dl_cro ... htype=ITEM

docela by mě tato problematika zajímala, protože je to dle mého názoru dobrý způsob přípravy jídla nejen v táboře ale i za pochodu.
Máte nějaké fotky trojnožek tkeré objednáváte?(Kateřina)