Pasky , pochvy a podobne kozedelne vyrobky

Řemesla a každodenní život

Moderators: Maršálek, Bestian, Heinrich von Rheinhausen

melandr
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 155
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha-Zapad

Pasky , pochvy a podobne kozedelne vyrobky

Post by melandr »

Bohuzel zatim nic informativniho neprinesu jen par otazek z tohoto oboru.

1. jak je to s vyskytem zeleznych presek na pascich ( byli jen pro bohate nebo se vyskytovali i u nizsich vrstev)

2. jak je to z rytirskym uzlem na pasku ( vim ze ma byt v levo) ale vydel jsem stejny uzel na druhou stranu na zene je to spravne ?


3. Cetl jsem ze pochvy byli vetsinou drevene potazene drahou latkou ci kuzi .

4. Rane zavesy na mec ( pokud by mi nekdo vysvetlil jak se prichycovali byl bych nadsen) ja mam zatim jakoby 2 ocka . na jednom pasu. Dale vim ze mec mel vetsinou samostatny pas jak to ale bylo s dykou ? jak ta byla povesena? dale kdyz sli do bitvy byla pripadna dalsi pobocni zbran ( sekera , palce) povesena za pasem ? nebo i ona mela nejake ocko ?

5. taticky , mesce v bitve. - Mel rytir sebou do bitvy takoveto veci ? Chapu ze pesak tahnul asi vse sebou . Jde mi spis o podrobnosti ohledne piti kdyz bitva trvala dlouhou dobu

doufam ze jsem vas nepopudil svym psanim dalsi otazky priste :)
User avatar
Ronšperk
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 693
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Mýto
Contact:

Post by Ronšperk »

Tedy vše k "naší" době předpokládám že :)

1. Železné přesky byli poměrně rozšířenou záležitostí již dříve. Nobilita používala o dost dražších kovů :)
2. vyjma tohoto speciálu. Ještě na konci 13. stol můžem dosti často nalézt vázané opasky. Což mělo pravděpodobně symbolický význam na počátku 14. věku je však již v drtivé většině zobrazován pás zdobný.
S tím vázáním je to jako s přeskou, konec s díramy je vždy vlevo, uvazovací konce vpravo.
3. Jo (pravděpodobně :) )
4. to uchycení se vysvětlit neda. pošli mi mail a já ti přepošlu nějaké variace. K té dýce. Její uchycení je velmi prosté oko na pochvě+oko na opasku. Tam se nedá použít snad ani nic jiného :) .
S tou poboční zbraní to moc nepřeháněj. Pokud jsi nobil, pak ůtočíš dřevcem a další poboční zbraní je ti meč. Pokud žoldák pak sekerou či bijákem a jako zálohu by měl u pasu asi nějaký pořádný žabikuch. Pokud rolník pak dřevcovku a žabikušíček. Ono když napochoduješ do bitvy po zuby ozbrojen, pak je jisté že nějakou zbraň ztratíš, ale to ji zahodíš. Bude ti totiž překážet. Jen v Holywoodu mají hrdinové za opaskem celou zbrojírnu. :) Nezapomeň, že oni si vše nesli sebou a ne vezli na autě. Jdi do pole tak abys vše pohodlně unesl.
5. Já myslím že se každý napil před bitvou a takové serepetičky nechal v táboře. Důležité totiž bylo přežít ten masakr a až po té posilnění. I když to asi bylo na každém. Jde o to, aby ti to bylo vůbec platné a přitom to vůbec nepřekáželo v boji. K sedlu bych si ji možná připjal, ale jako pěší už bych rozmýšlel, neboť i kdyby celý den ne, na noc se stejně stáhneme ne, hejtmani nás nenechají bít se i v noci a pak se tedy napiju. Jiak bych ale uvažoval ve Španělsku v parném létě a jinak u nás.
Honor supra Vitam! Image
melandr
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 155
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha-Zapad

Post by melandr »

jo trefil jsi to :) k nasi dobe :biggrin: . k tomu kozedelnictvi kdyz budu morit kuzi dela se to moridlama na drevo ??? nejak nemuzu najit nic cim bych namoril kuzi na cerveno....

a na jake barvy barvily kuze nase predkove predpokladam ze meli asi cervenou hnedou cernou zelenou , co ale zluta a modra

k bohatym lidem u rytirskych pasu se jedna o kozeny pas nebo kozeny zaklad potazeny drahou latkou a jeste zdobeny ? ...
User avatar
Ronšperk
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 693
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Mýto
Contact:

Post by Ronšperk »

Kůže se dá barvit poměrně snadno v podstatě jakýmkoli pigmentem rozpustitetným ve vodě. Vyzkoušenou mám obyčejnou duhu na látku (i když to není LH, ale broučky zatím nemám). Do lázně namočíš kůži a necháš ji nasát vodou s pigmentem po té ji necháš pomalu uschnout a promastíš sádlem. Tu barvu už pryč nedostaneš. Na výběr máš i tu modrou, ale žlutá by chytala asi blbě, vzhledem k přirozené barvě kůže a jejímu tmavnutí. To nevím chtělo by to vyzkoušet.
Ty pásy: No pokud by Pán vypochodoval jen v prostém koženém pásu, bylo by to asi faux pax. Přeci jen musel nějak reprezentovat. Minimálně barvená kůže s kováním ze vzácných kovů, movitější potahované a draze zlatem a kameny pošívané. Zase záleží zdy to byl pás k meči do bitvy, či jako odznak na ceremonii.
Honor supra Vitam! Image
User avatar
Maršálek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1068
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové
Contact:

Post by Maršálek »

k rytířskému pásu - rytířský pás je buď stříbrný, nebo zlatý, tj. velmi zdobně pokrytý stříbrem, nebo zlatem (mnohdy se jednalo o zlatnické skvosty). Od okamžiku, kdy se přestává používat "uvazovací" látkový pás, je rytířský pás vždy stříbrný, nebo zlatý - vždy znamená i do bitvy. Je to jeden ze dvou odznaků rytířství, tím druhým jsou pak zlaté ostruhy. Je nemyslitelné, aby se rytíř do boje neopásal rytířským pásem, pokud nejde o konkrétní záměr (tím není spořivost) :badgrin: To že takový pás dostává v boji občas na prdel k tomu neodmyslitelně patří :biggrin:
Je jistě zbytečné rozebírat rozdíl mezi rytířem a nepasovaným urozeným movitým bojovníkem, král Jan Lucemburský si na svůj rytířský pás musel počkat do Mühldorfu a do té doby nosil odpovídající zdobený pás k meči, který však přes královský titul svého nositele musel nezaměnitelně dokládat, že jeho nositel není rytířem.
Ich dien!
melandr
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 155
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha-Zapad

Post by melandr »

co musela dana osoba ucinit a kdo urcil ze si dana osoba zaslouzi rytirsky pas? a kdo ho predaval ? byl k tomu nejaky ceremonial ? bylo to nejak spojene s cirkvi nebo jde o ciste svetskou zalezitost?
User avatar
Maršálek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1068
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové
Contact:

Post by Maršálek »

až do renesenace se považoval rytířský stav za natolik privilegované postavení, že k jeho získání musela být prokázána vyjímečná chrabrost a morální kvality. Chevalerie byla ve své době skutečnou elitou mezi nobilitou a i králové si své rytířství velmi považovali (ostatně španělský a portugalský Alfons X. Moudý a Dinis Oráč se jako trubadůři podepisovali rytíř Alphonso a rytíř Dinis, stejně tak i admirál de Giuscade a mnozí další).
Během renesance a baroka se stal titul rytíř úředním označením pro nižší šlechtu, ale to už jsme jinde. Až do 16.st. stále platí, že jako šlechtic se můžeš narodit, ale rytířské ostruhy si musíš vysloužit. Ač je pohled na toto privilegované společenské postavení v současnosti velmi bakatelizován a pojmem rytíř je běžně označen těžkooděnec, bylo získání rytířských ostruh vrcholem toho, co může urozený muž v životě dosáhnout (necháme stranou politickou moc, dvorské a zemské úřady a získávání bohatství jako "kariérní" záležitost). Nebylo vůbec samozřejmé, že urozený muž se stane v určitém věku rytířem a velmi mnoho výtečných urozených mužů tohoto snu nedosáhlo, nebo zemřelo při pokusu o jeho naplnění. Jan Lucemburský byl např. pasován na rytíře až ve svých 26 letech, kdy už byl uznávaným válečníkem.

Povýšení do rytířského stavu se dělo formou slavnostního pasování na rytíře a právo pasovat druhého bylo vyhrazeno jenom pasovaným rytířům (takže král nebo biskup, který sám rytířem nebyl nemohl nikoho pasovat) - smyslem je nepřerušená svatojiřská tradice zaručující legalizaci takového pasování (sv. Jiří byl prvním rytířem, tím že pasuje jenom pasovaný rytíř, je to jako by pasoval sám sv. Jiří - katolíci dle stejné tradice vysvěcují kněze).
Tím kdo určuje zda uzrál čas pro povýšení urozného panoše do rytířského stavu, nebo povýšení do rytířského stavu (a tím automaticky i do šlechtického stavu v případě neurozeného) za zvlášť vyjímečný čin, je zase jenom rytíř. V případě urozených panošů ve výchově a dvorské službě jím zpravidla býval pán tohoto dvora.
Ten kdo pasoval jiného nesl v budoucnu i morální zodpovědnost za činy tohoto rytíře, což logicky výběr zpřísnilo.
Rytířské odznaky - pás a ostruhy byly zpravidla darem toho, kdo pasoval a vyjadřovali nejenom nové privilegované postavení čerstvého rytíře, ale i byly i důkazem rozážného počinu (já bych na neznámého člověka, o kterém nejsem přesvědčený že si to zaslouží, určitě neutrácel za zlatý pás a zlaté ostruhy) :badgrin: .
Samotné pasování a dokonce i kriteria k výběru a rozhodnutí se mohla s ohledem na dobu a lokalitu mírně odlišovat, ale myšlenka zůstávala stejná.
Ich dien!
User avatar
Ronšperk
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 693
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Mýto
Contact:

Post by Ronšperk »

Nádherně napsáno. Jen ještě doplním, že samozřejmě získáním ostruh rytíř neskončil po zbytek života mu dá pořádnou práci udržet si status, že si je zasloužil. :)
Honor supra Vitam! Image
Volkolak

Post by Volkolak »

Mám další dotaz, který se týká dřevěné pochvy. Zjakého dřeva se vyráběly a jaký je pracovní postup?
User avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 6696
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Contact:

Post by Knecht »

Z rozborů nálezů pochev, resp.jejich zbytků z raného středověku je to nejčastěji javor a bříza, ostatně bříza se užívala i v novověku na šavlové pochvy a např. skandinávští nožíři ji používají dodnes. Na vrcholný středověk tu jistě bude někdo povolanější.
User avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 6696
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Contact:

Post by Knecht »

No a pracovní postup je jednoduchý - vezmeš prkno, položíš na něj čepel a obkreslíš, samozřejmě je vhodné respektovat směr let. Zopakuješ znovu, kolem obrysů čepele přidáš tak 0,5cm a vyřízneš. Pak je potřeba díly vydlabat - někdo dlabe obě poloviny, já většinou vydlabu více tu půlku, která je při nošení u těla, horní půlku pak nedlabu vůbec, nebo jen lehce - podle tloušťky čepele. Důvod je jasný - při boji je tak navrchu silnější část a víc vydrží. Když je to hotové, obě poloviny se slepí - dobově či moderně. Pak se pochva opracuje do vhodného tvaru, tedy poněkud zaoblí v průřezu apod, nahrubo je to samozřejmě možné i před lepením. No a nakonec se to potáhne látkou, kůží atd, případně se přidělá kování nebo jen kožený závěs a je to.
frenk
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 317
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by frenk »

ad knecht.prosím mohl bys mi poslat nějaké příklady pochev z RS z břízy? Nějak ni to asi někde uniklo.dík(mimochodem děkuji za tip na ten nález z Mikulčic - je to v AR 1966.

já mám doklady pochev z buku,javoru, smrku a lípy -mě osobně se osvědčil javor a lípa, lépe se opracovává než smrk.
frenk
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 317
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by frenk »

možná by bylo vhodné ještě dodat, že se dělali ještě vystýlky pochev - ať už z vlny, či plátna.

Vzpomněl jsem si ještě na dochovanou pochvu z Polska(Gdaňsk?) z 11.st., kdy průřez pochvy vypadal následně(bráno od čepele):plátno, dřevo, plátno, kůže(údajně koňská).Zajímavé na tom bylo, že dřevo nebylo dlabané, bylo to jenom dýhy.
frenk
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 317
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by frenk »

Já to dělám tak, že ústí pochvy mi lícuje se záštitou(nebo je menší, pakliže tam má přijít ještě obústek) a směrem ke hrotu se tloušťka plynule zmenšuje.
User avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 6696
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Contact:

Post by Knecht »

ta pochva z Polska byla myslím i zajímavě sešita- část dratví a kousek snad nějakým kořínkem, jestli si dobře vzpomínám.
frenk - nevím už, kde jsem to březové dřevo viděl, ale určitě to někde je, zkusím projít materiály. Vydrž :)
Post Reply