Kožešiny
Moderators: melkel, Raiden, Maršálek, Alexandr, Knecht, Wothan, Viktorie, Kain, Joe
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 665
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Pozořice
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 264
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ostrava
Pezian je podle mně příliš drahý a jeho přírodní barva není černá. Jehnětina to nějaká bude, ale není barvená, protože v té době to ještě neuměli. Závitky jsou velmi malé a černé, proto mně napadlo to zašívání do plátna, jesli někdo ví, jak taková jehnětina pak vypadala, nebo který druh ovcí se k tomu používal, nebo jestli se vybíraly vhodné jehňata a bylo jedno z jakého plemene. Té kožešině se pak říkalo astrakan. Takže jesli se ruské vojenské papachy šily z astrakanu, pak je to ono.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 665
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Pozořice
A proč ...?
A proč by nemohla být kožešina z černých jehňat
Já jsem si takovou přivezl z rumunských hor. Nevyčiněnou, takže na její přirozenou černou barvu bych vsadil boty.
Ikdyž je fakt, že je jakoby víc chlupatější. Měla malé kudrlinky, ale ty kožešinové čepice je mají takové kultivovanější, takové připláclé, pěkně úhledné. Tož to mohlo být ale nějakou pozdější úpravou.
Jinak dnešní ruské čepice mají spoustu odstínů, ale když jsem před časem sháněl materiály pro kozáky ze začátku 19.stol., jeden můj informátor tvrdil, že kolpaky (kožešinové čepice) byly z "černé jehněčí kožešiny, ale nebyl to perzián".
Já sám jsem si na její repliku uzmul kus babiččiny kožešinové vesty a ta má černé chlupy, ale řemen je jakýsi hnědý. Předpokládám, že kdyby to bylo barvené bude černý i ten řemen, alespoň z venkovní strany, ne?
A proč by nemohla být kožešina z černých jehňat
Já jsem si takovou přivezl z rumunských hor. Nevyčiněnou, takže na její přirozenou černou barvu bych vsadil boty.
Ikdyž je fakt, že je jakoby víc chlupatější. Měla malé kudrlinky, ale ty kožešinové čepice je mají takové kultivovanější, takové připláclé, pěkně úhledné. Tož to mohlo být ale nějakou pozdější úpravou.
Jinak dnešní ruské čepice mají spoustu odstínů, ale když jsem před časem sháněl materiály pro kozáky ze začátku 19.stol., jeden můj informátor tvrdil, že kolpaky (kožešinové čepice) byly z "černé jehněčí kožešiny, ale nebyl to perzián".
Já sám jsem si na její repliku uzmul kus babiččiny kožešinové vesty a ta má černé chlupy, ale řemen je jakýsi hnědý. Předpokládám, že kdyby to bylo barvené bude černý i ten řemen, alespoň z venkovní strany, ne?
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 264
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ostrava
Pokud není řemen bílý, tak je to barvené, záleží jakou použijí barvu. U černých barvených kožešin bývá řemen černý až šedomodrý, hnědý nebo červený, když je pak ta kožešina stará, dejme tomu 30 až 40 let, začne chlup směrem od řemene blednout a měnit barvu do červena, nebo na barvu řemene.
Černé jehnětiny občas bývají, velikost a úhlednost těch kudrlinek závisí na druhu ovce a stáří jehněte. Právě perzian je má nejúhlednější, jenže ty jehňata prý nejsou dobře vybarvená, proto se barví na černo. Z toho důvodu si myslím, že je to záležitost až 20. století, nevím, že by se kožešina barvila na černo jinak než chemicky. Co se týká kudrnatosti, nejdou na jehnětinách dělat žádné další úpravy. Všechny pokusy byly vždycky neúspěšné. Takže jak jehně vyroste, takové je.
To co tvrdil tvůj informátor je přesně tak. Používaly se přírodní jehňata, perzianu dost podobná. Možná právě ten astrakan. Chov jehňat v plátěných pytlících znali hlavně v Polsku a Rusku, je dost možné, že se od něho upustilo až když se sem dostal barvený perzian.
Černé jehnětiny občas bývají, velikost a úhlednost těch kudrlinek závisí na druhu ovce a stáří jehněte. Právě perzian je má nejúhlednější, jenže ty jehňata prý nejsou dobře vybarvená, proto se barví na černo. Z toho důvodu si myslím, že je to záležitost až 20. století, nevím, že by se kožešina barvila na černo jinak než chemicky. Co se týká kudrnatosti, nejdou na jehnětinách dělat žádné další úpravy. Všechny pokusy byly vždycky neúspěšné. Takže jak jehně vyroste, takové je.
To co tvrdil tvůj informátor je přesně tak. Používaly se přírodní jehňata, perzianu dost podobná. Možná právě ten astrakan. Chov jehňat v plátěných pytlících znali hlavně v Polsku a Rusku, je dost možné, že se od něho upustilo až když se sem dostal barvený perzian.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 665
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Pozořice
Aha, takže to narozené černé jehně se živé zašilo do plátna, chvilku se nechalo povyrůst a pak se zařízlo, když mělo chlupy pěkně připláclé.
To jsou teda věci.
Jinak k tomu astrakánu - okamžitě mi to asociovalo město a oblast Astrachaň v Rusku u Kaspického moře. Prakticky celý jihovýchod Ruska byl v minulosti osídlen kozáky a pokud se mi to vybavuje správně až do revoluce nosili kožešinové čepice jen kozáci(možná až do druhé války). Takže odkud se ten název vzal je nasnadě.
V této brožuře http://www.grada.cz/katalog/seznam/kuze ... a-vyrobky/ je v kapitole o šití kožichů na Slovácku zmíněná i nějaká dílna která se tomu věnuje. Třeba by ti poradili oni jakže to s těmi čepicemi je.
Já bych třeba nevylučoval, že se k nám ten materiál dovážel. Do Čech se importovaly i hovězí hlazenice, tak proč ne i kožešiny.
To jsou teda věci.
Jinak k tomu astrakánu - okamžitě mi to asociovalo město a oblast Astrachaň v Rusku u Kaspického moře. Prakticky celý jihovýchod Ruska byl v minulosti osídlen kozáky a pokud se mi to vybavuje správně až do revoluce nosili kožešinové čepice jen kozáci(možná až do druhé války). Takže odkud se ten název vzal je nasnadě.
V této brožuře http://www.grada.cz/katalog/seznam/kuze ... a-vyrobky/ je v kapitole o šití kožichů na Slovácku zmíněná i nějaká dílna která se tomu věnuje. Třeba by ti poradili oni jakže to s těmi čepicemi je.
Já bych třeba nevylučoval, že se k nám ten materiál dovážel. Do Čech se importovaly i hovězí hlazenice, tak proč ne i kožešiny.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 264
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ostrava
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 264
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ostrava
Už jsem na tohle jednou odpovída, ale ať vidíte, že jsem si to necucala z prstu, tady je vysvětlení, podložené odbornou literaturou:Ondra wrote:Lenka:
Na slunci jde kuze "presusit"? Chapu ze kdyz je uschla a nevhodne s ni manipulujes, ze se muze mechanicky poskodit, ale kdyz ji namocis tak dostanes stejne kvalitni kuzi jak pred susenim, ne?
Spatne zbavena tuku? Copak ten tuk te kuzi nejak uskodi, ze by se pak mela trhat? Samozrejme ze muze zluknout, muzou se do nej dat cervy apod, ale jinak co by konkretne melo zpusobit trhani kuze?
A to zapareni ma vliv i na kuzi samotnou? Na kozku je mi to jasne(pousti chlupy,nahnile vlasove vacky), ale na remen? Pokud ji teda nenechas uplne shnit
Mohla bys prosim konkretizovat, proc a co by melo vadit? Jsem zacatecnik, tak bych si to rad dal dohromady, narazky mi moc nepomuzou. Diky.
Kůže se skládá z pokožky a škáry. Škáru tvoří dvě vrstvy, jemnější papilární a hrubší retikulární. Pokud se činí useň bez chlupu, pokožka se odstraňuje a kůži tvoří jen škára. Její nejdůležitější součástí jsou kolagenové vlákna, je na nich závislá pevnost a pružnost kůže. Kolagen je ve vodě nerozpustný, ale zahříváním se mění v rozpustnou bílkovinu glutin (ke stejnému procesu dochází při vaření klihu). S jistotou lze říci, že kolagen vydrží teplotu do 40st. Od tepolty asi 55st. se začne kolagen smršťovat a měnit v glutin. K tomuto nevratnému procesu dochází nejen ve vodě, ale i působením sálavého tepla. Kůže tak ztrácí pevnost a pružnost.
Co se týká zapaření, je to začátek procesu hnití. Dochází k němu mezi vrstvou papilární a retikulární. Právě tam jsou uloženy chlupové váčky, chlupy tedy vypadou jako první. Hniloba od sebe odděluje obě vrstvy škáry, ty postupně hnijí a ztrácí pevnost. Vše probíhá uvnitř kůže, po usušení není nic vidět, hnití se zastaví a pokračuje až při následném námoku při činění. Kůže se v tom případě rozpadá většinou už při činění. Z tohoto důvodu je třeba si dávat pozor při nákupu suchosolených kůží. Je to kůže nasolená a zároveň usušená. Usušená mohla být následně právě proto, že začala hnít.
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 65
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Vím, že to sem nepatří, ale nevím, kam to mám jinam napsat.
Nevíte, kde by se dal sehnat kožený řemínek silný 5mm a dlouhý 40m nejlépe z jelena? Stačilo by i 13 řemínků po 3m. Jediné, co jsem našel bylo 18 Kč/1m , což by se hodně prodražilo....
Nevíte, kde by se dal sehnat kožený řemínek silný 5mm a dlouhý 40m nejlépe z jelena? Stačilo by i 13 řemínků po 3m. Jediné, co jsem našel bylo 18 Kč/1m , což by se hodně prodražilo....
Last edited by Jenda on Thu 17. Jul, 2008 18:33, edited 1 time in total.
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 148
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Lopeník
Jenda: zkus si koupit jelenici a reminek si ustrihnout. Cenu sice trochu srazis, ale zas o tolik to levnejsi nebude
Lenka: diky, to s tim kolagenem me napadlo prave predevcirem, kdyz jsem zkousel barvit kuzi a fakt jsem si nebyl jisty do jak moc teple vody tu kuzi muzu bez obav dat, nakonec jsem ji tam strcil kdyz jsem v lazni bez problemu udrzel ruku
zaroven to dava dalsi dimenzi suseni mokrych kuzi na slunku...
a to hniti v mezivrstve je taky dobre info, tak nejak jsem to tusil ale takhle napsane to dava hned smysl a clovek konecne vi presne na cem je
takze jeste jednou diky, presne takhle si predstavuju hodnotne odpovedi
Lenka: diky, to s tim kolagenem me napadlo prave predevcirem, kdyz jsem zkousel barvit kuzi a fakt jsem si nebyl jisty do jak moc teple vody tu kuzi muzu bez obav dat, nakonec jsem ji tam strcil kdyz jsem v lazni bez problemu udrzel ruku
zaroven to dava dalsi dimenzi suseni mokrych kuzi na slunku...
a to hniti v mezivrstve je taky dobre info, tak nejak jsem to tusil ale takhle napsane to dava hned smysl a clovek konecne vi presne na cem je
takze jeste jednou diky, presne takhle si predstavuju hodnotne odpovedi
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 264
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ostrava
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 89
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Brno
Lenka: díky, nevědomě jsi mi pomohla s názvoslovím jednotlivých vrstev kůže. Pořád se mi to motalo. V anglicky psané literatuře se píše o epidermal layer (epidermis), to je zřejmě ta pokožka.
Dále se používá pojem "grain", čímž se myslí epidermis a papilární vrstva současně. Nevěděl jsem, jak to přeložit a zřejmě na to ani jediný český výraz není.
Dále se používá pojem "grain", čímž se myslí epidermis a papilární vrstva současně. Nevěděl jsem, jak to přeložit a zřejmě na to ani jediný český výraz není.
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 148
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Lopeník
cekal jsem od toho barveni vic... nekde udelali soudruzi z NDR chybu
ale takovou stredne sedivou jsem dosahl, mozna by stacilo i vic lazni pro sytejsi odstin, ale clovek ma nejradej vsechno najednou, napoprve a dokonale
inspirace tim co tu psal Dano. Rozdrcene mlade orechyi se slupkou, kratce povarene, zamichat lzicku zelene skalice, nechat vychladnout a do vlazneho dat kuzi a par hodin louhovat
osobne myslim ze by to chtelo pravidelne michat, coz jsem nedelal. Kdyz barvis latku, tak to drzis taky vetsinou na mirnem varu a ta voda i s casteckama barviva pekne cirkuluje a nachyta se na latku. V stedene lazni se ti usadi takovy slem a 90% pigmentu se ke kuzi vubec nedostane, takze nema sanci se uchytit. Dal jsem i dost kuze, takze to michani by stejne nebylo idealni, ale zas kdyz chci stejny odstin tak je to tezke.
Priste dam min kuze, min sklice a budu vic michat.
Mozna jeste zkusit ten orech vic vyvarit vs. orech jen louhovany za studena. Rozdil to urcite bude, ale jeste neozkouseno. Pristi tyden taky cas. Musim zkouset dokud je dost matrose, nez to lidi otrhaj na zradlo
ale takovou stredne sedivou jsem dosahl, mozna by stacilo i vic lazni pro sytejsi odstin, ale clovek ma nejradej vsechno najednou, napoprve a dokonale
inspirace tim co tu psal Dano. Rozdrcene mlade orechyi se slupkou, kratce povarene, zamichat lzicku zelene skalice, nechat vychladnout a do vlazneho dat kuzi a par hodin louhovat
osobne myslim ze by to chtelo pravidelne michat, coz jsem nedelal. Kdyz barvis latku, tak to drzis taky vetsinou na mirnem varu a ta voda i s casteckama barviva pekne cirkuluje a nachyta se na latku. V stedene lazni se ti usadi takovy slem a 90% pigmentu se ke kuzi vubec nedostane, takze nema sanci se uchytit. Dal jsem i dost kuze, takze to michani by stejne nebylo idealni, ale zas kdyz chci stejny odstin tak je to tezke.
Priste dam min kuze, min sklice a budu vic michat.
Mozna jeste zkusit ten orech vic vyvarit vs. orech jen louhovany za studena. Rozdil to urcite bude, ale jeste neozkouseno. Pristi tyden taky cas. Musim zkouset dokud je dost matrose, nez to lidi otrhaj na zradlo
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 264
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ostrava
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 665
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Pozořice
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 264
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ostrava
To možná nebude octem, ale tou kůží. Jak byla činěná? Měla by mít bílý řemen, takže s tříselně činěnou bude asi problém. Ta měď by se měla nechat působut aspoň 12 hodin. Jak to vypadalo? Nenabarvilo to vůbec, nebo aspoň nějaké fleky? Podívej se sem, tam jsem to psala nedávno, je to zatím všechno, co k tomu mám. http://livinghistory.sk/forum/viewtopic ... c&start=15