Dýmky, tabák a tak vůbec...

[Joe]

Jo jasně - myslíš kultury Hopewell a Adena Ano, máš pravdu, jak jsem se dočetl vyráběli vše kováním (teperováním) a neznali lití kovů. Zajímavé je i to, že skoro nepoužívali stříbro a zlato (a to ani jako ozdoby). Z mědi dokonce vyráběli doslova bernění z destiček a používali i slídu. Tato kultura zanikla někdy kolem r.1500, čili těsně před příchodem bělochů.

[Richard]

Awe napsal:

Momentálně pracuji na článku o tabákových směsích ve východních lesích a vzhledem k tomu že se do tabáku přidával brslen, škumpa, mamota, durman, střemcha,... tak mám takovej pocit, že pachuti na jazyku si nikdo nevšiml

V kytkách se zase tolik nevyznám, ale zkusil jsem si něco nalézt:
Brslen: spoustu druhů, obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, kterého je nejvíce přítomno v kůře, plodech a větvích.
Střemcha: pár druhů u nás nejvíce střemcha obecná.Střemcha obecná patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a je známo více jak 25 různých kultivarů. Areál původního rozšíření byl v severním mírném pásu od britských ostrovů přes střední a severní Evropu až do východních oblastí Ruska. Je to opadavý strom dorůstající až 15 m do výšky a až 8 m do šířky. Patří mezi rychle rostoucí stromy. Jedná se o velice otužilou dřevinu, která je mrazuvzdorná až -40°C... Květy navíc intenzivně voní a tak působí celkově velice hezkým dojmem... Plody dozrávají od července do srpna... Chuť těchto peckoviček bývá více či méně trpká a pro přímý konzum se moc nehodí. Používá se v kuchyni na výrobu džemů a jako přísada do kompotových směsí.
Škumpa:Pojmenování tohoto rodu vychází z řeckého rheein - téci, obsahuje totiž latex, vytékající při poranění. V Severní Americe se listy využívaly v koželužství, protože obsahují hodně tříslovin. Červené plody, které jsou také bohaté na třísloviny se užívaly k zesílení octa. Proto se tato dřevina ve starším pojmenování označuje také jako škumpa ocetná. V Evropě se pěstuje asi od r. 1629. V Čechách byla jako první zaznamenána v Praze r. 1835.
Mamota:Ačkoliv v jihovýchodní Americe, odkud pochází dosahuje desetimetrové výšky, v našich klimatických podmínkách dosahuje sotva dvou metrů.
Durman:Halucinogenní účinky durmanu byly známy jak ve Starém, tak v Novém světě. V Novém světě byl považován za posvátnou rostlinu, s níž směla zacházet pouze pověřená osoba. Některé indiánské kmeny využívaly durman také k tzv. iniciačním obřadům. Ve středověkém kouzelnictví měly důležitou úlohu a byly součástí čarodějnických mastí, jimiž se mazaly čarodějnice "před odletem na sabat", tj. aby upadly do zvláštního mrákotného stavu s bohatými halucinacemi a sny. Účinky: atropin zvyšuje dynamogenii, touhu po pohybu, sklon k nemotivovanému smíchu, zrakové, ale i sluchové a čichové halucinace. Halucinace jsou velmi pohyblivé, mnohotné, létání, ježdění, otáčení. Zajímavá je značná tendence k agresi.

Máš pravdu Awe. Jinak jak je vidět, v kouření dýmky jsem značný začátečník.

[Vitous]

Na durman pozor, velice snadno se da predavkovat a pak je z toho otrava jak hrom. Vim o konkretnich pripadech z nemocnice - par seminek stacilo. Co jsem slysel, durman se hlavne pouzival nalozeny do oleje a teprve ten se pak uzival. Pouzival se snad v malem mnozstvi i jako "droga na uceni", coz mozna souvisi s tou zvysenou aktivitou, kterou popisuje Richard.

[Richard]

Mají (měly) hliněné dýmky nějaký filtr uvnitř, buď železný nebo ten druhý?. Pokud ne, tak to musí být někdy docela dělnický pokouření, zejména u těch krátkých a kraťoučkých dýmek . Vyskytovaly se dříve v "naší" době vůbec filtry v dýmkách jako dnes, nebo si tím tehdejší evropané nebo původní obyvatelé sev. ameriky moc hlavu nelámali?
Vzhledem k výše zmiňovanému složení kuřiva (určitě měli i větší fantazii) by mě možná nepřekvapila absence tohoto ochránce našeho zdraví.
Přemýšlím, kdy vůbec vzniklo poprvně v české kotlině něco jako ministerstvo zdravotnictví?!

[Vitous]

O filtrech jsem nikdy neslysel a myslim, ze je to az vymysl moderni doby. Ja osobne stejne i u novych dymek filtry rovnou vyhazuji. Snizuje to tah a kondenzuje se na tom voda.

[Joe]

Kouření z hliněnek je považováno i odborníky za kvalitní, protože hliněnka zjednodušeně řečeno absorbuje tu močku. Čili ono ani filtrů není třeba. Nevyhodou jak tu již bylo řečeno u hliněnek je to, že v momentě kdy se nacucají a stratí tu absorbační schopnost - jsou tak zvaně vykouřené, tak se musí vyhodit a nahradit novou. U moderních b... je tomu naopak - čím starší, tím lepší kouření (jenže to není dobové čili LH ).
Filtr je skutečně věcí moderní doby dokonce snad až druhé půlky 20 století. Znalci je jak Vitana napsal ale nepoužívají!!!

[awe]

Nevyhodou jak tu již bylo řečeno u hliněnek je to, že v momentě kdy se nacucají a stratí tu absorbační schopnost - jsou tak zvaně vykouřené, tak se musí vyhodit a nahradit novou.

temhle mýtus jsem už mnohokrát vyvracel a myslím, že to bude i o pár stránek dříve tady v té diskusi

[Vitous]

Potvrzuji Aweho slova - sam jsem uz hlinenku vypaloval a je zase jako nova. Hlinenky se daji kourit, dokud je nezlomis, Joe

U "bryerek" to "cim starsi, tim lepsi" taky neplati doslova. Potrebuje urcity cas na zakoureni, aby se vytvorila uvnitr hlavicky uhlikova vrstvicka, ktera potom absorbuje kondenzat a nasledne se dalsim kourenim vypaluje, ale casem tu dymku muzes propalit, zvlaste nezkuseni kuraci a nekvalitni dymky. Proto se taky dymka kouri pomalicku a mela by se kourit maximalne jednou denne.

[Joe]

Sakra - omlouvám se. Kdybych to nevěděl blbec . Jasně že se dá přepálit a jede se znova.

[Joe]

Potvrzuji Aweho slova - sam jsem uz hlinenku a vypaloval a je zase jako nova. Hlinenky se daji kourit, dokud je nezlomis, Joe

Osobně poprvé vyskoušel před víc jak 13ti roky vypaloval stylově v táboráku na lágru Bohužel spíše to lámání je prolém - tu od Aveho už mám v háji