
Barvení
Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
-
- Nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: stř 09. pro, 2009 13:50
Re: Barvení
to michlena: nechala jsem se inspirovat, a o sobotě nabarvila klubíčko vlny vínem, stačilo i krabicové za osmnáct korun, a je z toho takový vyblitý, nicméně stálobarevný purpur. 

Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
-
- Nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Re: Barvení

Pěkné klubíčka! =D>
Na mě už tu nějakou dobu čeká pytel cibulových slupek, ale nějak na ně není čas

Přátelská náštěva z Nošenídětí.cz ;o)
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 587
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Re: Barvení
No možná tě trochu zklamu, ale krabicové víno bych nepovažoval za ideální k barvení. Většinou je to totiž dobarvované uměle (tedy těch několik málo co se mi kdy dostalo do ruky, nejsem zrovna obdidovatel této značky prejvína).Yff píše:to michlena: nechala jsem se inspirovat, a o sobotě nabarvila klubíčko vlny vínem, stačilo i krabicové za osmnáct korun, a je z toho takový vyblitý, nicméně stálobarevný purpur.
Navíc, víno bylo dle mého názoru dost vzácné na to, aby se s ním tak plýtvalo. Ale to jen tak na okraj. Dnes jsou hold mnohá bariva, v dobách minulých běžná, vzácností. Naopak barviva špatně dostupná jsou běžná.
"Co proliješ hrdlem ti už nikdo nevezme..."
-
- Site Admin
- Příspěvky: 1501
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Re: Barvení
A nelze k barveni pouzit odpadu po vyrobe vina? Kdyz nemeli cukr, nemohli to vyuzit na druhak.zoone píše:...víno bylo dle mého názoru dost vzácné na to, aby se s ním tak plýtvalo...
NON PLAUDITE. MODO PECUNIAM JACITE.
-
- Nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: stř 09. pro, 2009 13:50
Re: Barvení
zoone: inu, já su nepiják, takže se v tom naprosto nevyznám a musím spoléhat na to, co napíšou na krabici, myslíš, že to dobarvujou?..
holt jsem si neudělala před zimou zásoby bejlí, takže se musím, než se to zazelená, spolehnout jen na to, co lze koupit v obchodě, potažmo v lékarně..

holt jsem si neudělala před zimou zásoby bejlí, takže se musím, než se to zazelená, spolehnout jen na to, co lze koupit v obchodě, potažmo v lékarně..

-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 654
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Re: Barvení
Věnuji se barvení přírodními organickými barvivy respektivě jejich analýz na historickém textilu a s barvením vínem jsem zatím nesetkal.
Na červeno se barvivo ruznámi druhy mořeny barvířské- rubia .... mořené kamencem s vinanem a nebo se využívalo brazilského dřeva Caesalpinia ... taky nejčastěji mořené s tím kamencem.
Na červeno se barvivo ruznámi druhy mořeny barvířské- rubia .... mořené kamencem s vinanem a nebo se využívalo brazilského dřeva Caesalpinia ... taky nejčastěji mořené s tím kamencem.
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 587
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Re: Barvení
wolf: no ono je problém v tom, že červené víno se vyrábí vřením (kvašením) na šlupkách. Hrozny jen odstopkuješ a kuličky pomeleš (ne na kaši, kuličky vína se jen rozmáčknou, aby praskly a uvolnil se obsah). Pak to necháš kvasit společně se šlupkama aby červené víno dostalo barvu. Ta je totiž v těch šlupkách a ne ve šťávě (opšt zjednodušeno, jsou i odrůdy, které mají červenou i šťávu - alibernet, neronet..- ale to jsou novošlechtěnci). Po dovření a vylisování ti zbude jen hromada šlupek z nepříliš vábnou barvou a nízkým obsahem barviva. To už je uvoněné ve víně.
Naopak bílé víno se na šlupkách nenechává, aby se do něj neuvolňovali chuťově nevhodné látky. Proto se z něho pak dá udělat "druhák" následnou macerací matolin.
Jediné , co mě napadá jako vhodné k barvení toto cestou je použití mrtvých (neaktivních) kvasinek, které při výrobě vznikají. Je to vlastně odpad. Jen nevím jak by se dalo oddělit barvivo od kvasinek, které mají koznistenci disperzního lepidla a zhruba stejné vlastnosti. Vlákno by se obalilo kvasinkama, ale barvu by to pod mě nedalo. Jen by se to tím zašpinilo.
Yff: to měla být jen věcná. Nic proti, já jsem víno taky testoval
Naopak bílé víno se na šlupkách nenechává, aby se do něj neuvolňovali chuťově nevhodné látky. Proto se z něho pak dá udělat "druhák" následnou macerací matolin.
Jediné , co mě napadá jako vhodné k barvení toto cestou je použití mrtvých (neaktivních) kvasinek, které při výrobě vznikají. Je to vlastně odpad. Jen nevím jak by se dalo oddělit barvivo od kvasinek, které mají koznistenci disperzního lepidla a zhruba stejné vlastnosti. Vlákno by se obalilo kvasinkama, ale barvu by to pod mě nedalo. Jen by se to tím zašpinilo.
Yff: to měla být jen věcná. Nic proti, já jsem víno taky testoval

"Co proliješ hrdlem ti už nikdo nevezme..."
-
- Nováček
- Příspěvky: 37
- Registrován: stř 09. pro, 2009 13:50
Re: Barvení
wikipedie kromě jiného odkazuje na tuto výrobu duběnkového inkoustu:
Postup
V knihovně metropolitní kapituly u sv. Víta na Pražském hradě se pod jménem „A se černilo staviti“ (Takto se připravuje inkoust) zachoval ve větším staroruském sborníku vevázaný následující návod, pocházející z doby 15. až 16. století, jenž se do českých zemí dostal až z Moskevské Rusi:
„Opatři stejné váhové množství duběnek1 a višňové pryskyřice, pryskyřici namoč za dorůstajícího měsíce – 5. nebo 11. dne – do medoviny v množství, které se vejde do tří vaječných skořápek, nebo do vody a nech máčet dva týdny. Duběnky roztluč na prášek a prosej sítem. Pak vezmi nevelké železné desky, dlouhé dva nebo tři prsty a široké jeden prst a v počtu dvaceti nebo třiceti je pomocí provázku upevni na dřívko a zavěs do nádoby (s připravenou tekutinou). Míchej dvakrát denně po dva týdny. Pak přilej tři lžíce vína a dvě lžíce čerstvého medu bez voštin2. Inkoust slij tehdy, až získá černou barvu, když je nebe čisté a jasné. Vydrží pak dva nebo tři roky i déle.“[4]
A vida, tady používají i víno, ale je to pár století později.
Použití v době dřívější, tedy zhruba v období velké moravy asi doloženo není co?
Pokud by se vyloučilo použití medu, šel by tenhle postup praktikovat i při barvení příze?
Nezkoušel jste to takhle někdo?
Postup
V knihovně metropolitní kapituly u sv. Víta na Pražském hradě se pod jménem „A se černilo staviti“ (Takto se připravuje inkoust) zachoval ve větším staroruském sborníku vevázaný následující návod, pocházející z doby 15. až 16. století, jenž se do českých zemí dostal až z Moskevské Rusi:
„Opatři stejné váhové množství duběnek1 a višňové pryskyřice, pryskyřici namoč za dorůstajícího měsíce – 5. nebo 11. dne – do medoviny v množství, které se vejde do tří vaječných skořápek, nebo do vody a nech máčet dva týdny. Duběnky roztluč na prášek a prosej sítem. Pak vezmi nevelké železné desky, dlouhé dva nebo tři prsty a široké jeden prst a v počtu dvaceti nebo třiceti je pomocí provázku upevni na dřívko a zavěs do nádoby (s připravenou tekutinou). Míchej dvakrát denně po dva týdny. Pak přilej tři lžíce vína a dvě lžíce čerstvého medu bez voštin2. Inkoust slij tehdy, až získá černou barvu, když je nebe čisté a jasné. Vydrží pak dva nebo tři roky i déle.“[4]
A vida, tady používají i víno, ale je to pár století později.

Pokud by se vyloučilo použití medu, šel by tenhle postup praktikovat i při barvení příze?
Nezkoušel jste to takhle někdo?
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 6691
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Re: Barvení
Použít víno v době VM by nebyl problém.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 587
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Re: Barvení
Jako k barvení nebo jako přídavek do inkoustu? Tomu barvení bych se prostě bránil. V inkoustu mohlo plnit funkci kyselého činidla (aspoň mi to tak s té receptury přijde).Knecht píše:Použít víno v době VM by nebyl problém.
"Co proliješ hrdlem ti už nikdo nevezme..."