Klid, to se používá v anglické oděvní literatuře.
Anglicky Stoat, nebo Ermine je zvíře, Mustela erminea, lasice hranostaj.
Z ní vyrobená kožešina je česky hermelín, anglicky buďto též ermine, nebo minever, nebo miniver.
Mink je potom kuna (Martes martes)
A odkud vítr vane je mi jasné, Lenka se zřejmě snažila prokousávat Newtonovou. Mě tam přijdou ty názvy kožešin taky trochu komplikované až zmatečné. Ale ona je ta kniha trochu zmatečná celá, takže si z toho nic nedělej.
Ano, snažila a řekla bych právě, že tam takto označují bílá bříška popelky. Je tam totiž psáno miniver a hned vedle ermine, přičemž z textu vyplývá, že jde pokaždé o jinou kožešinu. Navíc se miniver točí stále kolem bříšek a bříško hranostaje je blbost. Ve slovníku je ale miniver - hranostaj.
Je to matoucí, ale stejně matoucí je i české slovo bělizna - ve sředověkém slovníku popsáno jako bílá dražší kožešina. Pražský cech kožešníků má ve znaku "štyrch běliznový". Ve 14. století údajně dostali do znaku bříška popelek, v pozdější době se ale mluví o hranostaji. Takže je možné, že bělizna a miniver je totéž.
Pochopitelně stylizace kožešiny u cechovního znaku je jiná než u šlechtických erbů, takže ta kožešina vypadá zas úplně jinak. Jesli se mi to podaří, tak ten znak oskenuju a vložím sem.
Z. Winter uvádí tuším v 16. století i několik měšťanek, které měly podšití běliznové. Bělizny (i když v malém množství) mívali skladem i mistři kožešnických cechů.
PS. S tím překladem mám problém, já umím jen I am, you are, Kaput asi hodinu louskal jeden odstavec, který pak moc nedával smysl, kamarád, který se živí jako překladatel, to vzdal po dvou hodinách, zpocený až za ušima. Jsou tam slovíčka, která nezná žádný slovník ani google. Ale nevzdávám to a pokouším se dál.
Lenka wrote: Jsou tam slovíčka, která nezná žádný slovník ani google...
já vím, já to četl. Hrůza. Mě přijde, že se autorka snaží, aby to bylo za každou cenu květnaté a mělo to literární styl, místo odborné práce. (Což je nen povzdech, v Anglii se to tak u prací z historie dělává). Problém je, že mi přijde, že v těch názvech někdy sama nemá úplně jasno. Jiný problém ovšem je, že oni v tom nemají totiž jasno ani ti autoři těch pramenů. Kronikář, leckdy třeba mnich zavřený v klášteře, sotva věděl něco o technologii zpracování kožešin. Takže znale nějaký název znamenající honosnou kožešinu a používal ho, bez ohledu na to, co to skutečně bylo. Byl to límec králova pláště, tak to prostě byl hermelín, ať je to co je to.
V oděvních účtech to naopak bylo přesné, otázka ovšem je, jak pečlivě jsou převzaté a přeložené...
Souhlasím, jsou v tom celkově zmatky a jasno v tom asi nikdy nebude. Už proto, že i v každém místě a století to mohlo být trochu jinak.
Já si teď podrobně prohlížím ty původní znaky kožešnických cechů (na těch černobílých obrázcích toho moc vidět není, ale sleduju, že mám na ty kožešiny čím dál víc vycvičené oko). Řekla bych, že novoměstský cech tam má popelky a staroměstský snad hranostaje. Někdy 17. století se 3 pražské cechy spojily, což by vysvětlovalo, že se později mluví jen o hranostajích.
Ještě mně napadlo, jesli miniver neoznačuje třeba sešité nebo nějak zpracované kožešiny. A ermine je třeba jen samostatná kožešina hranostaje.
Asi tak jako kůže - useň. Kůže může být jakákoliv, useň jen vyčiněná, ale jinak je to totéž.
Posadowski wrote: Mink je potom kuna (Martes martes)
Mink by měl být norek.
Kuna je anglicky marten.
Sbol je anglicky zibeline.
Latinsky martes martes je kuna lesní, martes foina je kuna skalní a martes zibellina sobol.
Lenka wrote:Pražský cech kožešníků má ve znaku "štyrch běliznový". Ve 14. století údajně dostali do znaku bříška popelek, v pozdější době se ale mluví o hranostaji. Takže je možné, že bělizna a miniver je totéž.
Pochopitelně stylizace kožešiny u cechovního znaku je jiná než u šlechtických erbů, takže ta kožešina vypadá zas úplně jinak. Jestli se mi to podaří, tak ten znak oskenuju a vložím sem.
Pochopitelně stylizace kožešiny u cechovního znaku NEMŮŽE být jiná než u šlechtických erbů - to je právě heraldika, která je právně závazná pro všechny beze zbytku To co tě mate je tzv. povýšení znaku, kdy pravděpodobně panovník povolil při spojení souvisejících cechů změnu znaku jedné kožešiny (popelky) na kožešinu významnější (hermelín). Symbol cechu, tedy kožešina, zůstal, jenom je nyní všem zjevné, že tento cech je výrazně prestižnější, protože má právo ve svém znaku nést nejcennější kožešinu
Není to nic složitého, jenom je třeba se orientovat v heraldice, která je všeobecně závaznou právní normou této doby (a to je jenom jeden z mnoha aspektů, bez nichž nelze dobová vyobrazení a reálie posuzovat) – a jsme opět tam, usuzovat jenom z obrázků bez souvislostí povede s největší pravděpodobností k mylné interpretaci Proto pořád prudím, že samotné obrázky nic neřeší Jsem si vědom, že je to asi pro spoustu lidí nepříjemné, ale když takhle někdo udělá nevědomky chybu hned na začátku bádání a staví na ní dál, nemůže se dobrat dobrého výsledku… neopakujte mé staré chyby
P.S. zapomněl jsem oskenovat a poslat slibované erbovní stylizace kožešin, tak dnes večer
Tady jsou ty znaky.
Popelka u novoměstských je docela zjevná, vypadá jinak než na šlechtických erbech, ale stejně jako na oděvech.
Hranostaj u staroměstských ale vypadá jinak než na erbech a taky jinak než na oděvech. Ale posuď sám, já heraldice rozumím asi ještě míň než ty kožešinám...
A klidně pruď, mi to neva, naopak, jak už jsem psala výše jsem ráda za každou radu nebo názor.
Pro lepší orientaci sem dávám seznam kožešin použitelných pro vrcholný a pozdní středověk. Jsou tam všechny mi známé názvy v češtině, latině, němčině, angličtině a ruštině. Tam, kde si nejsem jistá je otazník. Postupně budu dále doplňovat. Přivítám připomínky, doplnění, případně opravy. Opravdu mi pomůže každý názor (i těch, co kožešinám nerozumí).
spratek – jehnětina – n. lammfel - a. lamb - r. jagňonok, mjerluška- většinou se jednalo
kožešiny z jehňat nedošlých (uhynulých nebo nemocných) – nejlevnější, pokud
nebyla jehňata chována přímo na kožešinu, což ve středověku vzhledem
k jejich ceně nebylo příliš časté (prvořadé bylo nejspíš maso) astrakan – šlechtěná jehnětina, po narození byla vybraná jehňata s tuhou černou srstí
zašívána do pruhu plátna , ve kterém 2 až 3 týdny rostla, závitky tak zůstaly
uzavřeny – ve středověku tato technologie známá nejspíš nebyla, rozšířila se
k nám později z Ukrajiny a Polska a používala se především na čepice. šerlink - kožešina z mladých ovcí do první střiže (asi 7 měsíců starých), ve středověku
nejpoužívanější skopovice – ovčina – beran - n. Krimmer, Lammfell - a. sheep – r. ovca - ovčí kožešiny,
seřazeny od nejkvalitnější po nejhorší runatnice – ovčiny ze starších kusů, pravděpodobně s těžším a silnějším řemenem lasice hranostaj – hermelín – l. mustela erminea - n. Hermelin, Großes Wiesel – a.
ermine, stoat, polecat, miniver, minever – r. gornostaj lasice kolčava – laska – laski - l. mustela nivalis – a. stoat - n. Wiesel, Maus Wiesel– r.
laska kuna skalní – l. martes foina - n. Marder, Marderfell, Dachmarder, Steinmarder,
Hausmarder – a. beech marten, stone marten - – r. kunica kamjennaja,
žjeltoduška, bjeloduška, (kuna horská a sibiřská – kolonok) kuna lesní – l. martes martes – n. Marder, Marderfell, Edelmarder, Baummarder
– a. pine marten, sweet marten; baum marten, r. kunica ljesnaja rosomák - nesyta – obžerova? – l. gulo gulo - n. Vielfraß – a. wolverine, wolverene,
gultton, quickhatch, carcajou, r. rosomacha sobol – l. martes zibellina – a. zibelina – n. Zobel, Zobelfell – r. sobol vydra říční - l. lutra lutra – n. Otterbalg – a. eurasian otter - r. vydra vydra mořská – n. Meerotter, Seeotter, Kalan - a. southern sea otter, sea otter r. bobr
morskoj, kalan jezevec lesní – l. meles meles - n. Dachs - a. barter, stinkard, brock– r. barsuk,
burunduk norek evropský – norc – l. lutreola lutreola - a. mink - n. Nerz, Nerzfell – r. norka tchoř tmavý – tchořovina – l. putorius – putorius – n. Ratz (Jägerspr.), Stinkmarder,
Waldiltis, Iltis – a. fitch, fitchet, fitchew r. chor, chorjek, (sibiřšký tchoř -
kolonok) veverka obecná – l. sciurus vulgaris – a. squirrel, red squirrel veverka popelka - novohradka – popelice – bělizna? (jen bílá bříška)– (je jen mutací
evropské veverky) - a. grey squirrel, vair grey, (miniver, minever ? – jen
bílá bříška) - r. bjelka sysel – citellus citellus – n. zeisel, zeiselmaus – a. souslik; european souslik – r. suslik kočka divoká – l. felis silvestris – n. Wildkatze – a. catamount, wild-cat - r. koška dikaja rys ostrovid – l. lynx lynx – n. Luchs, Luchsfell – a. lynx, catamount - r. rys králík – l. oryctolagus cuniculus – n. kanichen - a. rabit, coney – r. krolik králík sobol – imitace sobola na králičině králík bibret – imitace bobra na králičině králík norek – imitace norka na králičině bobr evropský – bobrovina – l. castor fiber – n. Biber - a. beaver, castor – r. bobr zajíc – zaječina – l. lepus europaeus – a. hare – n. hase – r. zajac ženetka – geneta – n. Ginsterkatze – a. genet - r. vivjerra, genetta vlk – vlčina – l. canis lupus - n. wolf - a. wolf – r. volk liška červená – l. vulpes vulpes – n. fuchs, fuchsfel, Eierschwamm, Eierpilz, Pfifferling –
a. red fox r. lisa, lisica, žoltaja lisica liška polární – pesec - n. Fuchs, Fuchsfel – a. ehite fox, stone fox - r. pjesec liška stříbrná – černá - n. Fuchs, Fuchsfel, Silberfuchs – a. silver fox krtek – l. talpa europaea – n. Maulwurf, Mull – a – mole, moleskin - r. krot křeček – cricetus cricetus – n. Hamster, Hamsterfell – a. hamster – r. chomjak medvěd hnědý – l. ursus arctos – n. Bärenfell – a. brown bear, cinnamon bear –
r. mjedvjed bělizna – a. miniver - bílá drahá kožešina , pravděpodobně se tak označovalo bílé podšití,
hranostajem, nebo bříšky veverky popelky ??? koza – n. ziege – a. goat – r. koza – jako kožešina se nejspíš používala velmi málo, naprostá
většina se zpracovávala na useň pes – n. hund – a. dog – r. sabaka - jako kožešina se nejspíš používala velmi málo, naprostá
většina se zpracovávala na useň kožešina (obecně) – n. pelzwerk, fell, pelz – a. fur, skin, shearling, moleskin, peltry,
pelage - r. mjech, pušnica, mjechovaja škura, pušnaja škura
pařdón, že vám tu ruším kožešiny.
Nahrál jsem něco karnáčů, protože je to jeden yp svrchníků(rouho) , který je málo na akcích vidět , tak pro inspiraci - http://koho.rajce.idnes.cz/karnac/
V ničem, co vykládám, si nečiním nárok na vymezení pravdy, ale pouze vymezení vlastního názoru.Abélard
To co tě mate je tzv. povýšení znaku, kdy pravděpodobně panovník povolil při spojení souvisejících cechů změnu znaku jedné kožešiny (popelky) na kožešinu významnější (hermelín). Symbol cechu, tedy kožešina, zůstal, jenom je nyní všem zjevné, že tento cech je výrazně prestižnější, protože má právo ve svém znaku nést nejcennější kožešinu 
