Odívání

[Ondra]

takze to sedi, jestli jsem to dobre pochopil, tak Voyager je vlastne registrovany Coureur des bois

[nataniel]

Ja mám jednu otázku, možno pre niektorých nezmyselnú, ale už dľhší čas mi to vŕta hlavou : Kto medzi longhunterom a coureur des bois používal viac indiánskeho výstroja a výzbroja.

Podľa mojich doterajších zistený je to práve coureur des bois, ktorý má k indiánom bližšie, ale možno sa mýlim.

[Joe]

Ne není!!!! Voyager byl zaměstnanec pracující pro kožešinové společnosti. Čili šlo o profesy. Jejich hlavním úkolem bylo zajištění chodu stanic a přepravy zboží. V zimě pomocí psích spřežení a jinak a tím se nejvíc proslavili - pomocí kánoí
Doba jejich působnosti začíná někdy poátkem 18 století a končí za 1.světové ve 20.století. Je zajímavé, že způsob vybavení a oblečení se za celou dobu prakticky nezměnil. Typické jsou pro ně pletené šerpy a kulichy. Vesmě šlo o Francouze či míšence z oblasti Montrealu a Quebecku.

Coureurs de bois by se dali přeložit jak lesní tuláci. Francouzský král totiž uděloval licence na obchod s kožešinami šlechticům a ti si za sebe najímali právě tyto může, kteří jejich jménem obchodvali s Indiány. Později se z nich vyvinula specifická sekta - předchůdci trapperů. Přejímali jako první Indiánské prvky oblečení a nebo naopak právě oni Indiány inspirovali v jejich oblékání. Čili oni byli ti úplně první, teprve později přišli obchodní společnosti zastoupené Voyagery a následovali je Long Hunters a pak Mountain Mans.

U tohoto je ale problém občas se orientovat, protože to co jsem popsal je přesné zařazení, ale původní význam se měnil a navíc něco jiného znamená v Evropě a něco jiného v Americe. Příklad - v Evropě je Voyager prostě cestovatel, v USA také ale navíc u nich jde i o označení výše uvedené profese a také to může znamenat to co u nás kanoista či lodník říční plavby Podobné je to u Courerus. Původně se tak označovali všichni cestovatelé a průzkumníci, později to ale může znamenat i obecné označení všech tuláků a lovců v divočině a to i těch součastných, kterým u nás říkáme myslivci či rybáři nebo houbaři Vždy tedy záleží na tom o čem je řeč.

[Joe]

Ja mám jednu otázku, možno pre niektorých nezmyselnú, ale už dľhší čas mi to vŕta hlavou : Kto medzi longhunterom a coureur des bois používal viac indiánskeho výstroja a výzbroja.

Podľa mojich doterajších zistený je to práve coureur des bois, ktorý má k indiánom bližšie, ale možno sa mýlim.

Ne - nemýlíš. Musíš si vždy taky zjistit, co kdo děla a přestane tě mnohé překvapovat. Mám někdy dojem, že mnozí se orientují podle obrázků, studují detaily výzbroje a výstroje, ale vůbec nevědí, ci ti lidi byli vlastně zač. Že to byli vlastně profese či řemesla v konkrétní době.
Long Hunter byl normální sedlák či řemeslník, který vyrazil na podzim či z jara na malou fušku si přividělat. Vesměs na maximálně měsíc a pak hajdy za maminou a spratky. Coureus byl původně něco podobného, ale pak zjistil, že v lese nemusí na panské - tak tam raději zůstal. Indoši ho nehonili na pole Byla to ještě doba nevolnictví! Na to se zapomíná.
Hrala tu svou roly i uniformita a vymezení se vůči ostatním. Tak jako v Evropě byli myslivci svobodníky, tak to bylo i s lovci v Americe. U nás jsi je poznal podle kamizoly, kterou demostrovali svou příslušnost ke svobodnému stavu. V Americe to nahradili Indiánským oblečením - čili šlo o totéž v jiných podmínkách a postředí. Nešlo tedy zdaleka jen o módu či praktičnost. I toto hrálo ne zanedbatelnou roly.

[Vitous]

Ondra: té červené bych se raději vyhnul, spíš bych šel do nějaké hnědé a myslím že jsem u "courier" viděl i černou. V sedmiletce jsem na frantících viděl spíše haleny přírodní, nebarvené - je to pracovní horní košile, není důvod ji dělat z dražší barvené látky. Na zimu se nosily capoty, zase z nebarvené a nebělené vlny.

[Joe]

Jo, alespoň se zdá, že konkrétně černá byla u nich velmi populární. Červena zase prý u Voyageurs a kostkovaná u horalů.

[Ondra]

Jake stehy pouzivate pri siti? Resim ted konkretne kosili, sesiti dvou kusu latky(boku, spodek rukavu apod.)

Docetl jsem se ze kosile si krome kupovanych(darovanych) sili i indiani sami. Ti si je pry delali kratsi. Takze mozna i ty stehy by zalezeli kdo to sil, ze?

Jestli to chapu dobre, tak nejcasteji pouzivany indiany byl tzv.whip-stitch.
http://www.perestroika.ca/html2/vest/handstitching.php
Podle tehle stranky to vlastne pri pouziti na sesiti dvou kusu latky nazyvaji fell-stitch.

Jake stehy pouzivali belosi, popr. jake pouzivate vy?

Ja dosavad vsechno delal zadnim stehem (back-stitch, jeden krok dopredu a pul zpatky:), ale tak trochu pochybujuze se tehda pouzival. Takze kdyz chci neco hezci, tak siju obycejny running-stitch tam a jeste zpatky aby to bylo utazene z obou stran.

[Vitous]

Šiju všechno zadním stehem, tedy látky - u kůže je to něco jiného.

[cossack]

Otázka je jestli se máme od čeho odpíchnout. Třeba jsem si všiml na jedněch origoš šatech ve Skotsku v muzeu, že viditelný šev tam byl dělaný předním stehem(asi je to ten running stitch, ne?) jen v jednom směru. Ale jak byly sešité ty hlavní nosné švy co jsou schované vevnitř těžko říct.
Já jsem vždycky šil tak jak píše Ondra tím running-stitchem tam i zpátky. Pak jsem pod vlivem tunajší LH masírky přešel na zadní šev, ale nejspíš se vrátím zase k tomu původnímu - přijde mi pevnější a spotřeba nití je menší.

Ještě bych doplnil, že pokud nebudeme mít k dispozici nějaký fundovaný rozbor zaměřený na sešívání dochovalých kousků oděvů, můžeme si tak max. mezi sebou sdělit kdo jaký steh používá. Žádná varianta není špatně.

[wolf]

Ještě bych doplnil, že pokud nebudeme mít k dispozici nějaký fundovaný rozbor...

Nejaky rozbor je na http://www.personal.utulsa.edu/~marc-ca ... itches.htm
, jak je na to s fundovanosti nevim.