Anglický lučištník

zoro · Post by **zoro** » Thu 17. Apr, 2008 23:41

Rozběhlo se to pěkně ta diskuse. Díky za příspěvky za překlad i Martinovi za praktické připomínky. Teď už jenom udělat experiment. Bude potřeba kůň, několik různých kuší a jezdec. Takže kde a kdy?

Siegfried · Post by **Siegfried** » Fri 18. Apr, 2008 8:39

Tento experiment je z hlediska věrohodnosti težko realizovatelný... Potřebuješ funkční repliku sedla, koně co má adekvátní výcvik... ostatní věci by se sehnat daly... ale na základním problému jestli se to takto používalo ten experiment nic moc neovlivní, protože je to stále o interperetaci.

Martin · Post by **Martin** » Fri 18. Apr, 2008 22:52

Takovýhle experiment je zbytečný. O natahování kuše opaskovým hákem na koni může uvažovat pouze ten, kdo ji takhle nikdy nenapínal. Je to namáhavá činnost i na zemi a brzy má člověk na kyčlích slušný podlitiny. Nejde to ani v sedě na židli, natož na koni.
I kuše napínaná hákem musela být účinná proti lehčí zbroji a taky nebyl žádný důvod, aby napínací síla obvyklých kuší nebyla úměrná fyzickým schopnostem dospělého muže. Můžeme předpokládat, že většina kuší z II. pol. 14. a z 15. stol. napínaných hákem měla nátahovou sílu 100 kg nebo o něco vyšší.

Martin · Post by **Martin** » Sat 19. Apr, 2008 15:24

Ing. Havránek Jiří wrote:Nedělá problémy ten mimoosý tah háku, nemusí se tětivě aby zapadla do ořechu pomoci?

Vždycky jsme používali symetrické dvojháky, protože jsme se domnívali, že asymetrický nátah jednoduchým hákem bude mít velký vliv na přesnost. Dlouhou dobu jsme tento způsob napínání používali s Pappim sami. Ostatní střelci, kteří jezdí na střelecké slavnosti na Landštejn háky nechtěli, protože se domnívali, že i dvojháky napnou kuši nepřesně. Člověk se přeci jen při napnutí tak trochu kroutí a ten hák přidržuje rukou a je rád, když tětiva zapadne do ořechu, natož aby kontroloval přesnou symetrii.
Když jsem jednoho roku opět napínal hákem a nastřílel jsem nejvíc ze všech (všech 12 šipek bylo kolem středu terče), tak to všechny překvapilo. Bohužel jsem pak musel vyměnit lučiště a kuše je teď mnohem silnější, ale taky méně přesná. I když napínám rumpálem nebo něm. heverem, už asi nikdy nepřekonám přesnost svojí staré kuše napínané hákem.
Taky jsem zkoušel napínat kuši asymetricky pouze jedním hákem a na přesnost to kupodivu nemělo znatelný vliv. Ona si tětiva v tom ořechu nějak vyhoví.
Zbraně vždycky odpovídaly způsobu boje (taktice, zbroji) v konkrétní době a lokalitě. No a tady v Čechách se ve 14. a v 1. pol. 15. stol. zjevně dávala přednost větší kadenci před výkonem, protože převažovalo napínání hákem. Roli jistě hrála i menší náročnost výroby háku, v porovnání s rumpálem atd. Při napínání hákem je rychlost střelby asi 3 rány za minutu.

narvek · Post by **narvek** » Tue 29. Apr, 2008 9:12

Kain: Zdar, neměl bys prosímtě originál toho zrcadla? Ve staré norštině? Nebo aspoň vodítko kde by se dalo nalézt..

Post by **Kain** » Tue 29. Apr, 2008 12:53

UTFG, lenochodi

Speculum Regale – Konungs Skuggsja
http://www.mediumaevum.com/75years/mirror/
http://en.wikipedia.org/wiki/Konungs_skuggsj%C3%A1

Bohuslav · Post by **Bohuslav** » Tue 29. Apr, 2008 13:25

NO ale tohle není originál staré norštiny ,chodoleni

Nárvek se chtěl asi pídit po významu těch podstatných slovníček.

narvek · Post by **narvek** » Tue 29. Apr, 2008 13:32

Da da, Bohuslav má pravdu. Především právě to "blackened cloth".

Kain: A ty jsi ten úrivek bral z toho mediumaevum.com ?

Post by **Kain** » Tue 29. Apr, 2008 14:17

Bylo to hlavně na to celé znění, které je volně dostupné, stačí zadat king mirror norway

Vyjelo mi několik odkazů, dal jsem sem jen jeden jako příklad...
Ale i na vodítko jsem odpověděl, ta stránka ve wikipedii obsahuje hodně údajů, které se dají snadno googlit...

A ten úryvek jsem vzal z nějaké práce, která se zabývala výzbrojí ve středověku, ale zběžným srovnáním od oka mi ty texty přišly stejné, hlouběji jsem to nezkoumal...

hawkwind · Post by **hawkwind** » Wed 30. Apr, 2008 10:08

Ovšemže se z longbow dá střílet z koně a máme ikonografii i psaný text, který to prokazuje. Navíc jsou skupiny které se tím zabývají a předvádí to, například Border rievers.

Jezdecká kuše je podle mě ekvivalent jezdecké pistole - něco co slouží při nájezdu k sestřelení protivníka ze sedla, nikoli zbran´která by měla sloužit na nějaké dalekonosné či přesné ostřelování.

Jízdní luky se také obvykle nepoužívali na baráž, ale na skirmishing. Bez ohledu na zručnost jízdních lukostřelců je přesná střelba na větší vzdálenost trochu jako wishfull thinking. Dneska si myslíme, že ty jízdní vojenské luky měly kolem 90# - což je víc než kdokoli z lidí co se tím zabývají (kassai, grozer) je schopnej napodobit.

J.