Experiment byl to když jsme zkoušeli dřevěná umba s různým přichycením na štít - dřevěnými kolíčky a jedno ještě posichrované řemínky ze surovky. Umbo je přímo na ploše štítu a kolíčky jsou ještě naklížené. Na těch štítech jsme odvedli dobrou práci, drží do dneška a nic jim není. Pulec špatně přidělal umbo a i když o tom věděl šel s tím do bitvy. Když ho přiděláš dvěma kolíky a ještě je ani nesklížíš a díky blbému potažení umba surovkou je umbo centimetr od plochy štítu, tak logicky nemá šanci na to aby se udrželo. Tam byla jednoznačně chyba v konstrukci což jsme mu předem říkali (nedbal na to).
Dřevěná umba jsme testovali (nepotažená) ostrou sekyrou i bouracím kladivem a vydržely to. Jsou dlabaná z kořenice, takže je to dalece houževnatější. navíc to umbo je potažené surovkou, která ho stáhne a zpevní.
Štíty
Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
-
Müscha
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 1243
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Knecht
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 6691
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Tolik lidí se tu těší na mou bakalářku...to mi pak bude hučet v uších, až to všichni zdrbnete a zkritizujete...
Nebojte, během jara už ji musím odevzdat, tak se dočkáte. Právě jsem přišel z moravského musea - doc.Galuška se mi snažil dohledat fotky těch slavných hrobů z pohř.Na Valách, ale jak se zdá, zrovna na potvoru k těmhle hrobům neexistují.
Nebojte, během jara už ji musím odevzdat, tak se dočkáte. Právě jsem přišel z moravského musea - doc.Galuška se mi snažil dohledat fotky těch slavných hrobů z pohř.Na Valách, ale jak se zdá, zrovna na potvoru k těmhle hrobům neexistují.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
-
JARWIKS
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 613
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Tak hele Jara a Břuch. Kolíčky Nebyly 2 ale bylo jich myslím 6 - 8 ted to nšřeknu přesně. nicméně to byl jeden z těchto 2 počtů, dalo by se to tu někde dohledat.
Vy jste to tenkrát potahovaly, a měli tam tak 15 kolíčku.
Tedka jich tam mám 12. Ta surovka co jste tam měli taky hodně udělala.
Jinak nový štít který mě ikča dělal je taky na 8 kolíčků.
Dělal jsem to s jedním stolářem z Jarošova a či spíš mě to připevnění dělal on a schválně jsem to tenkrát dělal jinak než vy, že ty kolíčky nebyly durch. V tom je podle mě hlavní problém.
A ohledně toho štítu ten jsme řešili půl hodiny před bitvou. A potažení surovkou... štít byl a je potažený dobře... problém je že když ho skladuju ve vlhkosti a pak ho mám na suchu nezatížený tak ti kůže pracuje.
TZN. když jsem potažení dodělal a vyschl štít, byla surovka přímo na dřevu. Když jsem ho potom měl 10 dní ve vlhku v lese na táboře pak ho přivezl a měl 1 den doma v suchu, nezatížený tka se prohnul a to špatným směrem.
Tedka ho mám v konstatním vlhku, a štít je v pohodě, alejakmile ho dám do sucha, tzn. převezu z brna do Uh a nechám ho v pokoji a ne ve sklepě, tak pokud ho nezatížím tak mě to udělá fůrt.
Aposlední věc- vám se taky nemusel štít z deformovat, protože máte tloušťku prkének 20 mm a poloměr o 5 cm menší, zatímco já 12 nebo 13.
Takže ad závěr: Uznávám a to jsem řekl již, loni že prostě tento můj způsob nefungoval. Ale neberu že jsem ho připevnil blbě a dvěma kolíky a klížený byli, zatímco tedka je klížený nemám.
A byl to stejný pokus jako ten váš a u mě taky tím, že jsme nevěděl, jak přesně potáhnout tu poklici.
A že jste mi to říkali... hm řekli jste mi to půl hodiny před bitvou.
A Břuch poslední nevím kdo loni říkal že nesmím mít francké umbo co jsem chtěl jako jediný import či spíše kořist, protože to není VM a ikdyž jsem ti argumentoval a hle kdo používá FRANCKÉ umbo tedka a dělá Velkomoravana, s tím že má všechno FRANCKÉ!!!!
Vy jste to tenkrát potahovaly, a měli tam tak 15 kolíčku.
Tedka jich tam mám 12. Ta surovka co jste tam měli taky hodně udělala.
Jinak nový štít který mě ikča dělal je taky na 8 kolíčků.
Dělal jsem to s jedním stolářem z Jarošova a či spíš mě to připevnění dělal on a schválně jsem to tenkrát dělal jinak než vy, že ty kolíčky nebyly durch. V tom je podle mě hlavní problém.
A ohledně toho štítu ten jsme řešili půl hodiny před bitvou. A potažení surovkou... štít byl a je potažený dobře... problém je že když ho skladuju ve vlhkosti a pak ho mám na suchu nezatížený tak ti kůže pracuje.
TZN. když jsem potažení dodělal a vyschl štít, byla surovka přímo na dřevu. Když jsem ho potom měl 10 dní ve vlhku v lese na táboře pak ho přivezl a měl 1 den doma v suchu, nezatížený tka se prohnul a to špatným směrem.
Tedka ho mám v konstatním vlhku, a štít je v pohodě, alejakmile ho dám do sucha, tzn. převezu z brna do Uh a nechám ho v pokoji a ne ve sklepě, tak pokud ho nezatížím tak mě to udělá fůrt.
Aposlední věc- vám se taky nemusel štít z deformovat, protože máte tloušťku prkének 20 mm a poloměr o 5 cm menší, zatímco já 12 nebo 13.
Takže ad závěr: Uznávám a to jsem řekl již, loni že prostě tento můj způsob nefungoval. Ale neberu že jsem ho připevnil blbě a dvěma kolíky a klížený byli, zatímco tedka je klížený nemám.
A byl to stejný pokus jako ten váš a u mě taky tím, že jsme nevěděl, jak přesně potáhnout tu poklici.
A že jste mi to říkali... hm řekli jste mi to půl hodiny před bitvou.
A Břuch poslední nevím kdo loni říkal že nesmím mít francké umbo co jsem chtěl jako jediný import či spíše kořist, protože to není VM a ikdyž jsem ti argumentoval a hle kdo používá FRANCKÉ umbo tedka a dělá Velkomoravana, s tím že má všechno FRANCKÉ!!!!
-
frenk
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 317
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Kain
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 2125
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Hele Frenku, na to kašli:-) mě to napadlo taky, protože jsem nedávno Litvu hledal v anglické mapě, tak jsem si byl jist. A víš, co mě zmátlo? Že název knížky od Yrtana je "'Drevnie shchity na territorii Latviiskoe SSR'", ale já četl Litevskoe a bral to od tvůrců stránky jako překlep. Protože Lithuania je Litva a Latvia je Lotyššsko, takže jsme nejméně dva, co je to netrklo:-)
Svatopluk vyslal tajně početné vojsko a přepadl Bavory, kteří byli zanecháni na břehu řeky Dunaje ke střežení lodí. Jedny pobil, druhé dal utopit v řece, jiné pak odvedl jako zajatce.
Pravoslav, Orcae Ita
-
ikca
- Občasný přispěvatel

- Příspěvky: 87
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Nazdar panstvo
M2l bych malou otázečku ... když sem začal dělat štíty tak je většina lidí chtěla z břízy.... Jen se ptám proč ?....
Matroš je to hroznej na opracování navíc se štípe a děsně kroutí ....
Proto se ptám jestli to je nějak podložené že takové štíty byly nebo jestli si někdo našel jen dřevo s
...dobrými vlastnostmi ... 
Jiné je to trebas u smrku , lípy apod to je paráda a začínám přemýšlet o jasanu...
M2l bych malou otázečku ... když sem začal dělat štíty tak je většina lidí chtěla z břízy.... Jen se ptám proč ?....
Matroš je to hroznej na opracování navíc se štípe a děsně kroutí ....
Proto se ptám jestli to je nějak podložené že takové štíty byly nebo jestli si někdo našel jen dřevo s
Jiné je to trebas u smrku , lípy apod to je paráda a začínám přemýšlet o jasanu...
-
ikca
- Občasný přispěvatel

- Příspěvky: 87
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Pampalíny
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 1814
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
melkel
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 1430
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Ikca: obávám se, že bříza je do jisté míry moje zásluha. Materiál je to na štít vynikající z hlediska mechanických vlastností (provázaná léta, blbě se štípe, je celkem pružný), ale když jsem si z ní nechal udělat první mandláky, tak jsem zjistil, že je relativně těžká a naprosto neskutečně špatně se opracovává tradičními postupy (právě provázaná léta). Kroucení a štípání jsem si opravdu nevšimnul, ale pravoval jsem s vyschlým dřevem.
Jelikož nemáme informace o materiálu štítu u nás a jehličnany ze severu jsou mechanicky naprosto jiné než jehličnany naše, musíme IMHO dále experimentovat. Uvažoval jsem o vrbě (nízká štípatelnost, odolnost proti úderu), HAwk doporučuje jilm, a můžeme uvažovat dál a dál.
Jelikož nemáme informace o materiálu štítu u nás a jehličnany ze severu jsou mechanicky naprosto jiné než jehličnany naše, musíme IMHO dále experimentovat. Uvažoval jsem o vrbě (nízká štípatelnost, odolnost proti úderu), HAwk doporučuje jilm, a můžeme uvažovat dál a dál.
-
Pazourek
Presne. Nac pouzivat stromy, ktere tehdy nerostly v ricni nive a jejich stav je nizky i dnes? Kdyz by to chtel nekdo vedecky, tak doporucuji pylove analizyPampalíny píše:Njaké nálezy snad jsou, ovšem dnes se kloním k teorii která tu kdysi zazněla (myslím že je Wotanova) - používalo se to, čeho bylo v okolí dost (sever jehličnany, jih listnáče apod.)