Šperky, ozdoby, drobné doplňky

Řemesla a každodenní život

Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab

Uživatelský avatar
Sidney
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 537
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Sidney »

Tady je detail zapínání spony, v tomto případě ze švédska

Obrázek

Obrázek
Uživatelský avatar
Přibík
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 612
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Přibík »

Narazil jsem na tuhle ozdobu co vy na ni?
Obrázek
Uživatelský avatar
Přibík
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 612
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Přibík »

Špatně jsem to napsal neni to nalez je to replika otazka spiš zní dalo by se to použít na výzdobu např. šatů, doplňků atd ? díky za odpovědi
Björn Hundolfr
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 358
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Björn Hundolfr »

Už nějakou dobu si lámu hlavu s korálkama co mohli používat vikingové na ozdobu.
Četl jsem o sklněných

Výroba korálků. Korálky se vyráběly po tisících. Většina dokladů o tom-
to řemesle pochází z 8. a 9. století z měst nebo tržišť Ribe, Ahusu, Pavikenu a Kaupangu - a na všech místech byly výrobní postupy stejné. Surovinu (odpadové,
drcené sklo) k výrobě korálků tvořily střepy skleněných pohárů dovážených z Porýní, k nimž se kvůli odstínu či zabarvení přidávaly zářivě barevné skleněné kostky, někdy pokryté vrstvičkou zlata. Tyto skleněné kostky (tesserae), se vyráběly pravděpodobně v severní Itálii, kde se používaly v mozaikách s církevními motivy. Díky tomu si můžeme představit, jaké vzdálenosti muselo zboží v té době překo-návat. Dovážely se i úlomky modrého skla.
Stejně jako bronzotepci i výrobci korálků pracovali pod širým nebem. Jejich zařízení bylo rovněž jednoduché: ohniště, k samotné výrobě korálků pak železné ty-
če a několik malých kovových nádob. Drcené sklo se roztavilo na ohništi a na že-leznou tyč se nabral kousek skleněného roztaveného skla. Tyčí se chvíli točilo dokola a sklo jemně ztuhlo. Potom se na hladké podložce vyválelo do oválného nebo kulatého tvaru, odlouplo se a korálek mohl ztuhnout. Tehdy se mohla přidat barevná vlákna a potom vznikaly barevné, pestré korálky. Výroba mozaikových ko-rálků vyžadovala složitější techniku. Několikabarevné skleněné tyče se nejprve
stavily dohromady a poté rozřezaly. Místa, kde se vyráběly korálky, lze rozpoznat podle úlomků kolem ohniště, kapek a tenkých vláken různobarevného skla, které na zem napadaly při výrobě. Dochovalo se i několik železných tyčí. V Pavikenu na Gotlandu na jedné tyči ještě dokonce držel korálek; sklo zřejmě zchladlo a ztuhlo, než se odlouplo od tyče.
Korálky se vyráběly také z jiných materiálů, především z jantaru, oranžových a žlutohnědých kousků fosilní borovicové pryskyřice, sesbíraných na březích
Baltského moře a (v mnohem menším množství) podél břehů Severního moře v Jutsku. Přestože se mnoho jantaru vyvezlo na západní zámořské trhy, byly jan-
tarové korálky nalezeny i v hrobech z doby vikinské. Z jantaru se rovněž vyřezávaly hrací kameny, přívěsky a amulety.


No jenže mi není jasná jedna věc, když už nějakou tyčinkou (aby to bylo lh tak asi dřevěnou ne?) natočím roztavené sklo jak ho donutím odpadnout tak abych korálek nerozbil když bude tyčinka po celé jeho délce.
Nemáte někdo s tím nějakou zkušenost?
Pročetl jsem co jsem měl (a že je toho málo :( ) taky jsme se posnažil pohledat na internetu ale moc mi toho nevylezlo asi jsme zadaval špatný hesla (což ještě jednou zkusím)
Jediný co mě napadá je nechat to tuhnout postupně a poté to sklepnout až trochu zatuhne ale ne zas moc i když to se zas deformuje. Předpokládám že kdybych ji schladil rychle tak zůstane přichycená na tyčince, jsme z toho takovej zmatenej :(

Slovan je etnikum. Viking je diagnóza - 

Knecht)" Obrázek
Bobr
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 341
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Bobr »

tycinka je kovova, namocena do ridke hliny, bud to sklepnes, nebo odmocis
Ósnjallur mađur
hyggst munu ey lifa,
ef hann viđ víg varast;
en elli gefur
honum engi friđ,
ţótt honum geirar gefi.
Björn Hundolfr
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 358
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Björn Hundolfr »

aha, vidíš to to mě nikdy nenapadlo, moc děkuju za radu [-o<

Slovan je etnikum. Viking je diagnóza - 

Knecht)" Obrázek
Uživatelský avatar
Boza
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 950
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Boza »

Prosím, napadá někoho v čem by mohly mít předlohu následující kování?

Obrázek

Ten motiv gryfů mi přijde povědomý, ale bohužel si nezpomínám kde jsem ho viděl.
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
Uživatelský avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1814
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Pampalíny »

Něklik avaroslovanských opasků má tuto podobu gryfa.
vladyka Křesomysl, Velesův lid
---
Historické tržiště / Slované.cz
---
Pište mi přes mail: petr(*)slovane.cz // ne SZ !!!
Kryštof
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Kryštof »

Já to zas viděl asi na dvou kování normanských opasků. Jedno z Normandie a jedno z Anglie... cca 11.st.
Kryštof
Nováček
Nováček
Příspěvky: 33
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Kryštof »

A ještě jsem si vzpoměl na tohle, ale to může být klidně drak. Je z Anglie, 11.-12.stol.
Obrázek