Dýmky, tabák a tak vůbec...

[Richard]

Docela by mě zajímalo, co přesně znamená vypalovat hliněné dýmky. Mám tomu rozumět tak, že se s nima zachází podobně jako s pálenejma cihlama? To třeba, že se obrovnají dřevem a to celé se podpálí?! Nebo jako vepřovice, že se jenom vysuší na sluníčku?
Jak má vypadat správné zakouření dýmky? Někde jsem slyšel, že ve staré dobré Anglii dokonce nové dýmky na nějaký čas před zakouřením ponořili do whisky, aby měla lepčejší šmak. Proč je vlastně důležité dýmku dobře zakouřit a co se může stát, pokud se to nepovede.
Používaly se v době před americkou revolucí papírky do dýmek? (předpokládám, že asi ne).
Díky za vaše postřehy.

[awe]

Docela by mě zajímalo, co přesně znamená vypalovat hliněné dýmky. Mám tomu rozumět tak, že se s nima zachází podobně jako s pálenejma cihlama? To třeba, že se obrovnají dřevem a to celé se podpálí?! Nebo jako vepřovice, že se jenom vysuší na sluníčku?
Jak má vypadat správné zakouření dýmky? Někde jsem slyšel, že ve staré dobré Anglii dokonce nové dýmky na nějaký čas před zakouřením ponořili do whisky, aby měla lepčejší šmak. Proč je vlastně důležité dýmku dobře zakouřit a co se může stát, pokud se to nepovede.
Používaly se v době před americkou revolucí papírky do dýmek? (předpokládám, že asi ne).
Díky za vaše postřehy.

vypalování:keramická hlína (pokud není glazovaná) je porézní materiál, tudíž se kondenzát ("močka") do ní vsakuje. To samozřejmě není nic dobrého a časem se to projeví i na chuti. Nicméně narozdíl od klasických dřevěných dýmek, kde se člověk močky může zbavit jedině mechanickým čištěním, se hliněnka jednoduše znovu vypálí. Tj. položí se do ohniště na žhavé uhlíky, na gril, do pece, apod. To má za následek, že všechny vedlejší (a nežádoucí) produkty spalování tabáku shoří a dýmka je jak nová.

ponoření do whisky: to se v Anglii skutečně dělalo. Stejně tak se mohlo použít i pivo. Důvod ale nebyl až tak "chuťový", ale zcela jiný. Dnes časté voskování náústku se začalo u hliněnek praktikovat až koncem 19.století. Důvod voskování je zcelá prostý - hlína se lepí ke rtům. A namočení do lahodného moku (ať už bylo zrovna k dispozici cokoli) mělo právě tomuto zabránit.

více o hliněnkách zde - http://hlinenedymky.wz.cz/

[Jura]

....Proč je vlastně důležité dýmku dobře zakouřit a co se může stát, pokud se to nepovede.
.....

dobré zakouření je důležité u "dřevěných" dýmek, jde o to aby člověk pokud možno rovnoměrně "ožahl" stěny "spalovací komory" a vytvořil jakousi tenkou "ochranou vrstvu", aby si pak dýmku v některé části nepropálil durch (obzvlášť pokud je tam nějaký malinký kaz, není ideální vývrt, etc....) před zakouřením se také vnitřek potíral whiskou,medem,fernetem,..... - což už spíš patří do dýmkařské "latiny" a každý starší kuřák Ti najde x různých důvodů a výkladů proč

[Vitous]

Richard: Co se zakurovani dymek tyce, myslim ted drevene a z korene vresovce, chvili tam trva, nez se vypali stena a vznikne na ni tenka a hlavne rovnomerna vrstva zuhelnateleho dreva. To se musi delat postupne a pomalu. Ta vrstvicka ma tu skvelou vlastnost, ze dokaze pohltit cast kondenzatu, aniz by tim nasaklo drevo a dymka pak mela nevalnou chut.

Co se pouzivani papirku tyce - nevim, od kdy se tento "vynalez" pouziva, ale jeho datovani moc stare nebude. Osobne mam pocit, ze je to zalezitost zacatecniku, nebo "vecnych zacatecniku" a nerad bych se tim nekoho dotknul. Proste v papirku tu dymku nemuzes nikdy dobre nacpat, protoze se ani necpe. A argument uspory tabaku mi prijde smesny.

[Vitous]

Ha, s krizkem "tesne" po funuse

[Richard]

Vitous: Slyšej jsem názor, pravda od svátečního kuřáka dýmek, že papírek v dýmce je dobrý hlavně kvůli tomu, že nepouští tolik "močku" dále do vnitřku dýmky a tudíž ani ke kuřákovi do huby, prostě, že funguje něco jako filtr u cigaret. Faktem je, že jsem si také zkoušel nacpat lulku s papírkem a po chvíli "ládování" jsem papírek vyhodil s tím, že to prostě neumím. Takže rozumím tomu tak, že pro správný požitek u dýmky je stejně tak důležitý tabák, jako i z čeho ta dýmka je a navíc ještě záleží na tom, jak je "nastartovaná"?! Docela by mne zajímalo, jak se ve staré době (již zmiňované před americkou revolucí), ale i v Evropě, provádělo vyvrtávání dýmky. Jak to přesně říci, prostě dírky v celé délce dýmky (těle) kudy chodí a ochlazuje se kouř. Když vidím dlouhé, často tenké a zahnuté indiánské dýmky, kroutím nad tím hlavou. Slyšel jsem, že se to vypalovalo, to musel být docela nářez.. Dneska, když jsme zvyklí spíše spěchat, tak to asi soustruh s dlouhým vrtákem jistí?!

[cossack]

Pokud si dobře pamatuji u Aweho na webu je uvedeno, že troubel hliněnky se prorážela drátem, za syrova.
Indiánské troubele bývají někdy dlouhé, ale rozhodně ne zahnuté. Tam mohlo být použité již zmíněné propalování, ale to jde ruku v ruce s vlastnictvím drátu, což indiáni zase až tak běžně neměli. A nebo se prostě udělalo prkýnko, to se rozštíplo, v každé půlce se udělala drážka a pak se to zase slepilo.

[Vitous]

RICHARD: No, ten kus zmuchlaneho papiru asi skutecne nejaky ten kondenzat nacucne, ale kdyz se dymka kouri dobre, zase tak hrozne moc ho tam neni. Pouzivani papirku s ssebou taky nese jeden problem, ze kdyz v nove dymce rovnou kouris s papirkem, tezko se ti podari vypalit dno dymky a to co nezachyti papir ti pak vcucne drevo.

JIste ze na chuti a pozitku z dymky se podili toto vsechno. Ja napriklad citim znatelny rozdil v chuti dymky z vresovce a z visne. Stejne tak ti asi bude chutnat jinak dymka dobre zakourena oproti mockou nasate zapachajici popelnici.

Vrtani dymek - no zajedno se to asi da nejdriv vyvrtat a pak ohnout a kdyz se v te dobe vyrabely dlouhe hlavne, myslim ze troubel dymky asi nebyla az tak neresitelny problem

[awe]

co se týče vypalování dírky v troubeli, tak si myslím, že se zejména využívalo to, že měkčí jádro se vypálí dříve a lépe než okolní dřevo. Tudíž to nebyl takový problém.

a co se týče hliněnek, tak tam to je teoreticky také jednoduché. V okamžiku kdy je dýmka uzavřena ve formě se troubelí protlačí drát. Pak až se modeluje případné zakřivení troubele (na hliněnce jde udělat i uzel). Ale právě to protlačení drátu troubelí je asi nejsložitější část celé výroby. Když člověk vidí člověk, který to dělá celý život (a jsem hrozně rád, že se mi to poštěstilo) vypadá to hrozně jednoduše, ale nedovedu si představit, že bych měl do třeba 40cm dlouhé troubele nacpat ten drát tak rovně, aby šel středem a nikde jsem dýmku "nepropíchl" - chce to asi hodně dřiny a odříkání, než to člověk zvládne

[Old]

Otvor u dřevěné troubele není až takovej problém třeba u ořechu to jde i za studena tvrdším drátem.U hlíny to je horší, asi 10cm jsem opakoval několikrát podotýkám že v ruce a bez formy