Já myslím, že zvířecí krev se moc magicky nebrala. Poté co křesťanství zakázalo pohanské rituály (je mi jasný, že se ještě dlouhou dobu vyskytovaly, protože přijetí křesťanství státníkem bylo hlavně politickým činem), postupně vymizelo i pojetí krve jako magického atributu (i když něco magického či tajemného bude na krvi vždy už proto, že je to životodárná tekutina). Zvířecí krev se podle mě zpracovávala jak v přípravě potravy, tak i jinde, podobně jako dneska.
Když někdo porazí dobytek, krev se musí vypustit, jinak by se maso znehodnotilo. No a když už mám ten škopek krve, přece jí nevyliju za domem
Krev na dřevo jsem znal, ale na kůži ne. Zkoušel jste to někdo? Asi budu v nejbližší době šít nové botky, tak bych to mohl prubnout.
Ad. řezník - mám dojem, že šlo o hrob bohatšího jedince (sekera a ostruhy, jistý si nejsem)
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
Krev je velmi dobrá k impregnaci kůže - viz. zkušenosti indiánů...
9. Hotové usně byly apretovány nátěrem surovou zvířecí krví na líci. Tento postup nátěr byl zaschnutí několikrát opakován, až usně získaly čokoládově hnědou, mírně lesklou povrchovou úpravu líce.
Doporučuji odzkoušet na barvení řešetlák. Nálev je nádherně žlutý, uvidíme jak to chytne barvu na textil.
-------------
a už tady mám fotky. Jen potvrdily mou teorii, že drtivá většina žlutých jsou vlastně slabé odstíny hnědé a ne skutečně žluté (do červena -- jako např. šafrán).
Tak to natření bot asi vyzkouším. To zas ze mě budou mít na jatkách radost, až přijdu s bandaskou pro krev. Anebo počkat na sezonu, až bude nějaká hustá bitva...
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
V dětské knížce Zapomenutá řemesla jsem našla barvení vlny jabloňovou kůrou. Nepíšou k tomu nic moc bližšího, ale ta barva je krásně zlutočervenookrová, o něco jemnější než cibulové slupky.
Záleží jak která jabloň a zda dřevo nebo kůra. Krásně barví kůra peckovin - hlavně švestek. Osobně mě dost nadchl ten řešetlák (viz výše).
Jabloň šla do okrověžluta, ale z vlastní zkušenosti mám pocit, že opravdu jak která jabloň. Ale taky vím (četl jsem) že jabloňová kůra je zdrojem taninu, tak by výsledek měl být mírně tmavší.
Kůra stromů obecně barví do zlatohněda až tmavě hněda - s tím že podle sytosti lze dosáhnou žlutou až tmavou. Jako opravdu uváděné vyjímky jsou právě řešetlák a ořešák (žlutá, sytě hnědá). Ostatní je věc experimentů.