Zajímavosti

[vlk.kh]

To není vůbec špatné...ozbrojený super karavan Jsem si zkusil představit výraz policejní hlídky vyzívající k zastavení, kdyby se na ně stočilo palubní dělo

[Knecht]

nejlepší by samozřejmě bylo mít ten vůz za autem podle všech předpisů legální, abychom je mohli nasírat

[Brant]

A jak by ta ničím netlumená kola na brněnské dálnici pěkně poskakovala Asi vození dobových vozů není příliš reálné, ale je to škoda.

[Knecht]

však říkám, mít schválený podvozek s normálními koly, na akci kola sundat, do připravených držáků přidělat nové osy a nasadit dobová kola. S trochou snahy by to podle mě bylo reálné. Ale zase co s jedním vozem, to by jich muselo být víc.

[Brant]

Taky by se na dálnici asi trochu ošoupal do vozu zapřaženej koník Ale ne, vážně - myslím, že i jeden vůz by byl prímovej. Akorát pochybuju, že to opravdu zrealizujeme. Aspoň já budu peníze investovat do jinejch věcí, páč mám ve vybavení pořád ještě hodně co dohánět... Ale jestli se do toho někdo pustí, tak mu budu aspoň fandit

[ikca]

Zdravim .. tak nedávno jsem byl ve vatikánském muzeu a v papežcích stancích tušim že hned za raffaelovou athenskou školou a disputou byl sal sobieski a v něm tento obraz ... namalován roku 1883 L. Bogackim v Krakově

[Radislaw]

Pro ty , kdo to ještě neviděli :

http://www.youtube.com/watch?v=9yrZ5vJuonk
http://www.youtube.com/watch?v=yT58GkSlbxw
http://www.youtube.com/watch?v=WzlX83EvOB0

[LiborZ]

Sláva ti, právě jsem to marně hledal:)

[Radislaw]

Další videjko .

http://www.youtube.com/watch?v=rFBtV_v0 ... PMD5iDOhm4

[Radovan]

něco málo k k povstáním samozřejmě Pugačov nesmí chybět

HISTORICKÝ PŘEHLED PUGAČOVOVA POVSTÁNÍ

1735 – 49 - tato léta byla obdobím kdy vypuklo několik baškirských povstání proti
carskému útlaku. Bylo pronásledované muslimské náboženství. Příčinou
posledního povstání v r. 1740 byl soupis baškirského obyvatelstva, který
měl sloužit k ještě důkladnějšímu zotročení.
Povstání bylo potlačeno s nelidskou krutostí, zajatcům pokud nebyli umučeni
a povražděni, byly uřezány nosy a uši.

1771 - Mor v Moskvě a ve středním Rusku vyvolal lidové bouře.

- Povstání Baškirů a jiných přiuralských neruských národů proti hrůzovládě
carských kolonizátorů. Povstání bylo opět krutě potlačeno. Je pochopitelné,
že příslušníci těchto národů a zejména Baškirové se s nadšením připojili
k Pugačovovu povstání.

1772 - vzpora Jaického vojska - v druhé pol. 16. stol. se usadili na řece Jaiku (dnes Ural)
kozáčtí přesídlenci od Volhy a od Donu.
Jaičtí kozáci se zemědělstvím nezabývali, hlavním zdrojem obživy byl rybolov a
časté nájezdy na sídliště Kalmiků, Kazachů a jiných národů.
Jaičtí kozáci se zúčastnili v letech 1667 – 71 povstání Stěnky Razina.
Carská vláda pak začala omezovat jejich práva. Tak došlo k velkému povstání
Jaického vojska (leden 1772), při němž byl zabyt generál major Traubenberg,
poslaný Kateřinou II., aby vytvořil z kozáků husarské pluky, odstranil jejich staré
svobody a podřídil je tak ústřední moci. Bezprostřední příčinou vzpory bylo to,
že Traubenberg dal do srocených kozáků střílet z děl.V červnu r. 1772 byla vzpora
potlačena vojsky generála Frejmana. Jaičtí kozáci se stali hlavní oporou povstání
Pugačovova. Po potlačení tohoto povstání přejmenovala carevna z trestu řeku Jaik
na Ural a Jaické kozáky na Uralské.

1773 srpen - Pugačov se objevil v orenburských stepích. Vydává se Jaickým kozákům za
cara Petra III. a získává první přívržence.

17. září - Pugačov vydává první provolání ke kozákům a okruh jeho přívrženců se tím
rozšiřuje.

5. října - Pugačov začíná obléhat s dva a půl tisícovým vojskem a dvaceti děly Orenburk.

listopad - Kateřina II. Vyslala proti Pugačovovi vojska pod velením generálů Kara a
Freimana. Pugačov o tom věděl. Na počátku listopadu r.1773 zasadili
vzbouřenci pod vedením Ovčinikovovým zdrcující úder carským vojskům u
vesnice Juzujevské, asi 130 km od Orenburku. Jen soumrak zachránil vojsko
před úplným zničením.

prosinec - Pugačovovo vojsko se rozrostlo v třicetitisícovou armádu, vyzbrojenou
osmdesáti šesti děly.

1774 leden - Dobytí Čeljabinska a Kurganu. Povstání se šíří na Sibiř.

leden – únor - Carská armáda získává Čeljabinsk a Kurgan zpátky, k ústupu jsou
přinuceni vzbouřenci obléhající Jekatěrinburk.


22. března - První velká Pugačovova porážka u Tatiščevské pevnosti. Tím také končí
dobívání Orenburku.

Když bylo zřejmé, že Pugačovovo hnutí může zdolat jen veliká , dokonale
vyzbrojená armáda, vyslala Kateřina II. proti vzbouřencům ohromné
vojsko.jedna jeho část vedená knížetem P. M. Golicinem, obklíčila
Tatiševskou pevnost a v ní hlavní síly Pugačovovy.
Pevnost, která 27. září při dobývaní vyhořela, byla narychlo opravena,
dřevěné palisády byly nahrazeny náspy ze zmrzlého sněhu. Více než devět
tisíc vzbouřenců se pod vedením Pugačovvova šest hodin bránilo proti
zuřivým útokům, nakonec však byli poraženi, ztratili 36 děl, dva tisíce lidí
bylo pobito, čtyři tisíce bylo zraněno a zajato.

24. března - Pobito vojsko Pugačovova vojevůdce Čiky – Zarubina, jež mělo dobít Ufu.
Zarubin zajat na útěku.

1. dubna - Pugačov po porážce v oblasti řeky Jaiku prchá s třemi sty vzbouřenci
k uralským závodům.
Po prvních velkých porážkách na počátku r, 1774 musel Pugačov doplnit svou
armádu. Obrátil se na Ural, protože věděl že dělníci z uralských hutí se k němu
připojí. Připojili se také Baškirové.

květen - Pugačov se vydává na tažení po Urale s novou pěti tisícovou armádou. Při tomto
tažení bylo v květnu r. 1774 dobyto pevností Magnitnaja (dnes Magnitogorsk),
Karagarskaja, Stěpnaja a Troickaja. Po těchto úspěších musí Pugačov přenést
povstání do Povolží.

11. července - Pugačov dorazil s dvaceti tisícovou armádou ke Kazani.

12. června - Pugačov dobývá města. Obránci se stáhli do pevnosti. Sotva ji však začal
Pugačov dobývat, přišla zpráva, že ke Kazani táhne Michelson. Pugačev
vyvedl svá vojska na Arskén pole před Kazaní, kde došlo k osudové bitvě
v níž byla zničena celá Pugačovova armáda. Pugačov uprchl s pěti sty svých
jezdců.

17. července - Pugačov přechází na pravý břeh Volhy, připojují se k němu partyzánské
oddíly vzbouřenců nevolníků.
Znovu se vytváří několikatisícová armáda.
Začíná pochod na jih.

červenec
- srpen - Pugačov dobývá Civilska, Kurmyše, Alatyru, Saranska,, Penzy, Petrovska
a Saratova.

23. srpna - Pugačov přitáhl k Carycinu (dnes Volgograd) a téhož dne odražen, ustupuje.
24. srpna - Morálka vzbouřenců je podlomena, střetnutí s carským vojskem znamená
naprostou porážku.
Pugačov prchá s třiceti kozáky.

8. zaří - Pugačov vydán svými druhy.

1775
10. leden - Pugačov, Perfiljev, Šigajev, Padurov a Turnov popraveni na Bolotném náměstí
v Moskvě. Čika – Zarubin popraven v Ufě.

A tady pár jmen a další povstání

APOSTOL, DANILO PAVLOVIČ : (1659 – 1734), jedna z nejvýznačnějších postav ukrajinské kozácké staršiny na přelomu 17. – 18. stol. V letech 1727 – 1734 hetman (ataman) levobřežní Ukrajiny, účastník Azovských tažení a války proti Švédsku v bojích u Örensfudu r, 1701, u Varšavy r. 1705 a na Ukrajině r. 1709. Doba Petra I.

HAMALEJ, HRIHORIJ : (zemř. r. 1702) Plukovník Lubenského pluku, blízký spolupracovník Chmelnického. Význačný činitel kozáctva v 17 stol.

CHMELNICKYJ, BOHDAN (Bogdan Chmieľnickij někdy též Chmel nebo Chmiel) : (1593-5 – 1657), kozácký hetman a vůdce kozáckého povstání (1648 – 1654),proti polskému útlaku a iniciátor spojení Ukrajiny s Ruskem r. 1654.
- Absolvoval Jesuitské kolegium ve Lvově.
- R. 1620 v bitvě na Cecorském poli upadl na dva roky do tureckého zajetí.
- Patřil mezi loajální kozáky a neúčastnil se povstání ve 20. a 30. letech.
- Působil jako písař záporožského vojska, což byla funkce udělovaná nejvzdělanějším jedincům ( Chmelnickyj ovládal ukrajinštinu, polštinu, latinu, tatarštinu a turečtinu).
Konflikt se správcem Czaplinckým zástupcem magnáta Koniecpolského znamenal konečný rozchod s Polskem. Uprchl na Síč, kde se brzy projevily jeho diplomatické, vojenské a organizační schopnosti jež rozhodující měrou přispěly k vytvoření nezávislé Ukrajiny (byl srovnáván s O. Cromwelem).

KONAŠEVIČ- SAHAJDAČNYJ, PETRO : (zemř. 1622) kozácký hetman, přívrženec Polska. Proslavil se na mořských výpravách kozáků do Turecka. V Polsko – Moskevské válce r. 1612 velel kozákům, kteří rozhodující měrou přispěli k vítězství Polska. V čele kozáků stál také r. 1621 u Chotimi, kde se Polsko – Ukrajinské síly úspěšně střetly s Turky. Svým zásahem s 20 000 kozáky bitvu rozhodl.

NALYVAJKO a LOBODA : vůdcové kozáckého povstání r 1595 – 96, které se rozšířili na Volyni, Kijevsku a Polesí. Povstání získalo třídní ráz – povstalci ničili hlavně šlechtické dvorce. Polské vojsko vedené Stanislavem Žolkievským obklíčilo kozáky r. 1596 u Solopyce.
Kozáci kapitulovali, ale Poláci porušili úmluvu a odzbrojené kozáky zmasakrovali.

MAZEPA, IVAN STĚPANOVIČ : (1644 – 1709) v letech 1687 – 1709 hetman Ukrajiny. Vedl zrádcovskou politiku proti Rusku a Ukrajině ve prospěch Polska. R. 1709 přešel otevřeně na stranu Karla XII. A po porážce u Poltavy s ním odešel do Turecka , kde zemřel.

Je to jen tak ve skratce, ale snad Vám to k něčemu bude, nebo to aspoň potěší ,že sem nepíšete sami,ale zajímá to i ostatní