Knihy

[Jura]

tak ty dvě jsem nečet....

[Opat]

Drobne info: v Praze v Levnych knihach jsem narazil na skvelou knihu Massima Montanariho Hlad a hojnost - dejiny stravovani v Evrope. Venuje se celym dejinam, ale tim, ze je specializaci medievista, stredoveku (a pozdni antice) venuje nemalou pozornost. Kniha byla v ankete casopisu Dejiny a soucasnost (uz nevim v jakym roce, lec je to nedavno ) zvolena za preklad roku. Jo, proc o tom mimo jiny pisu, stoji to bratru 50 Kc. Cili urcite stoji za pozornistm, jak po financni, tak nemene obsahove strance.

[JARWIKS]

Něco digitalně zpracovaných pramenů:

http://www.memoria.cz/free_documents.asp

[Opat]

Tak jsem drobně nahlédl do nového Le Goffa. Vypadá kvalitně jako ostatně (téměř vždy). Téma "Tělo ve středověké kultuře" Vydalo nakladatelství Vyšehrad. Dle obsahu to vypadá zajímavě, klasika: každodenní život, mentalita... Bohužel jsem ještě nečetl, tak nevím, co je tam (a kolik) nového oproti Kultuře středověku, Encyklopedii středověku či posledním dvěma arovským souborům Le Goffových esejů. Budete-li někdo rychlejší, těším se na info.

http://www.ivysehrad.cz/images/kniha/obrmaly_1757.JPG

Anotace nakladatele:
Další z prací proslulého francouzského medievalisty je věnována atraktivnímu tématu těla a tělesnosti v dějinách středověké kultury. Ke spolupráci si Le Goff tentokrát přizval novináře a editora N. Truonga. V centru zájmu autorů je tělo se všemi svými funkcemi – sexualitou, zdravím a nemocí, smrtí a umíráním. Postupně se seznamujeme s napětím mezi odříkáním půstu a nevázaností karnevalu, s hodnotou dětství i stáří v očích středověké společnosti, metodami středověké medicíny, nahlédnout můžeme do tajů středověké kuchyně. Le Goffově pozornosti neuniknou ani bizarní detaily, dokreslující plastický obraz imaginace člověka středověku – svět středověkých monster, či naopak „sportovní“ výkony středověkého člověka. Závěrečná část knihy seznamuje s funkcí a významem metafory těla v myšlení a sociální struktuře středověku, éry, v níž je lidské tělo obrazem světa, mikrokosmem.

[Opat]

Pro přátele z Korouhve a další zájmce si dovoluji upozornit na sborník k nedožitím 85. narozeninám prof. Františka Kavky s názvem Lesk královského majestátu ve středověku, ed. Lenka Bobková a Mlada Holá, Paseka, Praha - Litomyšl 2005. Tematicky se sborník věnuje hlavně celoživotním tématům prof. Kavky - panovnickému majestátu, reprezentaci královské moci, vzdělání, umění ve vztahu k majestátu a pohledu literátů v vzdělanců na něj.

Korouhevníky bych upozornil hlavně na článek Zdeňka Žaluda Dvůr Jana Lucemburského a česká šlechta.

Autoři:
Mgr. Tomáš Baletka, Ph.D.; Doc. PhDr. Milena Bartlová, CSc.; Prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc.; Prof. PhDr. Václav Bůžek, Csc.; Mgr. Pavlína Cermanová; Doc. PhDr. Jaromír Černý, CSc.; PhDr. Václav Drška, Ph.D.; Mgr. Jana Fantysová-Matějková; Prof. PhDr. Ivan Hlaváček, CSc. ; Prof. PhDr. Zdeňka Hledíková, CSc. ; Mgr. Mlada Holá; PhDr. Václava Kofránková; PhDr. Kateřina Kubínová, Ph.D.; Prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc.; PhDr. Martin Nejedlý, Dr.; Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, CSc.; Prof. PhDr. Milada Říhová, CSc.; Mgr. Rostislav Smíšek; PhDr. Michal Svatoš, CSc.; PhDr. Hana Vlhová-Wörner, Ph.D.; Mgr. Jan Zdichynec; Mgr. Zdeněk Žalud; Prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc.; Prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc.; Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.; Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.; Doc. PhDr. Skýbová, CSc.; Prof. PhDr. Jaromír Homolka, CSc.; PhDr. Milada Studničková, CSc.

http://www.kosmas.cz/images/isbn/orig/8071857734.gif

[Opat]

Centrum medievistických studií v Praze vydává sborník Coloquia mediaevalia Pragensia - aktuální čísla 3 a 5 se věnují monasticismu (hlavně cisterciáci a Sázava) a sociálnímu světu středověkého města. Určitě stojí za pozornost.

[Opat]

Asi jste všichni zaznamenali poslední karlovské příspěvky, ale kdyby někdo náhodou ne, za pozornost určitě stojí:

Martin Nodl, Tři studie o době Karla IV., Argo, Praha 2006.

Triptych karlovských studií se pokouší na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak především doby, v níž žil. První část je pokusem o nový pohled na jeden ze způsobů Karlovy sebeprezentace. Druhá část triptychu je věnována problematice českého středověkého nacionalismu a národního vědomí. Klade za cíl částečně relativizovat genetické pojetí rozvoje těchto jevů v průběhu 14. století a zároveň se snaží poukázat na úlohu intelektuálů při formování nacionalismu a národního vědomí v českém prostředí. Na příkladě několika generací kronikářů ukazuje, že intelektuálové na jedné straně citlivě reflektovali dobové společenské představy, na straně druhé však v mnoha ohledech do těchto představ vědomě vnášeli názory, jež byly ve společnosti prozatím přítomny pouze podprahově a hrály zcela okrajovou úlohu. Na druhou část navazuje část třetí, ohledávající způsob, jakým duchovní vzdělanci 14. století nakládali se staršími hagiografickými texty a jak je přizpůsobovali dobovým kritériím laické zbožnosti.

http://www.kosmas.cz/images/isbn/orig/8072037595.gif

Ale především František Šmahel, Cesta Karla IV. do Francie (1277-1278), Argo 2006.

Pokud by se někdo divil, že náš přední husitolog "fušuje" do 14. století, nechť zví, že Šmahel je šajba, začínal kdysi na renesanci a reformaci a bez toho všeho se husitství kloudně dělat nedá...

Anotace:
Cesta Karla IV. představuje v domácí medievalistické literatuře dílo vskutku výjimečné. Autor poslední velkou diplomatickou cestu císaře Karla IV. pojal jako dialog mezi textem a obrazem, mezi dobovými relacemi kronikářů s reportážními vyobrazeními iluminátorů rukopisů francouzské provenience. Díky novým objevům se autorovi dokonce podařilo vizuálně sledovat cestu Karla IV. do Francie téměř krok za krokem. V první části knihy se autor pokouší odhalit vnitřní souvislosti mezi Karlovým mládím ve Francii, politickými i reprezentačními aktivitami Jana Lucemburského na pařížském dvoře v první polovině 14. století či Karlovými postoji ve stoleté válce a podobou i účelem pařížských slavností na počátku roku 1378. V závěru pak detailním způsobem analyzuje odezvy pařížské schůzky „dvou Karlů“. Druhá část knihy, opět vystavěná na dobových pramenech i vyobrazeních, obsahuje více než desítku jedinečně vystavěných etud, v nichž autor na základě nejnovějších poznatků archeologie, kulturní antropologie či ikonografie rozkrývá způsob organizování královských slavností a banketů, ubytovávání jejich hostí, vztah lidí a koní, způsoby stolování, recepty pokrmů, které Karel a jeho družina v Paříži pojídali, význam ostatků pro panovnickou reprezentaci, dobovou módu, hygienu i kurtoazii dvorských gest.

http://www.kosmas.cz/images/isbn/orig/807203765X.gif

[Opat]

A ještě bych chtěl lidi z Čech upozornit na 2 příspěvky z produkce Matice moravské a sice výborné knihy Tomáše Borovského a Libora Jana:

Tomáš Borovský, Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě, Brno 2005.

Analytický pohled na problematiku zakládání moravských klášterů ve středověku, vztah těchto institucí k zakladatelským rodům i k panovníkovi. Otázky vlastního založení, proměn vztahů, panovnických berní i zástav klášterních statků.

http://www.matice-moravska.cz/details/pics/borovsky.jpg


Libor Jan, Václav II. a struktury panovnické moci, Brno 2006.

http://www.matice-moravska.cz/details/p ... vaclav.jpg

Nevím jak moc je to mino Moravu dostupné (má zkušenost je, že mimo brno achichouvej ), ale Všechny publikace Matice moravské lze objednat na adrese:
Matice moravská, Arna Nováka 1, 602 00 Brno
nebo telefonicky a e-mailem: (+420) 549 49 7353, stouraco@phil.muni.cz

[Opat]

Chci se zeptat: už jste toho Barbera někdo četli??? Nebo máte nějaké reference o autorovi? Přiznám se, že mě je zcela neznámý...

Tak jsem se konečně dostal k tomu, abych knihu prozatím aspoň pobreobněji prolistoval... Ausím říct, že to vypadá, že jakékoliv případné obavy, které jsem měl (on o těch templářích dneska píše každej a kdo to pak má číst a zůstat přitom při rozumu, že pane z Ronšperka? ) budou liché. Moc se těším až si to přečtu! Stavba knihy je logická, přehledná, přotim nekopíruje klasická klišé. A obzvláště mě nadchl závěr, kde se autor věnuje vzniku "templářského mýtu" a s ním spojeným legendám. Jinak doslav napsal Libor Jan a je pochvalný (v duchu, že je to první fakt kloudná kniha o tématu na našem trhu), takže to asi fakt nebude zbytečnej počin.

[Opat]

Já už na to teda odkazuju v sekci raného středověku, ale kdyby to náhodou nějakému zájemci uteklo...

V nakladatelství Argo vyšel titul J. R. R. Tolkien - Netvoři a kritikové a jiné eseje. Jedná se o Tolkienovo VĚDECKÉ dílo! Už jsem zainvestoval tak mohu posoudit a můžu říct, že moc a moc zajímavé... Zvláště tu doporučuju přednášku na téma Sir Gawain a Zelený rytíř (J.R.R.T. byl editorem této básně a obecně je jeho edice dodnes považována za nejlepší) - pojednává na základě této literární památky o rytířském ideálu, kurtoazii a zvláště vztahu a konfliktu kurtoazie a víry, resp. mravního kodexu. Vážně stojí za přečtění!