Odívání

[Spící Medvěd]

Sorry, mělo by to být období 1840 - 1860 osamělý lovec a zvěd. Oblast velkých jezer.

[awe]

Vedl jsem nedávno s Joem (a nejen s ním) e-mailovou diskuzi na téma stylovosti rainbow dek a po dlouhém bádání jsem konečně narazil na něco, co se dá považovat za bernou minci. Často jsem narážel na tvrzení, že je HBC začala distribuovat až po roce 1880. Nicméně byly o tom pochybnosti a občas někdo vznesl nějaký více či méně pádný protiargument. Např. Joe tvrdil už od začátku, že byly již dříve, ale pořád to byl pro mě zdroj typu JPP (Jedna Paní Povídala) a nikdy jsem neměl nic o co by se dalo pevně opřít.
Nyní jsem však našel informaci, která už je téměř nezpochybnitelná: 18.ledna 1798 objednali z londýnského ústředí HBC od Thomase Empsona mimo jiné "30párů tříčárkových dek s pruhy čtyř barev (červené, modré, zelené, žluté), podle vašeho uvážení." (archiv HBC) Tehdy však ještě posloupnost barev záležela na výrobci.
Standard, kdy barvy následují od kraje: černá,nebo indigo; žlutá; červená a zelená se však stal pravidlem až kolem roku 1886.

[Joe]

SpiciMedved: To je trochu problém. Knihy o tom jsou, ale na netu jsem na kapote nenarazil - krom firemních nabídek z USA - to ale nejsou střihy, nýbrž nabídka finálního výrobku.
Zvažujeme, že by jsme některé věci dali na naše stránky, jenže máme problém s objemem dat a kdo to udělá , čili neumím ti teď poradit

[Joe]

AWE: Bohužel jsem se asi blbě vyjádřil. Ty moje informace byli přímo z fabriky ve Witney! Jsem ale rád, že jsi to potvrdil i z jiného zdroje Není nad to mít jistotu.
Jen doplním, že i ve Witney nás upozornili, že původně nebylo stanoveno počet pruhů a jejich posloupnost, jak píšeš, a dokonce byl i rozdíli v barvách a odstínech. Prý to dělali podle toho, co bylo prostě na skaldu či přímo podle objednávky - čili zde se naše informace také schodují

[awe]

JOE: vyjádřil ses dobře, ale nevím nakolik umíš anglicky (popř. ten kdo ti překládal). Už několikrát jsem se v tomhle zklamal a sám jsem pak šířil bludy skálopevně přesvědčen o jejich pravdivosti.... Navíc právě kolem těch duhovek jsou některý termíny často překládný špatně.

Každopádně svitek 28 z archivu HBC ve Winnipegu je pro mě slovo boží

[Joe]

Blbě a překládal mi Foreit a ten je napůl (po matce) Skot, tak snad zná
Jinak ale souhlas! I já mám zkušenost typu, že jsem něco vypotil ve stylu jestli ono to není tak. Pak se ukázalo že NE, ale mítus už frčel - dokonce se mi stalo a ne jednou, že jsem musel čelit argumentům, které jsem dkysi sám vypotil a myslíš si, že dotyčný věřil mému tvrzení, že to jsou mé původní předpoklady? To si piš, že byl přesvědčen o to víc a že mne podezíral z toho, že si to vymýšlím. Mimochodem, toto je to nejhorší co se ti může stát. S tím se nedá skoro hnout Čili snažím si už dávat bacha na to co tvrdím.

Jinak ale asi ten překlad byl OK, vždyť to sedí s tím co píšeš

[Spící Medvěd]

Joe : Tak to je pešek Dá se sehnat tedy nějaká literatura ( koupit nebo knihovna ) Abych neušil nějaký neautentický paskvil.

[eye]

Moje výzkumy ohledně používání/nepoužívání šlachy jsou tyto: šlacha se na vyšívání a sešívání nepoužívala proto, že by nebyly nitě, ale proto, že má daleko lepší vlastnosti, než nit. Sešití šlachou daleko lépe drží a když někde šlacha praskne, tak se dále nepáře, jako nit. Také má šlacha mnohem vyšší trvanlivost a lépe odolává vlivům prostředí. Totéž platí pro výšivky šlachou. Šlacha když vyschne, tak má vlastnosti spíše jakoby drátu, než niti. Když dorazila výprava Lewise a Clarky na Missouri, Indiáni tam již běžně používali bělošské zboží, které měli především od francouzských obchodníků (viz ony známe šaty z přeložené kůže označené jako Šajen/Lakota, které přivezl Lewis s Clarkem, jsou ozdobené mosaznými puklicemi a pony beads). Pochybuji, že by obchodníci neprodávali tak základní věc, jako jsou nitě, když prodávali prakticky všechno ostatní. Některé artefakty z Plání vykazují výšivky vyšité nití, nebo sešití nití již z počátku 19.stol. Přesto je většina věcí z Plání vyšitá i sešitá šlachou, a to i z rezervačního období. Většina transmontánních korákových výšivek používá šlachu na udržení korálků a jako druhé vlákno, které přichytává jednotlivé řady je použita téměř vždy bavlněná nit. Nedávno jsem zkoumal kompletní vyšité vraní sedlo v jedné německé sbírce. Výšivka byla provedena kombinací šlachy a nitě, panely látky, která se kombinovala s výšivkou byly přišity k jelenici bílou nití. Vše bylo jinak celkem sešité masívní šlachou. Pro zběžném prozkoumání asi 20 pipebagů a množšsví mokasínů, ženských legín a podobně z období asi 1850-90 musím konstatovat, že jsem prakticky téměř nikde neviděl použitou nit, všude byla šlacha.

[eye]

Awe: Ty informace o rainbow dekách jsou moc zajímavé. Taky jsem moc nevěřil údaji, že rainbow deky byly až po roce 1880. Ale četl jsem tuto informaci ve Four Wind Guide to trade Goods and Replicas od Prestona Millera. Možná měl na mysli právě ten typ s pevným pořadím barev.

Dalším zajímavým tématem jsou mýty a jejich budování. Taky se mi stalo, jak píše Joe, že jsem vyvracel vlastní mýtus. Například je zcela zavádějící článek na indiani.cz o látce s bílým okrajem, že se látka zcvakla do kleští a namáčela se do kádí s barvou a že po čelistech zbyly bílé pruhy. Je to nesmysl, který jsem někde slyšel, ovšem už se to stačilo dost uhnízdit a někteří lidé to berou jako jasnou věc a nikdo je nepřesvědčí, že je to blbost na ntou.

[Joe]

Nejhorší je, když marně vyvracíš vlastní blbost na entou, která se uhnízdila
Taky je problém toho, že se lidi neřídí jak říkám obviklostí a snaží se vnášet nové prvky podložené dobovostí. Viz. ty nitě. Jedna věv je, zdy byli k mání a druhá jak a kdy se používali. Mnohdy se spokojuje zjištěním, že to či ono bylo v té době možné - zda se to ale v dané lokalitě či u daného stylu používalo se už nezjišťuje. A opomíjí se i takové maličkosti, jako že "Starého psa novým kouskům nenaučíš ", čili že mnohdy může jít o prostou tradyci, či i finance apod.! A už vůbec se nebere ohled i na tedejší variantu módy, která také hrála svou roli.