Dočetl jsem... velmi výživné čtení! Solidní práce s fakty, případně s dalšími historickými studiemi. Minimum dojmologie, byť se jí při práci s danou pramennou základnou nelze zcela vyhnout. Rozhodně doporučuju každému zájemci o přelom 10.-11. století v Evropě; poskytuje fundovaný vhled do duchovního světa (říšské) církve a pochopení jejího vývoje během panování v daném období.
Holt válčení světskými zbraněmi není všechno
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
Dnes.7.5. proběhl křest knihy Luďka Galušky Hledání původu – od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy. Sice jsem ji zatím neviděl,ale měla by být půl napůl česko-anglická, 230 obrazových příloh.
Milevský letopis
Zápisky Vincencia, Jarlocha a Ansberta
Vincenciův letopis a Milevský letopis, který obsahuje letopis Jarlochův a Kroniku tzv. Ansberta o historii třetí křížové výpravy císaře Fridricha, patří mezi nejvýznamnější prameny k českým dějinám 12. století. Vincencius svůj spis věnoval králi Vladislavovi a jeho manželce Juditě. Jeho text má místy ráz spíše osobních pamětí a těžiště kronikářova vyprávění tkví v popisu milánského tažení (1158–1160), jehož se osobně účastnil.
Jarloch, který na Vincencia přímo navazuje, byl opatem premonstrátského kláštera v Milevsku. Svůj letopis psal z pohledu vyšší církevní hierarchie, sleduje tedy především vztah církve k panovníkovi a šlechtě. Zmiňuje abdikaci Vladislava I. a následné spory o moc, v nichž načas zvítězil Soběslav II. Již v roce 1179 ho však vystřídal Bedřich, jehož Jarloch často kritizuje za proticírkevní postoje.
Za první část svého letopisu Jarloch vložil Ansbertovu „Historii o výpravě“ s vlastními přípisky. Poté pokračuje v líčení českých událostí. Nedokončený Jarlochův letopis se zastavuje u líčení smíru mezi bratry Vladislavem Jindřichem a Přemyslem Otakarem I. roku 1198, jímž se uzavírá dlouhé období domácích válek o knížecí stolec. Nové vydání doprovází zasvěcená předmluva Martina Wihody.
Zrzavý Orm
Plavci na západ. Doma a znovu na lodi
Bengtsson Frans G.
Když se sejde virtuózní předloha s neméně virtuózním překladem, vznikne mimořádné dílo. A právě takový je Zrzavý Orm Franse G. Bengtssona. Tento skvělý švédský vypravěč uchopil severské ságy a s nenapodobitelným humorem a nápaditostí nechává vikinského náčelníka Orma a jeho přátele putovat do Anglie, Irska, Normandie, na Pyrenejský poloostrov a samozřejmě i doma na Severu. V jeho podání slavná doba vikinských válečníků ani trochu neutrpěla, neboť jeho hrdinové jsou lidé se všemi dobrými i špatnými vlastnostmi, touhami i sny lidí všech dob a jejich příhody překypují vtipem, kterému čas neubral na jiskřivosti. Frans G. Bengtsson vystudoval filosofii, byl velice sečtělý a zanechal vpravdě pozoruhodné dílo. Zrzavý Orm je ovšem jeho jediným románem a nechce se uvěřit, že baví čtenáře po celém světě už dobře šedesát let
Kdyby někdo potřeboval nahlédnout do Das Reich der Salier : 1024-1125 : Katalog zur Ausstellung des Landes Rheinland-Pfalz. [Ausstellung im Historischen Museum der Pfalz, Speyer vom 23. März bis 21. Juni 1992], tak prezenčně u mě je možno.
Jedná se o katalog podobný tomu z Evropy okolo roku 1000, jen méně barevný (přeci jen, rok 1992). Rozhodně jsou tam zajímavé věcičky...
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
Na tohle jsem včera narazil v knihkupectví. Celkem mě to překvapilo, protože tuhle edici sleduji a na stránkách Arga o tom není žádná zmínka.
Dějiny světa v čase milénia
Rodulfus Glaber
Anotace
Francouzský mnich Rodulfus Glaber bývá v odborné literatuře bývá oprávněně nazýván "kronikářem Roku tisíc" a jeho Pět knih dějin je pokládáno za jeden z nejvýznamnějších pramenů k dějinám nejen středověké Francie, nýbrž i Svaté Říše římské v čase milénia. Přestože jej moderní historikové usvědčili z řady omylů, je dodnes vnímán jako neocenitelný pramen k velkým změnám, jimiž svět kolem roku 1000 procházel (oslabení královské autority a prohloubení feudálního rozkladu ve společnosti a s tím související formování představy Božího míru a církevní reformy).
Nesmírně důležitý je však Glaber také jako pramen k dějinám mentalit. Jeho kronika obsahuje řadu anekdotických příběhů, exempel i vidění, jež dobře dokumentují chiliastické představy středověké společnosti, která rok 1000 spojovala nadcházejícím koncem světa. Glaberova kronika se vždy těšila velké oblibě a byla hojně citována středověkými kronikáři i moderními autory. Tato edice, již doprovází odborná studie a poznámkový aparát z pera medievalistky Ivy Adámkové je prvním převodem Glaberových Dějin do češtiny.
No nevím, anotace, stejně jako ediční náplň nakladatelství Malvern ve mě moc důvěru nevzbuzuje, obávám se že to bude samá ezoterika. Chtělo by to prolistovat...
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
