koprivy, tot rostliny uuzasnee

[awe]

Na DC jde krtek taky stahnout. Ale jako na potvoru ma vetsina lidi jine dily . Favoritem je jednoznacne Krtek v ZOO, ale i Krtek a kalhotky se da najit

[Wothan]

No ono je to legrační, ale takhle didaktickou formou dokonale zpracovaná technologie výroby lněného oděvu se jen tak nevidí

[Pampalíny]

A co takhle další díly: jak krteček k jednoručnímu meči přišel, Krteček a bradatice, Krteček s mandlovým štítem, nebo pro trochu vzrušení díly jako Barbar Krteček či Krteček ničitel

[Wothan]

Krteček není bojovník, tedy pokud nepočítáme souboj se zuřivým zahradníkem (Zničit krtka!), liškou, psem apod. Ale třeba krteček řezbářem nebo krteček kovářem, krteček pěstuje řepu, krteček a došková střecha...ano ano, tudy vede cesta!

[Jiskra]

Tak po dlouhe dobe zase ke koprivam. Cirou nahodou jsem nasla na netu:

Postup zpracování kopřiv na vlákna
Podle knihy: ing. dr. Václav Vilikovský: Zemědělské technologie, Praha 1928, publikace Ministerstva zemědělství republiky Československé
O autorovi v knize uvedeno: profesor vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze

Během první světové války, kvůli nedostatku jiných textilních surovin, začaly se u nás (resp. tehdy ještě v Rakousku-Uhersku) zpracovávat na textilní vlákna ve velkém kopřivy. Zajímalo mě, jakým postupem se vlákno z kopřiv vlastně dá získat. V knize 'Zemědělské technologie' jsem tento postup našel, ale není to nic tak jednoduchého, jako u lnu. Pro získání vláken z kopřiv je potřeba poměrně dost chemie.

Po posečení se nechají kopřivy 2—3 dny na poli ležeti; za několik hodin ztrácejí palčivost, takže neobtěžují při práci. Uvadlé kopřivy se širokými hřebeny zbaví postranních větví a listů, načež se v obyčejném kotli vaří s 8% louhu sodného, čímž se docílí, že se dá lýko snadno odloupnouti kartáčovými válci od stonku.

Lýko se dále zpracuje dvojím vyvářením s louhem v autoklave. Mezi prvým vyvářením pod tlakem 15 atmosfér, které trvá 5 minut, a druhým vařením pod tlakem 10 atmosfér, jež trvá 3 minuty, promývá se důkladně — a rovněž za tlaku — čistou vodou. Tím se vlákna zbaví lepidla a ojednotí.

Po vyváření se opět opláchnou čistou vodou, načež se položí na l,5-2 hodiny do roztoku siřičitanu vápenatého a pak na několik hodin do zředěného louhu sodného. Nebo se vlákna hned bílí vložením (na 0,5 hodiny) do slabého roztoku manganistanu draselného a potom do siřičitanu. Zbělena vlákna se vyperou a usuší.

Takto se ze 4000 kg sušených kopřiv, zbavených listů a větví, nejméně získá 1600 kg lýka, resp. 525 kg (t. j. přes 13%) čistého, vybíleného, vlákna. Jinde se udává, že ze 100 kg zelených stonků se získá 46 kg sušených, 32 kg potěraných nebo 20 kg upotřebitel­ných vláken.

Kopřivová vlákna jsou hedvábného lesku, velmi jemná a pevná; lýkové buňky jsou 25-30 mm dlouhé, jemnosti 50 mikrometrů, o zakulacených nebo sešikmených koncích.

[Pampalíny]

Jiskro super. Bohužel ten postup je doma trochu neproveditelný. Sice 15atmosfér nevyvinu , ale každý návod je dobrý (i moderní) a může usnadnit práci.

Tento víkend zvažuji vyrazit pobít nějaké kopřivy na tkaní - ovšem 4 tuny toho jistě nebudou .

[Jiskra]

Hale ja jsem na vareni trouba, ale ted me ohledne toho tlaku napadlo: Jak vlastne funguje papinak? Nedal by se na to nejak zneuzit?

[Viktorie]

Fyzika sice nebyl můj oblíbenej obor, ale 15 atmosfér v kuchyňském papiňáku nedosáhneš:-)

[scott]

nevim, esli je vareni kopriv pri 10 atmosferach vydelecna cinnost.
to by museli mit papinaky jak prase.

a navic, koprivy se na vlakno zpracovavaly mnohem driv, nez papin vymyslel hrnec....

[awe]

a navic, koprivy se na vlakno zpracovavaly mnohem driv, nez papin vymyslel hrnec....

to rozhodně, ale rozdíl bude asi jako s masem. Bez papiňáku ho musíš vařit o dost déle.... takže bez tlakových nádob to rozhodně jde taky, ale s nima je to snazší