Na DC jde krtek taky stahnout. Ale jako na potvoru ma vetsina lidi jine dily . Favoritem je jednoznacne Krtek v ZOO, ale i Krtek a kalhotky se da najit
A co takhle další díly: jak krteček k jednoručnímu meči přišel, Krteček a bradatice, Krteček s mandlovým štítem, nebo pro trochu vzrušení díly jako Barbar Krteček či Krteček ničitel
Krteček není bojovník, tedy pokud nepočítáme souboj se zuřivým zahradníkem (Zničit krtka!), liškou, psem apod. Ale třeba krteček řezbářem nebo krteček kovářem, krteček pěstuje řepu, krteček a došková střecha...ano ano, tudy vede cesta!
Tak po dlouhe dobe zase ke koprivam. Cirou nahodou jsem nasla na netu:
Postup zpracování kopřiv na vlákna Podle knihy: ing. dr. Václav Vilikovský: Zemědělské technologie, Praha 1928, publikace Ministerstva zemědělství republiky Československé O autorovi v knize uvedeno: profesor vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze
Během první světové války, kvůli nedostatku jiných textilních surovin, začaly se u nás (resp. tehdy ještě v Rakousku-Uhersku) zpracovávat na textilní vlákna ve velkém kopřivy. Zajímalo mě, jakým postupem se vlákno z kopřiv vlastně dá získat. V knize 'Zemědělské technologie' jsem tento postup našel, ale není to nic tak jednoduchého, jako u lnu. Pro získání vláken z kopřiv je potřeba poměrně dost chemie.
Po posečení se nechají kopřivy 2—3 dny na poli ležeti; za několik hodin ztrácejí palčivost, takže neobtěžují při práci. Uvadlé kopřivy se širokými hřebeny zbaví postranních větví a listů, načež se v obyčejném kotli vaří s 8% louhu sodného, čímž se docílí, že se dá lýko snadno odloupnouti kartáčovými válci od stonku.
Lýko se dále zpracuje dvojím vyvářením s louhem v autoklave. Mezi prvým vyvářením pod tlakem 15 atmosfér, které trvá 5 minut, a druhým vařením pod tlakem 10 atmosfér, jež trvá 3 minuty, promývá se důkladně — a rovněž za tlaku — čistou vodou. Tím se vlákna zbaví lepidla a ojednotí.
Po vyváření se opět opláchnou čistou vodou, načež se položí na l,5-2 hodiny do roztoku siřičitanu vápenatého a pak na několik hodin do zředěného louhu sodného. Nebo se vlákna hned bílí vložením (na 0,5 hodiny) do slabého roztoku manganistanu draselného a potom do siřičitanu. Zbělena vlákna se vyperou a usuší.
Takto se ze 4000 kg sušených kopřiv, zbavených listů a větví, nejméně získá 1600 kg lýka, resp. 525 kg (t. j. přes 13%) čistého, vybíleného, vlákna. Jinde se udává, že ze 100 kg zelených stonků se získá 46 kg sušených, 32 kg potěraných nebo 20 kg upotřebitelných vláken.
Kopřivová vlákna jsou hedvábného lesku, velmi jemná a pevná; lýkové buňky jsou 25-30 mm dlouhé, jemnosti 50 mikrometrů, o zakulacených nebo sešikmených koncích.
scott píše:a navic, koprivy se na vlakno zpracovavaly mnohem driv, nez papin vymyslel hrnec....
to rozhodně, ale rozdíl bude asi jako s masem. Bez papiňáku ho musíš vařit o dost déle.... takže bez tlakových nádob to rozhodně jde taky, ale s nima je to snazší