Historický park BUDAŘ

[Wothan]

Tak to i u nás, ale mám zkušenost že na drobnou údržbu a výmazy se najde čas i lidi snáz než na složitější práce, kdy je potřeba toho předělat hodně naráz.

[Wothan]

Teď odkorňujeme větší množství jehličnaté tyčoviny a musím říct, že pokud se to udělá rychle a dobře odvětví - ideálně okamžitě po pokácení, loupe se to téměř tak snadno jako banán. Není zapotřebí ani pořízů - stačila by sekera nebo i větší nůž (my používáme nedobový rýč od Fiskarsu). Pokud se na to ovšem člověk vykašle a nechá to zaschnout nebo mu to dovezou už přeschlé, pak to teprve je opruz pro pořízy.

[Rab]

Ale jo, smrková tyčovina je v pohodě, také to tak děláme na krovy a střešní latě. Ale třeba kuláče z borovice na osm srubů, to je věc... No, neloupali jsme je. Už jsou vymazané hlínou a nijak to ničemu nevadí. Zrovna nedávno jsem byl u jedné polorozbořené roubené stodoly asi z 18. století - některé trámy měla skoro nehraněné a byla na nich normálně kůra.. Jsem přesvědčený, že kdysi to vůbec nepovažovali za něco škodlivého, možná naopak to vnímali jako ochranný obal kmene, možná dřevo nechtěli nechat "nahé"

[melkel]

Rabe, jako ochranný obal kmene je to IMHO nesmysl. Pod kůru zalézají brouci a lépe hnije, dokonce v "manuálech" pro anglické soustružníky je uvedeno, že dřevo je na soustružení nejvhodnější tehdy, když jde kůra sundat rukou, jsou pod ní brouci a houby.
Věřím, že mohli kašlat na odkorňování, ale kvůli ochraně to nebude.

[pnakos]

Jak to teď aktuálně vypadá? Nejste ve skluzu?
Jinak moc fandím.

[Rab]

Melkele, má poznámka o vnímání kůry jako ochranném obalu kmene byla míněna jako pokus o vcítění se do myšlení prostého venkovského člověka raného středověku, silně spjatého s přírodou, pod vlivem "pohanských" představ o světě a životě. Tedy funkce kůry mohla být z hlediska mytologického vnímána jinak než z hlediska praktického. Anglický soustružník s tím myslím nemá nic společného. Ale jistěže o tom dnes nevíme vůbec nic, proto bych navrhoval, abychom si každý řešili své stavby tak, jak sami uznáme za vhodné a polemiku o odkorňování či neodkorňování tím ukončili

Pnakos: Díky za zájem i za fandovství, ano, skluz máme, nikoliv však, že bychom sami nestíhali, máme hotovo 16 srubů v obou osadách, chybí jen pokrytí několika střech, stará usedlost a krytá salaš jsou opravené, pole a zahrádky jsou vzrostlé, stromy a keře až na jeden zimní dub prospívají, zvířectvo se má dobře, zážitkové stezky jsou připravené, herní prvky pro děti také, stejně tak "hospoda", ale nemůžeme to spustit proto, že máme spor se stavebním úřadem především ohledně příjezdové cesty. Je to paradox, ale chceme tuto obecní cestu v délce 1,5 km na vlastní náklady opravit a úřady dělají neuvěřitelné veletoče... Cesta je rozbitá a jinudy to k nám nejde a nechceme návštěvníky pustit po takovém tankodromu... Snad se to podaří do půlky srpna vyřešit. Každopádně letošní sezona už bude jen zkušební, ostrý start jsme přesunuli na duben příštího roku. Během pár dní budou zprovozněny webové stránky, kde bude kromě aktuálních informací také spousta nových fotek, nech se překvapit

[Wothan]

Já bych naše předky zbytečně nepodceňoval, oni byli praktici a věci o kterých tu debatujeme a teoretizujeme řešili v každodenním životě. Takže podle mne museli vědět že dřevo v kůře odchází rychleji, kdyby pro nic jiného tak z prosté empirické zkušenosti. Tady bych se asi zase já nepokoušel roubovat na to nějaký duchovní rozměr, ale třeba se pletu.

[snusmumrik]

Možno je to v tom, že drevo sušené v kôre nepraská. Napríklad taký dub vie roztrhnúť v celej dĺžke kmeňa.

[Wothan]

Jenže praskání asi vadí méně než hniloba ne? Aspoň u trámů mi to tak vždycky přišlo. Ale jak se ta kůra uvolní, praská to v podstatě taky.

[Rab]

Jen si dovolím vrátit to na začátek a zopakovat svůj názor, že dlouhodobější životnost stavby tehdy vůbec neřešili, časový horizont, kam byli schopni dohlédnout, musel být o mnoho kratší než dnes, už proto, že lidský život nebyl příliš dlouhý. Jsem přesvědčen, že kůra byla to poslední, co by v tomhle kontextu řešili. Netvrdím, že by se vůbec neodkorňovalo - dovedu si představit palácové stavby na akropolích významnějších hradišť, kde zejména interiéry mohly být zdobené řezbou či obarvením, tudíž klády mohly být oloupané. Ale malý srub ve venkovské osadě? A nehodnoťme duchovní svět tehdejšího venkovana dnešníma očima - jejich svázání s přírodou a denodenními rituály mohlo mít vliv i na takovou "hloupost" jako představa o "svlečení" kmene stromu a tím jeho vystavení vnějšímu ohrožení. Naopak ten hmyz v kůře mohli chápat jako součást "stromové bytosti", která jej obývala - dosti na tom, že strom museli lidé pokácet a vyrvat jej z jeho "světa", tak proč mu ještě víc škodit? Možná i kolem kácení stromů probíhal nějaký rituál, lesa a v něm žijících bytostí se lidé hrozně báli a museli je nějak udobřovat... Chce to jinak pohlížet na tu dobu...