Oděv

[Lenka]

Brant: Až budeš dohledávat perzian, tak nemusí být vždy označovaný jako perzian. Ten název podle Persie, ale původní domovinou těch ovcí je Buchara, přes Persii se jen dovážely. Stejně jako perzian vypadají jehnětiny označované jako karakul, smuška, krymer nebo astrachan.
Ukrajinské a ruské ovce, které se podobají perzianu:
Astrachan - žije jižně od Uralu, mezi Černým a Kaspickým mořem (hnědé, černé nebo strakaté)
Ukrajinská smušková - žije na Ukrajině a severním Kavkaze (většinou černé)
Maličská krymská (patří taky ke smuškovým) - žije na Krymu, Altaji a Kubáni (černé, šedé, bílé)
Karakulská - pochází z Buchary, dnes žije všude kam ji vyvezli a většinou pomíchali s původními plemeny (černé, šedé, hnědé)

ta kožešina, přírodní, nebarvená, vypadá tak, jako na těchto papachách
http://yfrog.com/dypapacha001j
http://yfrog.com/09papachaj
http://yfrog.com/efpokrvkyhlavygenerl

(ty papachy pochopitelně do 17. století nepatří, jen nemám jiné vhodné obrázky té kožešiny)

[Brant]

Lenka: Dobrý info, dík. Ještě tuším, že by mohla připadat v úvahu afgánská vovce, ale nejsem si jistej. Každopádně si myslím, že primárně půjde o dohledání alespoň nějaké kožešiny ála persián. Pak se uvidí.

Jinak na LH srazu jsme se spolu o čepicích bavili - pro Valachy jsou košer na 17. stol. právě ty rourovité vysoké čepice, že jo?

[Lenka]

Afghánistán hraničí s Bucharou a perzianové ovce z té oblasti jsou prakticky totožné, jen větší. V různých částech Afghánistánu se pak chovají další plemena ovcí, označovaných jako poloperzian, ty jsou taky různě zkadeřené, nemají ale tak pevné závitky jako perzian.

[Lenka]

Jinak na LH srazu jsme se spolu o čepicích bavili - pro Valachy jsou košer na 17. stol. právě ty rourovité vysoké čepice, že jo?

No to je právě to, že z našeho území existuje obrázek Valacha až z počátku 18. století a ten má na hlavě vysokou čepici, je to perokresba, ale řekla bych, že je tam trochu naznačená struktura nízké kudrnaté jehnětiny a je celokožešinová, bez soukenného dynka.Krátce na to, se objevují i plstěné husárky - taky dost vysoké. Já jsem tu čepici dělala před rokem, letos se chystám dělat další, bude o něco nižší s širším lemem do V. Myslím, že jsem u té první tu výšku trochu přehnala, teď ji zkusím o něco snížit a vypodšívkovat jehnětinou.
Ty rourovité čepice pro 18. století, pokud máme na mysli ty stejné, vznikly trošku jinak. Kožešinový byl jen lem, ten se zvýšil a udělal tu rouru. Nahoře pak zůstalo vidět kousek toho dynka. Tak vznikla papacha, typická ruská pokrývka hlavy, v 19 století oblíbená hlavně u lidových vrstev v horských a podhorských oblastech po celé Ukrajině a Rusku, ale především na Kavkaze. Odtud ji převzala ve 20 století ruská armáda a rozdělením lemu (je to vidět na jednom z těch obrázků, co jsem tu dávala) vznikla ušanka.

[Brant]

Lenka: Jasně, bavíme se o tom samém, respektive pro kozáky papachy s dýnkem. Nevšiml jsem si, že ta valašská je celokožešinová. Dřív jsme si mysleli, že čím vyšší papacha, tím víc kozák , ale Ruděnko, Zaremba a spol. nás vyvedli z omylu. Ono to s těmi Valachy třeba bude podobné. A nevěděl jsem, že z toho vznikla ušanka, dobrý

[Lenka]

Ta ušanka je jen moje dedukce, takže to neber jako dogma. To rozepínání lemu papachy se vyvinulo za 1. světové války, kdy bylo nutné v tuhých mrazech lem stahovat na uši. Ruská ušanka má stejný střih jako papacha, dynko je rovněž látkové, jen je nižší (i když i papachy byly různě vysoké) a lem je vytvarovaný tak, aby vzadu na krku nepřekážel a pod bradou se dal svázat. Takže lem ušanky je vlastně jen lépe vytvarovaný lem papachy, jinak jsou ty čepice stejné.

[Brant]

Tak jsem o těch čepicích nic moc nezjistil. Vznesl jsem tedy dotaz na ukrajinské LH fórum. Třeba to rozlousknou za nás.
http://forum.milua.org/viewtopic.php?f= ... 21#p123121

[Knecht]

Dík

[Brant]

Safra, jak se řekne (respektive píše) ukrajinsky persián? персіян to není. Nerozuměli dotazu, proto neodpověděli. Poslal jsem tam odkaz s fotkou, ale lepší by asi byl správný výraz...

[Brant]

Tak už jsme se na tom ua fóru dopracovali aspoň k tomu, že oni pro persián používají каракуль - karakul. Třeba z nich teď už vypadne něco konkrétního.