Pod pokličkou

[awe]

Awe to docela na Indiána odpálkoval

od pohledu by to do mě málokdo řekl, ale jak dojde na jídlo....
... no nic, jdu si dát druhou večeři

[Joe]

Solené vepřové: vem sud, na dno dej vrstvu soly na ní plátky masa a ty zasyp další vrstvou soly, na tu dej další platátky masa a opět zasyp solí a tak pokračuj, až je sud plný. Pak to zatěžkej kamenem a je to. A vydrží to hooodně dlouho.
Nevýhodou je, že to maso nusíš pak nechat pořádně vylouhovat v čisté vodě a i tak je to slaný jako prase. Osobně okoštoval je to síla.

[Joe]

Co lovci? Nebo že by netahali solený maso a spokojili se jenom s nějakým pemmikanem?

Jak bylo řečeno, lovci lovili Nicméně používali běžně pro případ katastrofy pemikam (kupovali od Indiánů) a velké výpravy měli i zásoby soleného, ale jen pro začátek (nutnost použití soleného byla vnímána jako strašná potupa /což ale dokazuje, že ho běžně používali/ - ostatně potupné označení pro nováčka nebylo "zelenáč" jak se nám snažil tvrdit pan May, nýbrž doslova "Žrout vepřového" myšleno soleného vepřového )

[Joe]

Brambory:
již koncem 16.století se pěstovaly ve Virginii, kam je z Jižní Ameriky ..........

Já se možná vyjádřil špatně. Ono s těma bamborama je to trochu složitější a člověk má tendenci zjednodušovat, než se zabývat složitým vysvětlováním souvislostí, které vyvolávají další otázky a ty zase další vysvětlování
Virginie - jenže šlo o brambry v našem pojetí a nebo o tzv. sladké brambory (tapinambury)?
Je pravda, že pěstovat ve větším se začali brambory již v 17 století, ale jako krmivo pro prasata. Ze stejného důvdu se začali pěstovat i v severní Americe. Jenže znalec může namítnout, "a co braborovej mor v Irsku". No, ono to vypovídalo něco o hodných Angličanech a Irech toto nechápajících. Všude v Evropě krmí tím sajrajtem dobytek, tak co kdyby jsme tím nakrmili ten dobytek Irskej - řekl moudrý taťka Anglán
Z toho tedy plyne, že hovězí Irské mohlo pojídat krmivo pro dobytek také i v Americe - a je to i dost pravděpodobné. Nicméně je faktem, že na řádný jídelní stůl se dostali brambory až díky Ludvíku XV. - tomu co pak ušmikli hlavičku. Jisý šlechtic na jeho dvoře měl hobby - zkoušel zda by se to krmivo nedalo skutečně nějak chutně konzumovat (jméno je známo - nepamatuji si - musel bych hledat, ale někde to mám) a právě on vymyslel většinu úprav co známe včetně slavných hranolků. Je to spojeno i s jistým obchodním trikem. Aby překonali nedůvěru - tak vyhlásili že toto jídlo je jen pro krále a správně usoudili, že zakázané nejlépe chutná. Teprve tehdy začalo tažení brambor co by jídla pro lid vezdejší.
My si to dneska neumíme dost možná představit, ale třeba právě My Češi jsme odolávali fest. Blbne nás např. to, že za tradiční Českou kuchyni je např. považována Retigová a málo kdo si uvědomí, že ta její kuchařka byla sepsána jako propagace nových jídel. Můj pradědek brambory zásadně nejedl a tvrdil, že to není jídlo pro lidi a mnozí kámoši potvrdili (ti starší) že se s tím setkali také. Jinak řečeno, ještě před pár desítama let byli v Čechch oblasti, kde se brambry jedli a naopak kde se nejedli. Já mám osobní zkušenost s kukuřicí. Za bolševika se u nás pěstovala kukuřice 3 x víc než dneska, ale na krámu jste ji nedostali - byla určena výhradně pro krmení dobytka. Pokud jste chtěli praženou ukuřici, muselim jste si ji ukrást na poly

[awe]

Virginie - jenže šlo o brambry v našem pojetí a nebo o tzv. sladké brambory (tapinambury)?

jsem si 100% jist, že co jsem napsal se týkalo druhu Solanum tuberosum, tj. normálních "našich" brambor, nikoliv topinambur

Je pravda, že pěstovat ve větším se začali brambory již v 17 století, ale jako krmivo pro prasata. Ze stejného důvdu se začali pěstovat i v severní Americe.

Určitě je pravda, že byly brambory z podstatné části využívány jako krmivo, ale mám pocit, že to přeceňuješ.

Nicméně je faktem, že na řádný jídelní stůl se dostali brambory až díky Ludvíku XV. - tomu co pak ušmikli hlavičku. Jisý šlechtic na jeho dvoře měl hobby - zkoušel zda by se to krmivo nedalo skutečně nějak chutně konzumovat (jméno je známo - nepamatuji si - musel bych hledat, ale někde to mám) a právě on vymyslel většinu úprav co známe včetně slavných hranolků.

Ten propagátor se jmenoval Antoine-Augustin Parmentier a dodneska se několik běžných jídel z brambor ve francouzštině jmenuje po něm.

My si to dneska neumíme dost možná představit, ale třeba právě My Češi jsme odolávali fest.

První zmínka o bramborách u nás je z roku 1623, kdy je český velmož Vilém Slavata dostal od františkánů. V průběhu 17 století se postupně rozšiřovaly v klášterních, šlechtických i měšťanských zahradách. Postupně se rozšiřovaly i mezi lid a v 18.stol. už se na táborsku konzumovalo 15 kg brambor na osobu ročně.

Jinak mi přijde zajímavý, že obzvlášť odmítaví byli k bramborám zpočátku Skoti - důvod byl prostý > brambory nejsou uvedeny v Bibli

[WILDEWALDER]

no a co klasicky bramborovy placky? byli uz tehdy? nebo na co se pouzivali? jenom jako to krmivo pro prasata?

[Jura]

doklady o tom, že by se prasatům (zvířectvu) dělali placky, nejsou

těmi klasickými plackami myslíš: - z nastrouhaných syrových brambor nebo z uvařených nastrouhaných brambor ?

bramborák ( ze syrových) je myslím čistě sředoevropská záležitost

[Raiden]

Nevýhodou je, že to maso nusíš pak nechat pořádně vylouhovat v čisté vodě a i tak je to slaný jako prase. Osobně okoštoval je to síla.

To je to - předpokládá to spustu čistý vody - jednak na to louhování, druhak poté na zapití, protože po tom musí bejt ukrutná žízeň.


BTW ad luštěniny: zkoušel jsem - vařenej hrách posypat tymiánem, na pánvičce usmažit ěpak nakrájenej na malý kousky, vše smíchat, případně dosolit. Jako směs je to (móc) dobrý, dá se to jíst bez problémů i studený a minimálně dva tři dny to vydrží - čili do malýho kotlíku, uzavřít a šup do báglu. A na harcu to přijde k chuti, když se nedá vařit.

Jakže byl ten "zelenáč"? Pork eater?

[Dano]

takze pre indosa na ťahu prazenu kukuricu na tisic sposobov (pripadne aj zomletu), hrach, fazula, sušene maso, sadlo. este nieco?

[Raiden]

Koření?