Nechci aby to vypadalo že planě machruju (to rozhodně nechci a nemám za potřebí), ale musím to trochu rozvést...kascha píše: Jasně ...Těžko na cvičišti..lehko naaaa..... bojišti?
Altblau dělá secvičnou každoročně (teď je dokonce povinná) - první roky to byla spousta hledání a šlapání. Teď hlavně pilování a zlepšování - na větších akcích, se procvičuje taky. člověk by nevěřil kolik drobností je dobré si uvědomit. A i přes to všechno to pořád ještě občas skřípe....
Cvičit je pochopitelně třeba, a (ale) musí se vědět co a jak. Demokracie a hromadné zkoušení milionu variant jak co koho napadne je cesta do pekel, to je ověřeno. Holt v regimentu někdo musí udávat směr, věci vykoumané z knížek si vyzkoušet nejdřív na papíře, pak s figurkama, pak s pár lidma... Vychytat zásadní věci, a pak se to dá zkoušet s mužstvem. A to mužstvo musí mít vůli se cvičením novinek zlepšovat. Jiná cesta bohužel nefunguje, nebo trvá neúměrně dlouho (řádově desítky let...)
problém by to nebyl, ale bylo by to stejně na ho.no, resp dopadlo by to naprosto stejně. Hromadné nácviky nic nevyřeší, vyprudí lidi, kteří jsou dobří, a těm kteří nejsou nepomůžou. (jiná věc je nácvik divadelní bitvy řekňa o 20ti lidech, kdy každý kus má roli...)kascha píše:
PS: Byl by takový problém aby si účastníci při sobotním nácviku celý scénář našlapali, když tam stejně hodinu stáli a posedávali (jak je u nácviků dobrým zvykem)
Ideální je, když mají velitelé mužstvo, které funguje a poslouchá to co má. Pak stačí, aby velitelé znali co mají a nemají dělat, případně je k velitelům přidělen pikolík s vysilačkou, jak se na BH dělo , což je značka ideál.
To, že velitele (pikolíka s vysilačkou) mužstvo neposlechne, že neumí v "balíku" obejít překážku, že neumí to či ono je věc jiná, ta se stejně nějakým hromadným nášlapem v takovém množství nevyřeší.
Mnoho psů, zajícova smrt... mužstvu má být ho.no po tom, co se bude ve scénáři dělat, maximálně má vědět vyhrajeme/prohrajeme. Jinak má na to co se má dělat každý svůj názor, dohaduje se s velitelem, a to je unapetitlich


