měl jsem tu čest být v březnu na přednášce indiancorralu (přednášel nějakej Vladimír Karel, nebo tak nějak se jmenoval) na téma výroba nástrojů z kosti, parohů a kamene. Lituju, že jsem tenkrát ještě neměl diktafon - dneska ho už nosím u sebe pro jistotu pořád. Jedna ze zajímavostí kterou jsem si zapamatoval je, že hodně důležitá při zpracovávání je vlhkost pazourku. Když ho vezmete přímo na pláži, tak je to ideální. Později se opracovává hůře. A jednou "vysušenej" pazourek nenabyde původních vlastností ani po třech měsících ve vodě (prý ověřeno pokusem). A ještě poznatek francouzských experimentálních archeologů - lépe se prej pazourek opracovává po zahřátí.
Tak vám přeju hodně úspěchů, snad se vám někomu z pazourku narozdíl ode mě něco povede.
Vyrobou pazourku se vzdy v dobe experimentu mimo jine zabyva i krouzek MAMUTI, ktery zde byl ostatne jiz zminovan. Maji klubovnu v Praze v letenske vodarenske vezi, kde jsou i nektere kousky k videni. Vedouci tohoto oddilu: Radek Cervinka, 737 347 522 ... zavilej mu, je to ochotnej kluk.
awe píše:přednášel nějakej Vladimír Karel, nebo tak nějak se jmenoval
Jó jmenuje se tak. Je z Plzně a snad mohu říci, že je to můj přítel. V oboru zpracování kamene je mezi euroindiány určitě 1. (mezi ostatními nedovedu posoudit). Díky němu vím, že se v Čechách nepoužíval jenom pazourek, ale i jiné materiály například křemenec (skršínský, braňanský)
A jak se Joe zmínil o ostrosti, i tupá čepel se dá naostřit, správně vyretušovat!
Naposledy upravil(a) Mokohtavenotaxe dne úte 19. dub, 2005 10:12, celkem upraveno 1 x.
To, že se v Čechách používaly i jiné materiály než pazourek je celkem samozřejmé vzhledem k jeho dostupnosti. Kdybych byl u nás odkázanej na to, kdy najdu pazourek a budu si konečně moci udělat nějaký nástroj, tak asi chcípnu hlady...
Ale dočetl jsem se, že už v neolitu pravděpodobně existovala celoevropská síť pro obchod s pazourkem. Nasvědčují tomu i ohromné pazourkové doly na severu Evropy.
Pro zájemce, kteří chtějí pazourek a nechce se jim jezdit až někam k Baltu: na severu Čech úplně na hranici s Polskem, 5km východně od hranic s Německem, je vesnička Uhelná. U ní se nacházejí pískovny, z nichž jsem si kdysi přinesl i několikakilové pazourky.... Ty tam byly spolu s pískem dotlačeny ledovci ze Skandinávie.
awe píše: Nasvědčují tomu i ohromné pazourkové doly na severu Evropy.
Doly na materiál pro kamennou industrii najdeš i u nás. Jižní Morava, Severozápadní Čechy (již zmíněný Skršín, Braňany). Tento předpoklad by logicky vedl k závěru, že jestliže existuje jakýkoliv důl (řekněme že trochu větší), bude existovat i rozvinutý trh s materiálem tam těženým.
Domnívám se, že samotná existence dolu na takovouto domněnku nestačí.